IV. Procházkový okruh „Současná architektura“

Soucasna architektura Trasa po architektuře konce 20. a začátku 21. století v délce 7 km trvá vycházkovou chůzí přibližně 3 hodiny. První z celkem 12 zastavení naleznete nad labskou náplavkou na náměstí Svobody. Neváhejte a vstupte např. do moderních prostor Terminálu hromadné dopravy či Studijní a vědecké knihovny anebo vnímejte osvěžující zeleň Šimkových sadů či Jižních teras uprostřed pulsujícího města.

Stanoviště 1 - Náplavka Labe a Nábřeží sochařů | Stanoviště 2 - Administrativní centrum Královéhradeckého kraje | Stanoviště 3 - Lávka přes Orlici | Stanoviště 4 - Studijní a vědecká knihovna | Stanoviště 5 - Jižní terasy | Stanoviště 6 - Projekt rekonstrukce Bílé věže a Velkého náměstí | Stanoviště 7 - „Divadelní náměstí“ | Stanoviště 8 - Rekonstrukce Šimkových sadů | Stanoviště 9 - Zóna Aldis | Stanoviště 10 - Terminál hromadné dopravy | Stanoviště 11 - Riegrovo náměstí | Stanoviště 12 - Náměstí 28. října


Mapa_Soucasna.png

Současná architektura - mapka ke stažení


Stanoviště 1 - Náplavka Labe a Nábřeží sochařů

Až do roku 2012 byla náplavka asi 600 metrů dlouhé a 4 metry široké betonové molo vybudované před více než sto lety pro potřeby údržby koryta Labe. Její umístění v nejatraktivnější části města a opadnutí tlaku na její technické využití umožnilo přeměnu tohoto prostoru jako nového procházkového korza takřka přímo u hladiny řeky. Na možné povodně je konstrukce náplavky připravena, bazénová světla a elektroinstalace v betonovém lemu by měla zatopení vodou vydržet.

Z betonových odlitků jsou i lavičky. Dlažba a stupně dvou nově vytvořených schodišť jsou ze žuly. Kvalitní nenápadný design přirozeně splývá s mistrovskými díly moderní architektury z počátku 20. století - s Pražským mostem a muzeem od architekta Jana Kotěry. Úpravu náplavky pro nás navrhli architekti Pavel Zadrobílek a Vladimír Šolc.

V prostoru nad náplavkou - na Tylově nábřeží (tam, kde právě stojíte) a na náměstí Svobody - vznikla venkovní galerie pískovcových soch. Sochy vznikají v Hořicích v lomu u Josefa na mezinárodním sochařském symposiu.

Náplavka Labe a Nábřeží sochařů / Elbe riverside and Sculptor‘s Embankment

1b.jpg

1c.jpg

Stanoviště 2 - Administrativní centrum Královéhradeckého kraje

Přestavba areálu bývalého pivovaru na soubor budov krajského úřadu a Univerzity Hradec Králové je nejrozsáhlejším architektonicko - urbanistickým projektem tohoto procházkového okruhu. Zahrnuje v sobě rekonstrukce (středověké objekty), přestavby (technologické objekty z 19. stol., kde jsou většinou s úpravami zachovány obvodové nosné konstrukce) i zcela nové objekty vzniklé na místech demolic (zbourány byli technologické stavby z období 2. poloviny 20. stol. – lahvovna, trafostanice, varna a sila).

Zároveň se oproti dřívějšímu stavu výrazně změnily i provozní vazby. Areál se otevřel do okolí novými vstupy a průchody a v centru jeho kompozice vzniklo zcela nové ,,pivovarské“ náměstí. Projekt na výstavbu administrativního centra vznikl v ateliéru 3Q Projekt v roce 2006 (Jiří Dařbuján, Miloslav Dědek, Helena Dařbujánová a Pavel Tušl).

2a.jpg

2b.jpg

2c.jpg

Stanoviště 3 - Lávka přes Orlici

Nové mosty a lávky v současné krajině již nespojují dávno existující cesty, jež si do té doby musely vystačit s přívozem nebo brodem, ale naopak podněcují vznik cest nových. A tak je tomu i v tomto případě. Díky lávce tak ve městě vznikla nová spojení, ale i nové pohledy na řeku a okolí.

Lávku tvoří přehledná lehká konstrukce smontovaná na místě z prefabrikovaných dílů, což celý proces stavby podstatně urychlilo a zlevnilo. Všechny kovové součásti jsou chráněny před korozí žárovým pozinkováním. Modulární systém celé konstrukce umožňuje minimalizovat náklady na případné opravy.

Stalo se ve vyspělém světě dobrým zvykem předvádět na pěších lávkách inženýrský a designový um a je nám příjemným zadostiučiněním, že i lávka v Hradci Králové se k tomuto trendu hlásí. Lávku přes Orlici navrhli v roce 2011 architekti Mirko Baum a David Baroš.

3a.jpg

3b.jpg

3c.jpg

Stanoviště 4 - Studijní a vědecká knihovna

Návrh budovy vědecké knihovny zvítězil v architektonické soutěži vypsané v roce 2002. Monumentální hmota z litého betonu však okolní budovy nepřevyšuje a pozornost na sebe poutá spíše svým dynamickým půdorysem do tvaru písmene X či houfem kulatých oken skládaných v jedné nebo ve dvou parapetních výškách. V centru dispozice je vestibul se závratným tubusem schodiště z pohledového betonu, z něhož se rozbíhají jednotlivá ramena se studovnami, konferenčním sálem, výstavním sálem a skladem (rameno s minimem oken). Parter ramen při Hradecké ulici je průchozí. Výtvarný výraz budovy je doplněn výsadbou stromů se žlutozelenou barvou listů (dřezovec trojtrnný). Budova měla být původně podle projektu zbarvena do červena, což se ale při realizaci nepodařilo provést. Knihovna byla postavena podle návrhu pražského ateliéru Projektil (Roman Brychta, Adam Halíř, Ondřej Hofmeister a Petr Lešek).

4a.jpg

4b.jpg

4c.jpg

Stanoviště 5 - Jižní terasy

Jižní terasy jsou nejrozsáhlejší rekonstruovanou částí pásu, který obkružuje historické jádro města, pásu, na kterém se kdysi nacházelo středověké opevnění. Prostor jižních teras byl po léta veřejnosti nepřístupný. Pozemky patřily většinou církvi, ale také městu. Tyto dva subjekty se navzájem dohodly na rekonstrukci a zpřístupnění těchto atraktivních míst veřejnosti. Prostor je vymezen dvěma slavnými schodišti, barokním Bono publico a betonovým, ve stylu individualistické moderny od Josefa Gočára. Z těchto schodišť se na Jižní terasy i vstupuje.

Celý prostor je dokonalou ukázkou toho, že lze spojit stovky let probíhajícího stavebního vývoje do jednoho kompaktního řešení, které nepotlačuje a neuráží žádnou z historických etap výstavby města. Obranný gotický prostor, přeměněný v soukromé barokní zahrady, z jihu zarámovaný činžovními domy z přelomu 19. a 20. století a z východu ohraničený mohutným schodištěm z let 1909 – 1910, to vše sesazené v přirozené symbióze s novými lavičkami, svítidly, rozvody, výsadbou, sochařskými prvky a funkcí veřejného parku. Dalšími rekonstruovanými úseky bývalého hradebního pásu jsou Terasy pod kanovnickými domy, schodiště podél bývalého pivovaru, terasy a schodiště Kozinka, část severních teras a terasy, které jsou veřejnou součástí Studia Beseda.

5a.jpg

5b.jpg

5c.jpg

Stanoviště 6 - Projekt rekonstrukce Bílé věže a Velkého náměstí

Od roku 2007 probíhaly projektové práce na generální rekonstrukci Bílé věže, která byla dokončena v roce 2015. Ta nezahrnovala pouze opravy, ale i například přístavbu vstupního objektu, kompletně nové řešení interiéru, včetně nového schodiště, nových výsuvných žaluzií v oknech kolem zvonu nebo instalaci modelu Bílé věže z masivního skla. Tradičním ručním tesařským způsobem byla provedena oprava zvonová stolice a návštěvníkům byl odhalen pohled do krovu věže. Věž nově láká na multimediální prohlídky seznamující s historií Bílé věže i města Hradec Králové. To vše samozřejmě s ohledem na to, že se jedná o renesanční památku, nedocenitelného významu pro město. Projekt navrhli architekti Jaromír Chmelík, David Baďura a Michal Potůček.

Projekt rekonstrukce Velkého náměstí řeší neutěšený a léta zanedbávaný stav historického náměstí, změněného v obří parkoviště. To dominuje celému prostoru a nový projekt s ním už nepočítá. Trocha parkovacích míst bude ponechána podél hlavního průjezdného koridoru na severní straně plus příležitostná stání pro nezbytnou obsluhu. Řada stromů v jižní části bude naznačovat hlavní pěší koridor. Dláždění bude z žulových kostek různých velikostí a odstínů, stejně jako bude druhotně využita původní čedičová dlažba. Plocha náměstí by měla být sjednocená bez jakýchkoliv výškových stupňů, dokonce i nová fontána by měla být zarovnána s povrchem. Zmizí husté keře kolem morového sloupu, zmizí asfalt a tlusté bílé čáry parkovacích míst, staronový prostor se tak nadechne a nechá vstoupit na svoji plochu historické kulisy okolních budov. Autoři návrhu jsou Jiří Krejčík, Jaromír Chmelík, Michal Potůček a Michal Krejčík.

6a.jpg

6b.jpg

6c.jpg

Stanoviště 7 - „Divadelní náměstí“

Od poloviny 90. let až do roku 2013 probíhala rozsáhlá rekonstrukce Klicperova divadla, prostorů a budov v jeho okolí. Patří mezi ně i obě „divadelní náměstí“, z nichž zejména to menší, přimykající se k Rudoušově ulici, v předchozím období v žádném případě funkci náměstí nemělo. Oba prostory spojuje intimní průchod, který je branou do komorního světa hravé představivosti i prostého odpočinku.

Plastika od sochaře Olbrama Zoubka tu tiše počká s vámi, nebude-li se tu něco zajímavého dít. Je odsud vyloučena prakticky veškerá doprava a hlavní pěší trasy městem také vedou jinudy. Při každoročním červnovém divadelním festivalu zde ale bývá plno k prasknutí. Náměstí pro nás navrhl architekt Alexandr Pur a bylo postaveno v roce 1996.

7a.jpg

7b.jpg

7c.jpg

Stanoviště 8 - Rekonstrukce Šimkových sadů

Jedním z cílů rekonstrukce Šimkových sadů, které prošly v letech 2013–2014 celkovou obnovou, bylo vyčistit a odstranit nánosy nekoncepčních, nahodilých a nekvalitních zásahů, které se hromadily zejména v éře budování socialismu, a prakticky znovuvytvořit řadu technických, architektonických a krajinářských prvků, které dělají park parkem. Tohoto úkolu se chopil architekt Pavel Zadrobílek.

Především bylo nutné vyřešit zásobování vodou pro jezírko, neboť přeložením Piletického potoka ze 70. let 20. století byla předválečná koncepce zmařena. Voda je nově přiváděna (ale také odváděna) z nedalekého Labe právě pomocí bývalého koryta Piletického potoka. K tomu bylo zapotřebí vybudovat podzemní čerpací stanici a položit stovky metrů potrubí. Dále byl sjednocen a rozčleněn systém cest na dálkové – asfaltové, procházkové – provedené v pískovcové dlažbě a přírodní s mlatovým povrchem.

Přibyla vyhlídková mola s vodními zahradami nad jezírkem, velké dětské hřiště s bludištěm u nově opravené rotundy, zahrada pro slabozraké na pevnostních šancích, nový most a nově rekonstruovaný most, navážka „hvězdice“ pro rozhled po parku, množství nových laviček, svítidel a stovky nových stromů.

8a.jpg

8b.jpg

8c.jpg

Stanoviště 9 - Zóna Aldis

V zóně Aldis můžeme pozorovat vznik novodobé, kulturně administrativní městské čtvrti, která se začala utvářet na přelomu tisíciletí. Název je odvozen od kulturního domu Aldis, který byl zprovozněn v roce 1993 a společně s původním krytým plaveckým bazénem se stal první stavbou v tomto území. Architektonicky zajímavé jsou tu administrativní budovy společnosti T-Mobile od Roberta Wilda a GIST od Bohumíra Prokopa. Před ní se na příjemně upraveném prostoru nachází plastika od Tomáše Misíka s názvem Jízda na červenou.

V roce 2007 zde přibyla budova katastrálního úřadu. Proces výstavby v této lokalitě není zdaleka ukončen. Zajímavostí je nově vznikající a architektonicky se rozvíjející pěší bulvár navazující na Collinovu ulici, který je v projektu zakončený lávkou přes Labe. Na vítězném návrhu lávky, díky níž se zrodí páteřní komunikace pro pěší a cyklisty propojující město na levém břehu Labe s jeho centrem a Pražským Předměstím, se podíleli autoři L. Kábrt, G. Elichová, M. Elich, J. Jachan a Valbek, spol. s r.o. Další plánovaná výstavba přinese oživení tohoto prostoru a utvoří příjemnou městskou promenádu spojující centrum města, cyklostezky podél řeky Labe a instituce na jejím břehu s přilehlými Šimkovými sady.

9a.jpg

9b.jpg

9c.jpg

Stanoviště 10 - Terminál hromadné dopravy

Terminál hromadné dopravy od architektů Patrika Kotase, Jana Štípka a Jaromíra Chmelíka je členěn na dvě základní zóny – odbavovací halu a zastávky pro městskou hromadnou dopravu (červenou) a integrovanou regionální dopravu a podobnou zónu pro meziměstskou a mezinárodní dopravu (modrou). Areál nástupišť je zakryt předpínanou ocelovou konstrukcí, na které jsou zavěšeny skleněné lunety a membránové plachty propouštějící denní světlo.

Zastřešený prostor lemují na severu odstavné plochy pro autobusy a trolejbusy, na jihu nevelké parkoviště pro veřejnost a na východě park s lavičkami a mlatovými cestami pro příchozí. Součástí důmyslné organizace provozu byla i přestavba přilehlého Riegrova náměstí, které se nachází v prostoru před vlakovým nádražím. Působivý, vzdušný prostor terminálu vytváří velkolepou bránu do města, která svým ztvárněním vysoce přesahuje regionální rozměr. Stavba byla dokončena v roce 2008 a už od svého vzniku dává cestování hromadnou dopravou nový a příjemný rozměr, v našich krajích stále tak neobvyklý.

10b.jpg

10a.jpg

10c.jpg

Stanoviště 11 - Riegrovo náměstí

Projekt Riegrova náměstí vznikal současně s projektem Terminálu hromadné dopravy a podíleli se na něm stejní autoři – Patrik Kotas, Jan Štípek a Jaromír Chmelík. Z náměstí byla vyloučena osobní doprava a stanoviště dálkových autobusů a podstatně se zvětšily plochy pro volný pohyb pěších. Zůstala pouze stanoviště městské hromadné dopravy, ovšem na nových stáních a s novými trasami průjezdu. Ten se podstatně zjednodušil a napřímil. Z původního neurčitého a šedého prostoru naplněného výfukovými plyny a řevem dieslových motorů nezůstalo prakticky nic.

Nová žulová dlažba nahradila rozbitý asfalt, neurčitou zeleň vystřídaly řady platanů a květinových záhonů, směs odpudivého mobiliáře zmizela ve prospěch promyšlených prvků a detailů. Několik typů svítidel kouzlí s atmosférou náměstí za tmy a už vůbec nic nepřipomíná staré a šedé časy. Zůstal pouze památník obětem třetího odboje z roku 1999. V roce 2013 přibyla v severovýchodní části zajímavá parkovací věž na jízdní kola.

Riegrovo náměstí je vstupní branou do města pro ty, kteří přijíždějí vlakem. Železnice byla také důvodem, proč náměstí v těchto místech vůbec vzniklo a dodnes je to hlavní smysl jeho existence.

11c.jpg

11a.jpg

11b.jpg

Stanoviště 12 - Náměstí 28. října

Náměstí 28. října je prostor, kde se lidé zdržovali od nepaměti, vedla tudy cesta do Prahy, bylo zde přirozené místo trhů a koncentrace lidí. Návrh současné úpravy náměstí je od architektů Martina Hájka, Radky Košťálové a Václava Hájka. V nové podobě náměstí bylo zachováno místo pro trhy nově zastřešené membránovou plachtou, byla podtržena funkce náměstí jako křižovatky pěších cest, byl zdůrazněn funkcionalistický kostel a zjednodušen průjezd hromadné dopravy.

Z původní úpravy zůstaly pouze čtyři vzrostlé lipy, skupina telefonních budek a nerezová (nově rekonstruovaná) kašna z osmdesátých let minulého století. Součástí současné úpravy je i sjednocení vzhledu přilehlé Dukelské ulice a ulice S. K. Neumanna. Tím se propojily nově rekonstruované prostory – náměstí 28. října a Riegrovo náměstí. Třetím rekonstruovaným prostorem, na dohled od obou náměstí, je křižovatka U Koruny uzavírající přímou, kilometr dlouhou část Gočárovy třídy, která vychází z historického centra města.

Smyslem náměstí 28. října je intenzivní pohyb chodců. Ti tudy buď projít musejí, anebo přicházejí na tržiště nakoupit. Současná úprava náměstí přidává k těmto dvěma kategoriím chodců ještě kategorii třetí – ty, kteří tudy procházet chtějí.

12a.jpg

12b.jpg

12c.jpg

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty