Konkrétní podzim 2012

Konkretni podzim 2012 Ještě do 17. října můžete v Galerie U Přívozu budovy Státní vědecké knihovny v Hradci Králové nazvanou Konkrétní podzim, dedikováno Arsénovi Pohribnému a Daliborovi Chatrnému. Zároveň přijměte pozvání na doprovodné programy - 8.10. performativní přednášku Show musí pokračovat – (reversní transkripce) a 15.10. prezentaci finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého Adély Babanové. 8. října 2012 v 17hodin, Konferenční sál SVK HK The show must go on – (Reverse Transcription) / Show musí pokračovat – (reversní transkripce) Performativní přednáška umělce Aleše Čermáka a teoretika Filipa Jakše o vybraných uzlech konkrétního umění. Reakce na události a umělecká díla spjatá s mezinárodním konkrétním hnutím. V pondělí 15. října proběhne odpoledne a večer prezentace finalistky Ceny Jindřicha Chalupeckého Adély Babanové.

Letošní ročník Konkrétního podzimu se odehrává opět v architektonicky atraktivní budově Státní vědecké knihovny v Hradci Králové. Více jak tři desítky autorů tří generací se schází v jednom prostoru. Generaci zakladatelů zde zastupuje Jiří Hilmar (1937), královéhradecký rodák, jemuž konkretisté chystají profilovou výstavu v Galerii AMB v Ambrožově sboru od Josefa Gočára a souběžně v nově rekonstruované pardubické sýpce. Střední generace těch, kteří přibyli v mezidobí, je poměrně široká osobnostmi i technikami, od performera a akcionisty Vladimíra Havlíka, přes Lubomíra Přibyla, který s sebou krom vyrovnané kvality svého díla nese i legendární kontakt s Vladimírem Boudníkem, až k předsedovi klubu KK3 a punkovému hudebníkovi Štěpánu Málkovi. Účastní se i nejmladší generace reprezentovaná Kateřinou Joselovou (1983, promítání ve falešném exitu) a žáky multimediálního oboru Jaroslavy Severové na Univerzitě Hradec Králové Michalem Čepelkou (1986) a Zdeňkem Plívou. Tradičně silně je zastoupené křídlo pardubické a olomoucké, ale přijeli či díly obeslali i pražští, plzeňští a brněnští.

Pokud si ovšem letošní Konkrétní podzim budeme podle něčeho pamatovat, tak podle vstupu Jiřího Valocha (1946) do nové dimenze svého díla. Teoretik a jemně konceptuální umělec Jiří Valoch se stal sochařem. Vystaven je exemplář Valochovy kamenné oboustranné knihy vytvořené na letním sympoziu u Žďáru nad Sázavou. Součástí expozice je též připomenutí práce členů již zemřelých, Františka Kyncla (1934 – 2011) a Dalibora Chatrného (1925 - 2012). Na druhou stranu je zde přítomna řada nových konkretistických akvizic. Jedním z nich je ve Švýcarsku a v Pardubicích žijící Jan Dudešek (1946), který se postaral o zvukovou performanci v průběhu vernisáže. Pojetí konkretismu se rozšířilo i o fotogramy Luďka Vojtěchovského (1959) a fotografie landartových akcí Jana Pohribného (1961).

Vysoká je účast žáků minimalistických ateliérů FAVU VUT v Brně : Jezbera, Joselová, Demek, Schlosser. Přes předpokládanou standardizaci, která bývá geometrickému umění vytýkána, je šíře použitých technik a vizuálních přístupů obdivuhodná. Zastoupeny jsou neokonstruktivní přístupy založené na rovnicích a jiných vědeckých inspiracích, ale zdá se, že převažují empatičtí tvůrci intuitivně pracující s konkrety a najdou se i zcela hraví autoři. K těm patří tradičně Vladimír Havlík (1959) s partiturami nalepenými v kulatých oknech architektury a také Jaroslav Jebavý (1952) s prostorovým zátiším New York a  Rovnoběžkami pojednanými samolepícími kolečky. 

Postminimalistickou věž z brček v lidském měřítku představuje Vladana Hajnová (1967), žákyně pražské AVU v ateliérech Čepeláka, Lindovského a Dalibora Chatrného. Hledání řádu a kontakt se soudobou vědou byl charakteristický už pro zcela první Klub konkretistů z roku 1967, vesmírnou či fyzikální teorii najdeme v pozadí grafik Lubomíra Přibyla (1937) či akvareláží třebíčského Zdeňka Šplíchala (1948). Výborné jsou fotografie prolamující hranici mezi figurálním a minimalistickým světem od Jana Herynka (1973), stejně jako kresby ovlivněné objekty Pavla Herynka (1943). Štěpán Málek nečekaně představil sérii svých tak trochu malevičovských maleb.

Co se týká technik, malba, kresba, objekty a fotografie jsou ve vyvážené pozici, menší část tvoří videa, animace a tisky. Výstava a konference deklarovala zaměření na vizuální poezii a poctu členům, o které konkretismus v letošním roce přišel, Daliboru Chatrnému, klasikovi české alternativy, jenž prozkoumal řadu cest, kudy se lidská mysl a umění mohou ubírat a teoretikovi Arsénu Pohribnému, jehož odborná autorita stála u vzniku Klubu konkretistů v roce 1967 a doprovázela úsporný přístup k umění až do nedávné doby.

Zdá se, že vizuální poezii vidí konkretisté v estetice a řazení geometrických tvarů a ve stylizaci odvozené z liter. Objevuje se práce s písmeny a grafémy u Jiřího Valocha, Radoslava Pavlíčka a Dalibora Chatrného. Hudební ekvivalent vizuální poezie zastupuje všeprostupující hudba viděná přes osnovu Vladimíra Havlíka. Promítání fonických pieců D. Chatrného s A.S. Piňosem se odehrává v patře galerie. Jediným čistě vizuálním básníkem v duchu vizuální poezie jako průniku nepravděpodobných oborů, tedy poezie, výtvarného umění, hudby, matematiky, lingvistiky a teorie informace, je ostravský specialista na britskou literaturu a translatologii Jakub Guziur (1978). Poezie nového vědomí a optické básně přirozeně souvisejí s neokonstruktivismem, ale je možné s nimi pracovat i díky jejich virtualitě : motiv notového zápisu se objevuje na počítačové grafice Jaroslavy Severové (1942). Neosobní katastrofické struktury Aleše Svobody (1956) softwarově transformované do geometrie předstírají matematickou dokonalost a estetickou krásu, ačkoli představují hypotetickou destrukci. Fyzikální a optické kvality barev v závislosti na kompozici a geometrickém tvaru zpracovává Zdeněk Kučera (1935), ale i Václav Malina (1950).

Sochařská účast je letos vysoká, vedle objektů barokního minimalisty Málka jsou vystaveny též vrstvy a plány Nikose Armutidise (1953) či objekty jako fyzikální pomůcky Petra Demka (1980). Luděk Míšek (1976) se uvedl konstruktivními skříňkami či boxy. Na pomezí objektu a kresby již tradičně leží obálky Jaromíra Brabence (1934), které možná utajují skrytou poezii. Neobvykle užil své precizně prořezávané kresby a texty v prostorové instalaci se světlem  Radoslav Pavlíček (1952). Rozměrné polystyrenové moduly v areálu knihovny jsou dílem nepřehlédnutelného Ladislava Jezbery, jehož výstava téměř souběžně probíhá v kostele svatého Ambrože. Jezbera také přispěl fotografickou částí svého  projektu z roku 2006 Co záleží na tom, kdo mluví, jehož jedním z důležitých aktérů byl také Dalibor Chatrný. Jezbera tehdy v diskurzivní foucaultovské úvaze o genialitě požádal několik významných brněnských osobností o nadýchání do průhledných plastikových schrán. Ve vnějším prostoru knihovny jsou umístěny také rezavé disky Jiřího Schlossera (1984), které komunikují s architekturou, stejně jako se od ní odvíjí grafická úprava tiskovin Michala Čepelky.

Protože geometrické umění v konkrétním okruhu se vždy vyznačovalo přátelskými kontakty mezi autory a výměnami uměleckých děl a čilým epistolárním ruchem, podařilo se pro Konkrétní archív získat řadu vzpomínek na Chatrného a Pohribného. Ale i ofotografované dopisy či fotografie. Některé byly zveřejněny na konferenci, jiné se stanou součástí připravovaného sborníku z následujícího Konkrétního podzimu.

Konkrétní konference měla opět teoretický úvodník, hlavní část byla věnována dvěma vzpomínkovým tématům a vizualitě poezie a hudby. Díky přítomnosti spíše střední a mladší generace, která již neměla příliš úzké kontakty s Arsénem Pohribným, ale setkala se s brněnským Duchampem, Daliborem Chatrným, odvíjely se příspěvky spíše tímto směrem. Řešilo se slavné : Nehledám, nalézám i otázka, co je ve výtvarné činnosti experiment.

Cílem KK3 je pokračovat v přátelském setkávání v životě a umění, jak je to pro konkretisty už 45 let charakteristické. Jistá vědecká ambice může být naplněna občasným sborníkem, ale zásadním je udržení povědomí o umění, které ve hře forem drží obsahy na uzdě, tak aby mohly zůstat v každodenním životě a nebyly nadměrně vyprázdněny. K výstavě byl vydán katalog, kromě medailonů umělců shrnuje aktuální činnost KK3 za poslední rok.

Konkrétní podzim 2012

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty