III. Procházkový okruh "Pevnost"

Pevnost Trasa po místech bývalé barokní pevnosti v délce 5, 5 km trvá vycházkovou chůzí přes 2,5 hodiny. První z celkem 11 zastavení naleznete před Muzeem východních Čech na Eliščině nábřeží. Z barokní pevnosti, která byla po bitvě v roce 1866 u Hradce Králové zrušena, se dochovalo jen málo pozůstatků, procházkový okruh Vás provede po 20 z nich.

Stanoviště 1 - Muzeum východních Čech | Stanoviště 2 - Tylovo nábřeží | Stanoviště 3 - Jiráskovy sady | Stanoviště 4 - Komenského | Stanoviště 5 - U Přívozu | Stanoviště 6 - Brněnská | Stanoviště 7 - Jana Koziny | Stanoviště 8 - Mýtská | Stanoviště 9 - Třída ČSA | Stanoviště 10 - Šimkovy sady | Stanoviště 11 - Adalbertinum


Mapa_Pevnost.png

Pevnost - mapka ke stažení


Stanoviště 1 - Muzeum východních Čech

Královéhradecká vojenská pevnost byla budována od roku 1766 na soutoku Labe a Orlice podle návrhů pplk. Václava Pavlovského z Rosenfeldu a gen. Jakuba R. Spallarta. Původní sypané valy byly od roku 1780 podle projektu pplk. Mikuláše Kleindorffa postupně opatřeny cihelným a kamenným opláštěním.

Obranné pásmo pevnosti tvořilo osm rozlehlých pětiúhelníkových bastionů (předsunutých bašt) spojených hradebními zdmi - kurtinami (z fr. courtine). 

Po prusko-rakouské bitvě na Chlumu 3. července 1866, kdy se prokázala ztráta vojenského významu pevnosti, bylo v roce 1884 rozhodnuto o jejím formálním zrušení. V roce 1893 město Hradec Králové pevnost odkoupilo a následně zahájilo její bourání.

V Muzeu východních Čech v Hradci Králové je instalován model vojenské pevnosti ve stavu k roku 1865, který v letech 1908 až 1916 zhotovil muzejní kustod František Žaloudek.

Hradec Králové před výstavbou pevnosti - 17. stol. 

Hradec Králové před výstavbou pevnosti - 17. stol.

Hradec Králové po výstavbě pevnosti 

Hradec Králové po výstavbě pevnosti

Stanoviště 2 - Tylovo nábřeží

Před zahájením vlastní stavby pevnosti byla v letech 1766 -1770 provedena re­gulace původního toku Labe, přičemž nábřežní zdi byly obezděny pískovcovými kvádry. V protější zdi můžeme pozorovat patrné zazděné ústí bývalé kynety hlavního hradebního příkopu.

Na protějším břehu (před dnešní budovou muzea) oddělovala tok řeky od hradebního příkopu zděná hráz, zvaná batardó (z fr. batardeaux), která umožňovala zatopení příkopů v případě ohrožení pevnosti. Na vrcholu hráze dříve stávala tzv. panenka, kamenný komolý kužel, který znemožňoval přechod zídky.

Tzv. Pražský most byl postaven částečně na základech původního pevnostního mostu vybudovaného v letech 1766-1768 nad nově regulovaným korytem Labe. V letech 1910 až 1911 byl most podle návrhu arch. Jana Kotěry upraven a doplněn světelnými oblouky, stožáry a na obou předmostích čtyřmi pavilony.

Labe nad pevnostním Pražským mostem s tzv. panenkou na levém břehu

Labe nad pevnostním Pražským mostem s tzv. panenkou na levém břehu

Pohled na Pražskou pevnostní bránu a pevnostní most z Bílé věže

Pohled na Pražskou pevnostní bránu a pevnostní most z Bílé věže

Nový Pražský most postavený na místě pevnostního mostu

Nový Pražský most postavený na místě pevnostního mostu

Stanoviště 3 - Jiráskovy sady

Dnešní Jiráskovy sady byly zřízeny na ploše bývalého pevnostního retranchement č. 37 (fr. retranchement - tzv. zapažení) mezi soutokem Labe s Orlicí před ravelinem č. 14, tj. trojúhelníkovou hradbou předsunutou před hlavní pevnostní zeď.

U vstupní brány do parku je dochována část pravého líce ravelinu č. 14 a opevněné kasematy určené pro pěchotní střelce, postavené kolem roku 1784. Armované cihlové zdivo široké až 2 m s nárožím a římsou z kamenných prvků bylo původně prolomeno 14 střílnami. Nad střílnami pod římsou jsou patrné otvory dýmníků pro odvětrání dýmu střelby z vnitřního prostoru střílen. V přední části retranchementu směrem k soutoku je zachována poterna - branka, která sloužila pěchotním oddílům k výpadům proti nepříteli. Průchodní tunel dlouhý 7,5 m a vysoký 2 m prolamuje spojovací val zapažení před ravelinem. Na obou stranách tunelu jsou dochovány původní portály.

Zbytky pevnosti v Jiráskových sadech

Zbytky pevnosti v Jiráskových sadech

Pevnostní kasemata

Pevnostní kasemata

Stanoviště 4 - Komenského

Kasárna pro pěchotu, zvaná též Vodní („Vodičkova"), později Žižkova, vybudo­vaná v letech 1785-1788, jsou největší stavbou pevnosti. Vzhledem k vysoké hladině spodní vody (odtud též neoficiální název) jsou budovy založeny na pilotech a roštech. Objekt tvoří čtyři velké budovy spojené úzkými spojovacími krčky do obdélníku o rozměrech 163 x 67 metrů.

Kasárna pro jezdectvo byla postavena v letech 1786-1787. Areál tvoří čtyři jednopatrová křídla s příčným křídlem a dvěma vnitřními nádvořími. Budovy jsou částečně podsklepeny klenutými sklepy, přízemní klenuté prostory sloužily jako konírny. V patře byly ubikace, kanceláře a sklady.

Kasárna pro pěchotu při pohledu z Bílé věže

Kasárna pro pěchotu při pohledu z Bílé věže

Pohled přes Orlici na jezdecká kasárna

Pohled přes Orlici na jezdecká kasárna

Boření Moravské pevnostní brány v sousedství kasáren

Boření Moravské pevnostní brány v sousedství kasáren

Stanoviště 5 - U Přívozu

Nábřežní zdi byly obezděny pískovcovými kvádry po regulaci řeky Orlice v letech 1766-1771. Protější zeď je prolomena ústím bývalé kynety hlavního příkopu, kterou se napouštěla říční voda do pevnostních příkopů, případně se vypouštěla zpět.

Na Orlickém nábřeží proti ústí Rautenkrancovy ulice stojí komolý kužel tzv. panenky, která původně stála na vrcholu zídky hráze zvané batardeaux, která oddělovala hlavní příkop od toku řeky. Průměr základny panenky byl stejný jako šířka zídky, což znemožňovalo její přechod.

Za Moravským mostem na konci nábřežní ulice U Přívozu jsou zachovány valy bývalé předprsně před lunetou č. 22 a tzv. koridor - dvojice bran propojená opěrnou zdí dlouhou 46 m a vysokou 2,5 m. Brány byly původně osazeny dvoukřídlými vraty. Od bran směrem k řece klesají střílnové zdi, každá se sedmi střílnami.

Při levém okraji silnice k Novému Hradci Králové je zachováno několik silničních patníků. Vlevo od silnice je patrný zbytek valů procházejících inundačním (záplavovým) územím Orlice. U dnešního letního kina se dochovala část pevnostních valů od špice ravelinu č. 12 až po vyústění hlavního příkopu do Orlice před bastionem č. 4.

Orlice pod Moravským mostem s někdejší vojenskou plovárnou v pozadí

Orlice pod Moravským mostem s někdejší vojenskou plovárnou v pozadí

Moravský pevnostní most

Moravský pevnostní most

Brána se střílnovou zdí nad Orlicí pod Moravským mostem

Brána se střílnovou zdí nad Orlicí pod Moravským mostem

Stanoviště 6 - Brněnská

Tzv. Pivovarská flošna č. 39 a tzv. Pajkrova flošna č. 40 (z fr. fléche - šíp, střela) byly předsunuté dělostřelecké pevnůstky, vzdálené od pevnosti cca 650, resp. 500 metrů. Tyto stavby vnějšího pevnostního obvodu postavené r. 1774 chránily opevnění u Orlice z jižního a jihovýchodního směru. Byly obehnány příkopem, střechy tvořeny cca 2 m vysokým hliněným náspem. Původní vzhled obou kasematních objektů výrazně narušilo zasypání příkopů a vybourání a přezdění střílen.

Třetí (dnes již nedochovaná) tzv. Pražská flošna stávala v místech rozhraní Gočárovy třídy a Ulrichova náměstí - odtud užíván místní název „Na Baště".

V okolí bývalé pevnosti je zachováno též několik hraničních kamenů, které vymezovaly pevnostní území. Kameny jsou značeny na čelní stěně zkratkou KKF (kaiserlich und königlich Fortifikation = císařsko-královské opevnění).

Tzv. Pajkrova flošna

Tzv. Pajkrova flošna

Pohled na město z tzv. Pivovarské flošny kolem roku 1900

Pohled na město z tzv. Pivovarské flošny kolem roku 1900

Stanoviště 7 - Jana Koziny

Pevnostní zbrojnice - kasárenská budova o rozměrech 84x13 m - tvořila pů­vodně čelo bývalého kavalíru č. 36. Byla postavena kolem roku 1780, těsně před dokončením pevnosti.

Jedná se o dvoupatrový objekt s nižšími poschodími a malými okny. Všechny místnosti, které mají z bezpečnostních důvodů a s ohledem na jejich užití klenuté stropy, jsou obráceny do ulice, na nádvorní straně prochází široká spojovací a obslužná chodba. V uličním průčelí je 19 okenních os a uprostřed přízemí vstupní průchodní portál z bosovaných pískovcových kvádrů. V dvorním průčelí je devět arkádových oblouků se stejným pískovcovým ostěním.

Ještě v době před zrušením pevnosti byla před pevnostní zbrojnicí postavena budova vyšší reálné školy, dnes Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola.

Pohled na budovu někdejší reálky s pevnostní zbrojnicí v pozadí za stromy

Pohled na budovu někdejší reálky s pevnostní zbrojnicí v pozadí za stromy

Část objektu zbrojnice

Část objektu zbrojnice

Boření pevnostních hradeb u ulice Jana Koziny

Boření pevnostních hradeb u ulice Jana Koziny

Stanoviště 8 - Mýtská

Pevnostní ženijní ředitelství bylo postaveno v letech 1787-1797. Vstup do přízemí s klenutými prostory vede z úrovně dnešní ulice, do patra se vstupovalo bočním portálem a přes dvůr. V době pevnosti zde bydleli velitelé hradecké posádky, kterých se mezi roky 1768 a 1859 vystřídalo celkem 25.

V prostoru naproti ženijnímu ředitelství stával kavalír č. 35. Dnes se na jeho místě nachází budova soudu.

Někdejší kavalír č. 35 naproti pevnostnímu ženijnímu ředitelství (prostor dnešního krajského soudu)

Někdejší kavalír č. 35 naproti pevnostnímu ženijnímu ředitelství (prostor dnešního krajského soudu)

Objekt ženijního ředitelství

Objekt ženijního ředitelství

Boření pevnosti poblíž pevnostního ženijního ředitelství v sousedství kavalíru č. 35

Boření pevnosti poblíž pevnostního ženijního ředitelství v sousedství kavalíru č. 35

Stanoviště 9 - Třída ČSA

Původní pevnostní zásobárna pochází z konce 18. století. Po stranách centrálního objektu jsou zachovány zbytky (boky) původního pevnostního kavalíru č. 33, jehož líce byly při stavbě nových kasáren zbořeny. Zbytky kavalíru později výrazně stavebně upraveny, byl odstraněn hliněný kryt, původní malá okna vybourána a nahrazena vraty, režné zdivo bylo omítnuto.

Nad Žižkovými sady jsou na místech bývalých hradeb vybudovány severní terasy historického jádra města.

Nad nimi v dnešní Dlouhé ulici stojí původní pevnostní nemocnice - rozsáhlý jednopatrový objekt postavený u bývalého biskupského semináře na místě třinácti zbořených domů. Pozdějšími úpravami byl pevnostní charakter objektu zcela potlačen.

Pevnostní zásobárna se zbytky kavalíru č. 33 po stranách

Pevnostní zásobárna se zbytky kavalíru č. 33 po stranách

Prostor pod severními terasami před úpravou na Žižkovy sady

Prostor pod severními terasami před úpravou na Žižkovy sady

Objekt někdejší pevnostní nemocnice

Objekt někdejší pevnostní nemocnice

Stanoviště 10 - Šimkovy sady

Viditelná část zbytků špice a částí boků ravelinu č. 9 je asi čtvrtinou jeho původní velikosti, zbytek plochy je pod terasou a dvorem přilehlých objektů. Zdi jsou cih­lové, hrot a horní římsa jsou vytvořeny z pískovcových kvádrů. Vnitřek ravelinu vyplňuje udusaná hlína.

Před špicí ravelinu je patrné rameno bývalého vnějšího předsunutého příkopu, jehož svah byl stěnou hliněného valu zvaného koliště (glacis).

Přilehlé Šimkovy sady jsou založeny na dně labského záplavového území.

Část někdejšího pevnostního ravelinu č. 9

Část někdejšího pevnostního ravelinu č. 9

Pohled od pevnostního ravelinu č. 9 k někdejšímu Ústavu pro hluchoněmé a Obecným a měšťanským školám

Pohled od pevnostního ravelinu č. 9 k někdejšímu Ústavu pro hluchoněmé a Obecným a měšťanským školám

Zbytky pevnostního ravelinu č. 9

Zbytky pevnostního ravelinu č. 9

Stanoviště 11 - Adalbertinum

Původně klasicistní dům z let 1787–1797 v době pevnosti sloužil jako obytný dům štábních důstojníků.

Posádku pevnosti tvořilo v roce 1866 kromě jednotek týlového zabezpečení přibližně 3600 mužů, organizovaných ve třech praporech pěchoty, jedné rotě pevnostního dělostřelectva a jedné ženijní rotě a čtvrtině eskadrony jízdy.

Základní výzbroj pevnosti představovalo lehké polní, střední obranné a těžké dělostřelectvo, čítající přibližně 170 až 240 děl.

Pohled přes Labe k Adalbertinu, domu pro štábní důstojníky a Grandhotelu

Pohled přes Labe k Adalbertinu, domu pro štábní důstojníky a Grandhotelu

Dům pro štábní důstojníky

Dům pro štábní důstojníky

Nezastavěný prostor před domem pro štábní důstojníky

Nezastavěný prostor před domem pro štábní důstojníky

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty