I. Procházkový okruh „Historické město“

PO Historicke mesto Trasa po historickém městě v délce 2,5 km trvá vycházkovou chůzí přes 1,5 hodiny. První z celkem 13 zastavení naleznete před Turistickým informačním centrem na Velkém náměstí poblíž Katedrály sv. Ducha. Při procházce starým městem a jeho romantickými zákoutími poznáte to nejlepší z gotiky, renesance a baroka.

Stanoviště 1 - Radnice | Stanoviště 2 - Náměstí Jana Pavla II.Stanoviště 3 - Bývalý pivovar | Stanoviště 4 - Schodiště Bono publico | Stanoviště 5 - Jezuitská kolej | Stanoviště 6 - Galerie moderního umění | Stanoviště 7 - Malé náměstí | Stanoviště 8 - Mýtská ulice | Stanoviště 9 - Pomník L. J. PospíšilaStanoviště 10 - Žižkovy sady | Stanoviště 11 - Klicperovo divadlo | Stanoviště 12 - Na Hradě | Stanoviště 13 - Svatojánské náměstí


Mapa_Historicky.png

Historické město - mapka ke stažení


Stanoviště 1 - Radnice

Radnice čp. 1 byla poprvé připomenuta roku 1418. V rámci barokní přestavby byly připojeny dvě věže s hodinami (1786-87), v letech 1850-52 bylo průčelí zvýšeno o jedno patro a upraveno v klasicistním duchu.

Bílá věž, vysoká sedmdesát metrů, byla postavena jako zvonice a strážní věž v letech 1574-80 z bílého pískovce (odtud její název). Ve druhém patře je zavěšen osmitunový zvon Augustin, jeden z největších zvonů v Čechách. Při pohledu na věžní hodiny nelze přehlédnout, že ručičky měří čas neobvykle - malá ukazuje minuty a velká hodiny. Vchod, nad nímž je vytesáno heslo tehdejšího císaře Maxmiliána Deus providebit, vigilandum tamen (Bůh bude prozřetelným, přesto je třeba bdít), nevede do Bílé věže, ale do kaple sv. Klimenta.

Barokní kaple sv. Klimenta byla postavená na místě původního nejstaršího městského kostela v letech 1714-17 patrně podle projektu G. Santiniho. Kopuli kaple zdobí pozlacená papežská tiára a dva zkřížené svatopetrské klíče.

Velké náměstí v sedmdesátých letech 19. století

Velké náměstí v sedmdesátých letech 19. století

Hradecké dominanty - katedrála sv. Ducha, Bílá věž a radnice

Hradecké dominanty - katedrála sv. Ducha, Bílá věž a radnice

Radnice na Velkém náměstí

 Radnice na Velkém náměstí

Stanoviště 2 - Náměstí Jana Pavla II.

Katedrála sv. Ducha je nejstarší zachovalou památkou na území města. Gotická trojlodní katedrála byla postavena v průběhu 14. století, západní vstupní průčelí s kruchtou pochází až z roku 1463. Na katedrálu byl původní kostel povýšen papežem Alexandrem VII. v roce 1664 po založení královéhradeckého biskupství. Interiér katedrály zdobí pozdně gotický malovaný triptych z roku 1494, oltářní obraz Sv. Antonína od Petra Brandla a cínová křtitelnice z r. 1406, jedna z nejstarších v Čechách, kterou do Hradce Králové přivezli husité z dobytého podlažického kláštera.

Původní gotické domy čp. 48-52 sloužily jako kanovnické prebendy. Kolem roku 1725 byly přestavěny a opatřeny barokními štíty.

V klasicistním domě čp. 60-61 z druhé poloviny 19. století, který patřil podnikatelské rodině Petrofů, sídlí rektorát Univerzity Hradec Králové.

Děkanství čp. 58 je barokní stavba z konce 17. století, klasicistně přestavěná kolem roku 1780. Při faře působila v 15. století nejstarší královéhradecká škola.

Katedrála sv. Ducha

Katedrála sv. Ducha

Kanovnické domy

Kanovnické domy

Děkanství

Děkanství

Stanoviště 3 - Bývalý pivovar

Městský pivovar (nyní Krajský úřad Královéhradeckého kraje) je i přes výraznou přestavbu zajímavou ukázkou průmyslové architektury 19. století. Celý areál vznikal postupně podle projektů Johanna Bělského, Viktora Weinhengsta a Václava Nekvasila. Zdi pivovarských sklepů zdobí kamenné desky ze zbořené Pražské brány a socha patrona pivovarníků Gambrina od sochaře Martina Ježka. Nové schodiště bylo postaveno v roce 2007 v rámci rekonstrukce a přestavby objektu na kulturní a administrativní centrum, sídlo Krajského úřadu Královéhradeckého kraje.

Kasárny pro jezdectvo a dělostřelectvo (nyní Okresní soud) byly postaveny postaveny v letech 1786-87 v době přestavby města ve vojenskou pevnost. Objekt má tvar obdélníku se dvěma vnitřními dvory. Přízemní klenuté místnosti sloužily jako konírny, v místnostech v patře byly ubikace pro mužstvo, kanceláře a skladiště.

Městský pivovar

Městský pivovar

Varna pivovaru

Varna pivovaru

Katedrála sv. Ducha s Bílou věží, pohled od kasáren

Katedrála sv. Ducha s Bílou věží, pohled od kasáren

Stanoviště 4 - Schodiště Bono publico

Empírové schodiště Bono publico spojující Komenského třídu s Velkým náměstím bylo postaveno na místě bývalé Rybářské fortny (branky) k "dobru veřejnému" v roce 1810 podle projektu vojenského stavitele Josefa Lauera. Schodiště osvětluje denní světlo přicházející okny tří tamborů zřízených nad třemi odpočívadly.

Pěchotní kasárny byly postaveny v letech 1785-88. Rozsáhlý objekt tvoří čtyři velké budovy spojené do obdélníku o rozměrech 163 x 67 metrů. Vnitřní nádvoří patřilo svou rozlohou k největším v tehdejší rakousko-uherské monarchii. Výstavba budovy byla součástí přestavby Hradce Králové ve vojenskou pevnost, kdy staré město bylo z rozhodnutí císaře Josefa II. obklopeno mohutnými hradbami. Stavební práce probíhaly v letech 1765-1789.

Schodiště Bono publico

 Schodiště Bono publico

Vstupní brána do pěchotních kasáren

 Vstupní brána do pěchotních kasáren

Dělostřelecké kasárny

 Dělostřelecké kasárny

Stanoviště 5 - Jezuitská kolej

Biskupská rezidence čp. 35 byla postavena v letech 1709-16, v roce 1777 bylo její průčelí zvýšeno o druhé patro. Kamenný portál nad vchodem zdobí znak pátého královéhradeckého biskupa Tobiáše Jana Beckera (1701-1710).

Původně renesanční měšťanský dům U Špuláků pochází z druhé poloviny 16. století, v roce 1750 byl barokně upraven Františkem Kermerem. V domě se v roce 1859 narodil František Ulrich, nejvýznamnější královéhradecký starosta (1895-1929). Na věži se zachovala korouhvička ve tvaru rakousko-uherské orlice.

Nové Adalbertinum, bývalá jezuitská kolej, bylo postaveno v letech 1671-1710 podle návrhu Pavla Ignáce Bayera. V jednom z měšťanských domů, které zde původně stály, se roku 1621 narodil historik Bohuslav Balbín. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 zde byly kasárny a sídlilo zde gymnázium, kde působil i dramatik V. K. Klicpera a kde studovala řada významných osobností, např. dramatik J. K. Tyl, skladatel F. Škroup, historik V. V. Tomek, spisovatelé A. Jirásek, K. Čapek a mnoho dalších.

Mariánský sloup byl postaven v letech 1715-17 patrně Janem Křtitelem Bullou a zdobí jej i nejstarší vyobrazení současného znaku města - českého lva držící písmeno G.

Znak města

 Znak města

Biskupská rezidence

 Biskupská rezidence

Mariánský sloup - socha P. Marie

 Mariánský sloup - socha P. Marie

Stanoviště 6 - Galerie moderního umění

Galerie moderního umění sídlí v objektu bývalého Záložního úvěrního ústavu, který byl postaven v letech 1911-12 podle návrhu architekta Osvalda Polívky. Vstupní portál zdobí plastiky Vědy a Přírody od Ladislava Šalouna.

Sousední dům čp. 141 (dříve obchodní dům Václava Špalka) byl realizován v letech 1910-11 podle návrhů Vladimíra Fultnera a Oldřicha Lisky. Projekt, který spolu se sousedním domem čp. 139-140 porušil svou výškou horizontální linii severní strany Velkého náměstí, se v době vzniku setkal s velkou kritikou občanů i odborníků.

Barokní jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1654-66 podle návrhu Carlo Luraga. Věže byly vztyčeny až v roce 1857, interiér byl několikrát obnovován, nejvýrazněji v letech 1903-4 a 1941-5.

Schodiště postavené na místě zbořené vodárenské pozdně gotické věže zvané Kropáčka v letech 1909-10 navrhl architekt Josef Gočár. Odvážným kompozičním řešením i použitou technikou armovaného betonu stavba zcela předběhla svou dobu.

Pseudobarokní dům čp. 30, dříve vyhlášený hotel U zlatého beránka, navrhl na počátku 20. století architekt Rudolf Němec.

Původní zástavba na místě galerie

 Původní zástavba na místě galerie

Původní domy na místě hotelu U Zlatého beránka

 Původní domy na místě hotelu U Zlatého beránka

Kostel Nanebevzetí P. Marie a bývalá věž Kropáčka

 Kostel Nanebevzetí P. Marie a bývalá věž Kropáčka

Stanoviště 7 - Malé náměstí

Nárožní dům čp. 129 s barokní fasádou zdobí renesanční sgrafito s námětem Naděje ze Zjevení sv. Jana. Zdejší koloniální obchod a osud jeho majitele se stal námětem románu Ignáta Herrmanna U snědeného krámu. Mramorová deska z roku 1892 připomíná pobyt dramatika V. K. Klicpery.

Původně gotický dům čp. 111 z počátku 16. století byl klasicistně přestavěn v letech 1780-90. Latinský nápis připomíná, že dům vyhořel při vpádu Prusů v roce 1762.

V klasicistním domě čp. 120 byla v roce 1842 založena C. k. dvorní továrna hudebních nástrojů firmy V. F. Červený a synové, jejíž výrobky byly známy v mnoha zemích světa.

Nová radnice čp. 124-125 vznikla v polovině 19. století klasicistní přestavbou původních renesančních domů. V roce 1868 sem byly z radnice čp. 1 přestěhovány městské úřady.

V klasicistně přestavěném renesančním domě čp. 126 z druhé poloviny 16. století býval proslulý hostinec U Zlatého orla, v jehož sále režíroval svá divadelní představení i dramatik Václav Kliment Klicpera. Nyní je zde studiová scéna Klicperova divadla.

Uprostřed náměstí stojí kašna, kterou zdobí kopie původní plastiky sv. Jana Nepomuckého z roku 1772.

Bývalá nová radnice

 Bývalá nová radnice

Severní část Malého náměstí ve 30. letech 20. století

 Severní část Malého náměstí ve 30. letech 20. století

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého

 Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého

Stanoviště 8 - Mýtská ulice

V Mýtské ulici mezi domy čp. 2 a čp. 126 stávala pozdně gotická městská Slezská brána z konce 15. století, která byla zbořena v roce 1873.

Pozdně barokní dům čp. 219 byl postaven v letech 1787-1797 jako sídlo pevnostního ženijního ředitelství. Říkalo se zde také U generála, protože i po zrušení pevnosti zde až do roku 1945 bydleli posádkoví velitelé.

Českobratrský evangelický kostel s farou byl postaven v letech 1911-1912 podle návrhu architektů Oldřicha Lisky a Josefa Fňouka. V zahradě stojí pomník Jana Husa od Josefa Bílka.

Budova Krajského soudu byla postavena na pozemku bývalého pevnostního kavalíru, jehož pětiúhelníkový půdorys zachoval v projektu i architekt Václav Rejchl. Soudní budova byla slavnostně otevřena v roce 1934, vazební věznice v zadním traktu o rok později. Průčelí zdobí plastiky Práva a Spravedlnosti od Josefa Bílka.

Mýtská (Slezská) brána

 Mýtská (Slezská) brána

Českobratrský evangelický kostel

 Českobratrský evangelický kostel

Krajský soud

 Krajský soud

Stanoviště 9 - Pomník L. J. Pospíšila

Sochu náměstka starosty Ladislava Jana Pospíšila vytvořil v roce 1933 Josef Škoda. Na podstavci, který navrhl architekt Václav Rejchl, je nápis "Ladislav Jan Pospíšil, osvoboditel města z pout hradebních". Pomník byl postaven v místě, kde bylo 4. října 1884 slavnostně zahájeno boření hradeb vojenské josefínské pevnosti.

Budova školy pro umělecké zámečnictví (nyní Hotelová škola) byla postavena v letech 1892-93 podle projektu Tomáše Suhrady.

Nárožní budova čp 395 byla Židovskou synagogou. Objekt, který v maurském slohu navrhl architekt Václav Weinzettel, byl postaven v roce 1905. V průčelí je hebrejský nápis "V příbytek Boží jsme chodívali pospolu".

Konstruktivistická budova, kde nyní sídlí Magistrát města Hradce Králové, byla realizována v letech 1932-36 podle projektu architekta Josefa Gočára jako sídlo Okresních a finančních úřadů. Objekt na půdorysu ve tvaru symbolického písmene H tvořily dvě téměř identické samostatné budovy. Společný vchod zdobí pískovcový reliéf českého lva a čtyři ocelové stožáry pro vlajkovou výzdobu.

Škola pro umělecké zámečnictví

 Škola pro umělecké zámečnictví

Pospíšilova třída se synagogou

 Pospíšilova třída se synagogou

Okresní a finanční úřady

 Okresní a finanční úřady

Stanoviště 10 - Žižkovy sady

Park Žižkovy sady byl založen v letech 1905-6 na místě bývalého vojenského cvičiště. Parkové úpravy na rozloze tři a půl hektaru navrhl pražský zahradní architekt František Thomayer.

Pomník Jana Žižky pochází z roku 1971 a jeho autory jsou sochaři Jiří Dušek a Jan Hejtman.

Park Žižkovy sady

 Park Žižkovy sady

Park Žižkovy sady

 Park Žižkovy sady

Park Žižkovy sady

 Park Žižkovy sady

Stanoviště 11 - Klicperovo divadlo

Budova Klicperova divadla byla postavena v roce 1885 na místě domu velitele vojenské pevnosti a později všeobecné nemocnice podle projektu architekta a stavitele Viktora Weinhengsta. V dalších letech byla mnohokrát přestavována, největšími úpravami prošla v 90. letech minulého století.

Nárožní dům čp. 177 byl navržen jako sídlo Záložního úvěrního ústavu. Budovu projektoval pražský architekt Václav Nekvasil, jehož stavební firma dům v letech 1903-4 také postavila. Později zde sídlil berní úřad a v letech 1939-2013 městská knihovna.

Klicperovo divadlo

 Klicperovo divadlo

Záložní úvěrový ústav

 Záložní úvěrový ústav

Nárožní dům čp. 96

 Nárožní dům čp. 96

Stanoviště 12 - Na Hradě

Původně biskupský seminář s kostelem sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1709-14 stavitelem Vojtěchem Schneidrem. V letech 1769, 1790 a 1805 byl seminář zvětšen o nová křídla. Kostel je jednoduchou barokní stavbou ve tvaru latinského kříže o délce 20 metrů, šířce 13 a výšce 15 metrů. Interiér vyzdobili v roce 1887 nástěnnými malbami mniši z emauzského kláštera v Praze. Součástí areálu je renesanční purkrabský dům pocházející z let 1585-86, upraven zčásti barokně kolem roku 1720. Klenutá síň purkrabského domu byla zřejmě součástí královského hradu, který zde byl postaven ve 14. století a v 15. století sloužil jako sídlo českých královen Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské. Celý hradní areál byl zbourán husity v roce 1423 a jeho zbytky definitivně zanikly ve druhé polovině 18. století při přestavbě města ve vojenskou pevnost.

Na místě pozdně empírového domu čp. 230, postaveného v letech 1852-53, stával obecní špejchar. Nová budova sloužila především školství. Postupně zde sídlily učitelský ústav, lyceum a dívčí gymnázium.

Biskupský seminář

 Biskupský seminář

Kostel sv. Jana Nepomuckého

 Kostel sv. Jana Nepomuckého

Učitelský ústav

 Učitelský ústav

Stanoviště 13 - Svatojánské náměstí

Původně gotický dům čp. 85 U Glauerů (vlevo) byl renesančně přestavěn v polovině 16. století. V roce 1782 se zde narodil kněz a buditel Josef Liboslav Ziegler, jehož připomíná pamětní deska z roku 1882.

Na místě protějšího domu čp. 163 stával původně gotický a renesanční dům. Ten byl však v letech 1911-12 přestavěn podle projektu architekta Rudolfa Němce v pseudobarokním stylu. Ve výklenku stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774.

Secesní dům čp. 169-171 byl postaven v roce 1909 na místě tří domů, které patřily podnikateli Antonínu Hanušovi. Autorem projektu byl architekt Vladimír Fultner.

V ulici V Kopečku mezi domy čp. 79 a 81 stávala renesanční městská Pražská brána z druhé poloviny 16. století, která byla zbořena v roce 1875.

Stavební práce na Svatojánském náměstí kolem roku 1909

 Stavební práce na Svatojánském náměstí kolem roku 1909

Západní část náměstí s Pražskou bránou v roce 1866

 Západní část náměstí s Pražskou bránou v roce 1866

Městská Pražská brána

 Městská Pražská brána

Texty: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Foto: archiv Muzea východních Čech v Hradci Králové

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty