II. Procházkový okruh „Salon republiky“

Salon republiky Trasa po moderním městě v délce 3,5 km trvá vycházkovou chůzí přibližně 2 hodiny. První z celkem 11 zastavení naleznete před Muzeem východních Čech na Eliščině nábřeží. Při procházce po monumentálních nábřežích a pěších bulvárech snadno pochopíte, proč si díky unikátnímu urbanistickému konceptu a stavbám Kotěry, Gočára a dalších významných architektů na začátku 20. století město vysloužilo označení Salon republiky.

Zastavení 1 - MuzeumZastavení 2 - Smetanovo nábřežíZastavení 3 - Náměstí SvobodyZastavení 4 - Masarykovo náměstíZastavení 5 - Ulrichovo náměstíZastavení 6 - Ambrožův sborZastavení 7 - Gočárovy školyZastavení 8 - Labská elektrárnaZastavení 9 - Soutok Labe a OrliceZastavení 10 - Jiráskovy sadyZastavení 11 - U Grandu


Mapa_Salon.png

Salon republiky - mapka ke stažení


Zastavení 1 - Muzeum

Budova Muzea východních Čech, původně Městského muzea, byla postavena v letech 1909-1913. Jejím autorem je architekt Jan Kotěra, vůdčí osobnost české moderní architektury. Kotěra navrhl nejen budovu, která byla první monumentální stavbou moderní architektury v Hradci Králové, ale také její původní vnitřní vybavení a částečně i výzdobu. Na té se kromě něho podíleli i další významní umělci - Stanislav Sucharda (alegorické figury v průčelí), František Kysela (okenní vitráže), Jan Preisler (návrhy mozaik) a Franta Anýž (uměleckoprůmyslové detaily). Muzejní budova je jedinou národní kulturní památkou v Hradci Králové.

Městský dům (vpravo) je také dílem Jana Kotěry. Stavba, jejíž zkosené nároží umožňuje pohled na muzeum od Pražského mostu, byla realizována až po Kotěrově smrti v roce 1923.

Na náměstí Osvoboditelů (vlevo) stojí Národní banka (1931, nyní Komerční banka) a bývalá Okresní hospodářská záložna (1932-33). Obě stavby navrhl architekt Jan Rejchl.

Národní banka

 Národní banka

Městské muzeum

 Městské muzeum

Městský dům

 Městský dům

Zastavení 2 - Smetanovo nábřeží

Protější nábřeží bylo realizováno podle regulačního návrhu architekta Josefa Gočára, vycházejícího z antického ideálu tělesné i duchovní krásy člověka. Na muzeum a nerealizovanou Městskou galerii navázala Sokolovna (1929-1930) od architekta Milana Babušky, jejíž areál tvoří tělocvična, lehkoatletický stadion, ale také restaurace a koncertní sál pro tehdejší sokolskou filharmonii (nyní Filharmonii Hradec Králové). Městské lázně (1932-1933), které navrhl architekt Oldřich Liska, patřily především díky bazénu vybavenému umělým vlnobitím k nejmodernějším v tehdejším Československu. Secesní mostek (1914) navržený Františkem Sanderem překlenoval Piletický potok, jehož tok byl později přeložen.

Palace garáže (1932) navrhl architekt a stavitel Josef Fňouk. Unikátní technická stavba sloužící jako garáže pro tři sta automobilů, autoservis, umývárna vozů a čerpací stanice patřila také k nejmodernějším v republice.

Labský Tyršův most o rozpětí 40 metrů projektovala a provedla pražská firma Fifka a Moravec, úpravu předmostí včetně zábradlí navrhl Josef Gočár (1933).

Palace garáže

 Palace garáže

Městské lázně

 Městské lázně

Sokolovna

 Sokolovna

Zastavení 3 - Náměstí Svobody

Vlevo stojící budovu bývalé Obchodní akademie (1896-1897, nyní Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové) navrhli žáci vídeňského architekta Otto Wagnera Hubert Gessner a Otokar Bém, pozdější přístavbu (1923) Hubert Gessner a Oldřich Liska. Sochařskou výzdobu provedl Jaroslav Maixner. V sousedství stojí Státní učitelský ústav (1899-1900, nyní Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové). Na svou dobu originálně řešený nárožní obytný dům obchodníka Josefa Juliše zakončený na střeše válcovým motivem (1908-1910), později sídlo Moravské banky, projektoval architekt Bohumil Waigant.

Architekturu Pražského mostu přes Labe (1909-1910) - kamenné zábradlí, stožáry, světlení a kruhové stavby pavilonů na předmostích navrhl Jan Kotěra. Dům v novorenesančním slohu na protějším Eliščině nábřeží pro stavitele Viktora Weinhengsta (1898) byl realizován podle návrhu architektů Rudolfa Němce a Bedřicha Bendelmayera.

Obchodní akademie

 Obchodní akademie

Dům obchodníka Juliše

 Dům obchodníka Juliše

Pražský most

 Pražský most

Zastavení 4 - Masarykovo náměstí

Masarykovo náměstí navrhl jako komorní veřejný prostor Josef Gočár na počátku 20. let 20. století. Gočár navrhl také rohovou budovu bývalé Anglo-československé banky (1922-23), pro jejíž fasádu a úpravu sousedních domů zvolil jemné rondokubistické prvky se stylizovaným písmenem M. Vytvořil tak jedinečné pozadí pro pomník Tomáše G. Masaryka, který vytvořil sochař Otto Gutfreund. Prostranství pomníku v parteru Gočár pojal jako kruhovou výseč rozvírající se do šířky domů v pozadí. O pohnutých osudech pomníku svědčí letopočty jeho odhalení a znovuodhalování - 1926, 1947 a 1990. Většinu obytné zástavby na jižní straně náměstí (druhá polovina 20. let 20. století) navrhl architekt Oldřich Liska. Dominantní stavbou náměstí je bývalý Živnostenský dům (1912), který projektoval architekt Vladimír Fultner.

Anglo-československá banka

 Anglo-československá banka

Pomník Tomáše G. Masaryka

 Pomník Tomáše G. Masaryka

Živnostenský dům

 Živnostenský dům

Zastavení 5 - Ulrichovo náměstí

Prostor náměstí navrhl architekt Josef Gočár jako nové centrum moderního Hradce Králové, které mělo být protiváhou starého města. Symetrická kompozice náměstí se čtyřmi nárožními věžovými domy vznikla v polovině 20. let 20. století.

Náměstí dominují dvě budovy. Na severní stranu navrhl architekt Otakar Novotný palác pro majitele textilních továren Rudolfa Steinského-Sehnoutku (1928-1929). Průčelí budovy zdobí kamenný reliéf boha obchodu Merkura s figurální alegorií výroby textilu od sochaře Karla Dvořáka. Na jižní straně náměstí stojí administrativní budova určená původně jako sídlo regionálního Ředitelství státních drah (1929-1932). Objekt, který Josef Gočár vytvořil symetricky ze dvou ochozových hal kolmých k čelnímu traktu, je vynikající ukázkou konstruktivistické architektury. Vchod do budovy zdobí kamenný vlys od sochaře Bedřicha Stefana.

Steinského palác

 Steinského palác

Ředitelství státních drah

 Ředitelství státních drah

Ulrichovo náměstí

 Ulrichovo náměstí

Zastavení 6 - Ambrožův sbor

Funkcionalistický komplex Sboru kněze Ambrože Církve československé husitské (1926-1928) je vynikající ukázkou urbanistické kompozice budované na atypickém trojúhelníkovém tvaru stavební parcely. Složitý úkol spojit chrámovou stavbu s administrativními budovami biskupství a fary i pietně řešeným ambitem kolumbária bezchybně vyřešil architekt Josef Gočár. V kolumbáriu sboru je uložena urna s popelem starosty Františka Ulricha, který vedl město Hradec Králové v letech 1895-1929.

Nárožní funkcionalistický dům podnikatele Karla Löwenbacha (1939) navrhl žák a spolupracovník architekta Adolfa Loose Heinrich Kulka. Domovní bloky před Sborem kněze Ambrože byly řešeny jako osově otevřené, průhled na okružní Střeleckou třídu uzavírají dvě vily (1932) navržené Oldřichem Liskou.

Sbor kněze Ambrože

 Sbor kněze Ambrože

Biskupství a farní úřad

 Biskupství a farní úřad

Kolumbárium

 Kolumbárium

Zastavení 7 - Gočárovy školy

Areál bývalého Státního Rašínova gymnázia (1925-1927, nyní Gymnázium J. K. Tyla) byl postaven podle návrhu Josefa Gočára. Komplex tvoří kromě školní budovy také tělocvična a vila ředitele. Monumentální nárožní průčelí je zvýrazněno bronzovou sochou Vítěze (1928) od Jana Štursy umístěnou na šestimetrovém betonovém sloupu. Vpravo od vchodu stojí kamenný blok se státním znakem Československé republiky (1925-1927) vytvořený sochařem Otto Gutfreundem.

Moderní komplex obecných a měšťanských škol včetně mateřské školy (1927-28) navržený také Josefem Gočárem patřil svým velkorysým pojetím a vnitřním uspořádáním a vybavením ve své době k nejmodernějším republice. Západní křídlo školního areálu bylo postaveno až na konci 50. let podle projektu Václava Rohlíčka, který zachoval původní Gočárovu dispozici.

Obecné a měšťanské školy

 Obecné a měšťanské školy

Státní Rašínovo gymnázium

 Státní Rašínovo gymnázium

Mateřská škola

 Mateřská škola

Zastavení 8 - Labská elektrárna

Labská elektrárna se segmentovým jezem a mostem nazývaným Hučák (1910-1912) byla postavena podle návrhů architekta Františka Sandera. Ojedinělé a dodnes funkční technické dílo bylo dokončeno podle původního projektu až na počátku 30. let 20. století.

V roce 1926-1928 vypracoval architekt Josef Gočár moderní regulační plán Hradce Králové. V něm navrhl obklopit staré město pásem zeleně nebo vody a nové čtvrti navzájem propojené okružní komunikací rozdělil do pěti sektorů, které byly odděleny klidovými pásy a spojeny se starým městem vždy jednou radiálně vedenou komunikací.

Starý jez

 Starý jez

Labská elektrárna

 Labská elektrárna

Labská elektrárna

 Labská elektrárna

Zastavení 9 - Soutok Labe a Orlice

Jiráskovy sady byly na soutoku řek Labe a Orlice založeny v letech 1867-1868. Původně zde byly pevnostní pozemky s ovocnými stromy a loukami. Nově vznikající park sloužil pouze důstojnickému sboru zdejší vojenské posádky a civilní veřejnosti zůstával uzavřen. Zpřístupněn byl až na konci 19. století, ve 20. letech 20. století byl rozšířen na současnou celkovou rozlohu téměř šesti hektarů. V té době byl také založen růžový sad podle návrhu pražského zahradního architekta Josefa Kumpána. Dobu královéhradecké josefínské pevnosti připomíná několik zbytků pevnostního opevnění, např. krátký a dva metry vysoký tunel zvaný poterna.

V roce 1934 bylo v Jiráskových sadech odhaleno bronzové sousoší - alegorická plastika Soutok Labe s Orlicí od sochaře Josefa Škody.

Soutok Labe a Orlice

 Soutok Labe a Orlice

Alegorická plastika

 Alegorická plastika

Jiráskovy sady

 Jiráskovy sady

Zastavení 10 - Jiráskovy sady

Dřevěný pravoslavný kostel sv. Mikuláše byl původně postaven na počátku 16. století v obci Habura u Medzilaborců. V polovině 18. století ho koupila obec Malá Poľana, která - když si v roce 1929 postavila kamenný kostel, dřevěný prodala městu Hradce Králové. V Jiráskových sadech byl kostel instalován na náklady tehdejšího starosty Josefa V. B. Pilnáčka v roce 1935.

Ve vstupní části sadů byl v roce 1922 odhalen památník k poctě románu Bratrstvo spisovatele Aloise Jiráska. Pomník vytvořil Bohumil Lizner, autorem pamětní desky se spisovatelovým portrétem je Jaroslav Plichta.

Pavilon letní restaurace v centrální části sadů (1929-1933) byl postaven podle návrhu architekta Jana Rejchla, který využil inspiraci řekou Orlicí a stavbu pojal jako kabinu říčního výletního parníku.

Kostel sv. Mikuláše

 Kostel sv. Mikuláše

Pavilon letní restaurace

 Pavilon letní restaurace

Památník Aloise Jiráska

 Památník Aloise Jiráska

Zastavení 11 - U Grandu

Bývalý Grand hotel Urban vznikl přestavbou tří domů. Secesní Okresní dům (1903, 1904, nyní Hotel Kotěra) byl vůbec první stavbou architekta Jana Kotěry v Hradci Králové, nárožní hotelovou budovu (1928) navrhl architekt a stavitel Josef Fňouk a společenský sál (1910-1911), který sloužil také jako první kinosál ve městě, tzv. Palmovou zahradu, navrhl Jan Kotěra.

Na třídě Československé armády stojí domy čp. 556 a 543 (1909-1913). První byl postaven na objednávku stavitele Josefa Jihlavce, druhý pro stavitele Václava Rejchla staršího. Oba projektoval architekt Bohumil Waigant.

Klasicistní budova bývalého Adalbertina (1895-1897, nyní Hradecká kulturní a vzdělávací společnost) byla postavena podle návrhu architekta Františka Hellmanna. Původně objekt sloužila jako katolický diecézní spolkový dům.

Okresní dům

 Okresní dům

Někdejší Rakouská banka (na místě budovy České spořitelny)

 Někdejší Rakouská banka (na místě budovy České spořitelny)

Dům čp. 556

 Dům čp. 556

Zde je pro zájemce ke stažení brožurka, kterou k tomuto procházkovému okruhu připravilo Turistické informační centrum: Salon republiky.pdf

Texty: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Foto: archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty