Vyhláška č. 1/2000 města Hradec Králové

o závazných částech Územního plánu města Hradec Králové

Zastupitelstvo města Hradec Králové svým usnesením na mimořádném zasedání dne 10.12.1999 a 21.1.2000 schválilo podle § 16 a § 24 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (Obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a podle § 26, odst. 2 a § 29 odst. 1, 2, 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 18 vyhlášky č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, tuto obecně závaznou vyhlášku zpracovanou dle textové a výkresové části Územního plánu města Hradec Králové (rozsah Územního plánu města Hradec Králové uveden v příloze č. 1 této vyhlášky).

Část I.
Úvodní ustanovení

§ 1
Účel vyhlášky

(1) Vyhláška vymezuje závazné části Územního plánu města Hradec Králové, schváleného usnesením Zastupitelstva města Hradec Králové na mimořádném zasedání dne 10.12.1999 a 21.1.2000 ve smyslu § 26, odst. 2 zákona č. 50/76 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a § 36, odst. 1, písm. n), zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (Obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů.

(2) Vyhláška stanovuje urbanistickou koncepci města, využití ploch a jejich uspořádání, vymezení zastavitelného území, omezení změn v užívání staveb, zásady uspořádání dopravního, technického a občanského vybavení, vymezení územního systému ekologické stability, limity využití území, plochy přípustné pro těžbu nerostů, vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací, nebo asanačních úprav.

§ 2
Rozsah platnosti

(1) Tato vyhláška platí pro správní území města Hradec Králové, které je vymezeno souborem katastrálních území: Březhrad, Hradec Králové, Kluky, Kukleny, Malšova Lhota, Malšovice, Nový Hradec Králové, Piletice, Plácky, Plačice, Plotiště nad Labem, Pouchov, Pražské Předměstí, Roudnička, Rusek, Slatina, Slezské Předměstí, Svinary, Svobodné Dvory, Třebeš a Věkoše.

§ 3
Vymezení pojmů

(1) Závazné části Územního plánu města Hradec Králové jsou vymezeny ve smyslu § 18, odst. 1 a odst. 2, písm b) vyhlášky č. 131/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci následujícím způsobem:

a) urbanistická koncepce, využití ploch a jejich uspořádání a prostorové uspořádání města,
b) členění na urbanizované a neurbanizované území a vymezení ploch urbanizovatelného (zastavitelného) území města,
c) funkční uspořádání území a členění na jednotlivé typy funkčních ploch,
d) základní regulativy využití funkčních ploch,
e) základní limity využití území a prostorového uspořádání pro charakter zastavění v jednotlivých funkčních plochách
f) místní územní systémy ekologické stability a jejich vazba na nadřazené systémy ekologické stability,
g) dopravní komunikační systémy, rozvojové plochy pro dopravu a zařízení pro dopravu v klidu,
h) základní trasy sítí technického vybavení a plochy technického vybavení území,
ch) vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanací.

(2) Urbanizované (současně zastavěné) území tvoří zastavěné plochy v členění:

a) plochy pro bydlení
b) plochy občanského vybavení
c) plochy pro výrobu, sklady a výrobní služby
d) plochy pro zemědělskou výrobu a služby
e) plochy pro sport a rekreaci
f) plochy pro dopravu
g) plochy městské zeleně, zahradnictví, sadů a zahrad
h) plochy technického vybavení
i) plochy zvláštního určení

(3) Neurbanizované území tvoří nezastavěné plochy, které nejsou určeny k urbanizaci v členění:

a) plochy krajinné zeleně vč. ekostabilizační a ÚSES
b) plochy lesů
c) plochy orné půdy, luk a pastvin
d) vodní toky a plochy
e) plochy těžby a chráněných ložisek nerostných surovin

(4) Urbanizovatelné (zastavitelné) území je určeno pro rozvoj vyznačených funkcí (rozvojové plochy) v návrhovém období Územního plánu města Hradec Králové: bydlení, občanské vybavení, výroba, sklady a výrobní služby, zemědělská výroba a služby, sport a rekreace, dopravy, městská zeleň, technické vybavení a zvláštní určení.

(5) Územní rezervy jsou území potencionálního dalšího rozvoje města u nichž se využití ploch pro jednotlivé vyznačené funkce předpokládá v čase po návrhovém období Územního plánu města Hradec Králové

(6) Stabilizované území tvoří současně zastavěné funkční plochy, kde územní plán nepředpokládá přestavbu a změnu funkčního využití plochy, kde prostorové, výškové i dopravní uspořádání je dáno a nebude měněno a kde přichází v úvahu pouze dostavba případných stávajících stavebních proluk a změny stávajících dokončených staveb

(7) Regulativy využití funkčních ploch – jsou vyjádřeny výčtem staveb, zařízení a využití území, které odpovídají jednotlivým urbanistickým funkcím ploch (účelu využití pozemků) a je možno je v těchto plochách umístit za předpokladu, že vyhovují i ostatním souvisejícím předpisům (hygienickým, vodohospodářským, ochraně životního prostředí apod.). Stavby, zařízení a využití území jsou definovány jako přípustné (dominantní, doplňkové a související), nebo vyjímečně přípustné – zároveň jsou uvedeny i stavby, zařízení a využití území, které neodpovídají příslušné urbanistické funkci (účelu využití pozemků) a jsou tedy v dané funkční ploše nepřípustné

(8) Dominantní funkci odpovídají stavby, zařízení a využití území, které v území či ploše převládají a určují veškeré charakteristiky funkčního využití

(9) Doplňkové funkci odpovídají stavby, zařízení a využití území, které nejsou plošně a významově rozhodující, ale slouží k doplnění hlavní funkce a k dosažení optimálního funkčního využití

(10)Související stavby, zařízení a využití území nemohou být v území či ploše umístěny samostatně. Mohou být pouze součástí nebo doplňkem staveb, zařízení a využití území dominantních nebo doplňkových, nebo nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality

(11)Vyjímečně přípustné jsou stavby, zařízení a využití území, které sice neodpovídají dominantní funkci, ale lze je v území ponechat, nebo umístit pouze vyjímečně na základě bližšího posouzení všech urbanistických, hygienických, dopravních a ekologických hledisek

(12)Nepřípustné jsou stavby, zařízení a využití území, které neodpovídají příslušné urbanistické funkci, nejsou součástí doplňkových, souvisejících případně vyjímečně přípustných staveb a zařízení, ani nezbytným vybavením pro obsluhu dané lokality

(13)Zařízením se pro účely této vyhlášky rozumí využití části stavby pro jiné funkce než je funkce hlavní (např. pro prodej, poskytování služeb, administrativu a p.) – to platí i pro změny dokončených staveb a změny v užívání staveb; takovéto stavby pak jsou polyfunkční

(14)Stavby a zařízení občanského vybavení slouží k uspokojování potřeb a zájmů společnosti i jejich občanů na vzdělávání, zdravotní a sociální péči, kulturu, správu a řízení, nákup zboží denní i dlouhodobé spotřeby, veřejné stravování, dočasné ubytování a p. v lokálním, celoměstském, regionálním i nadregionálním měřítku

(15)Služebním bytem se pro účely této vyhlášky rozumí byt, který je umístěn ve stavbě, komplexu staveb nebo areálu sloužících jinému funkčnímu využití než je bydlení a je určen pro osoby vykonávající zde stálou správu nebo službu (správce, školník a p.)

(16)Koeficient zastavění pozemku (KZP) udává maximální procentní podíl plochy zastavěné nadzemními objekty (vč. doplňkových) k celkové ploše pozemku

(17)Maximální podlažnost (MP) udává maximální možný počet podlaží objektu (bez podkroví)

(18)Plocha zeleně (PZ) udává minimální procentní podíl plochy zeleně na pozemku k celkové ploše pozemku

(19)Řešení sporných případů je v kompetenci odboru Úřadu města Hradec Králové, pověřeného výkonem státní správy na úseku územního plánování

Část II.
Závazné části územního plánu

§ 4
Urbanistická koncepce

(1) Město Hradec Králové se bude nadále rozvíjet jako harmonický celek urbanizovaných, neurbanizovaných a urbanizovatelných území koncentricky kolem historického jádra při zachování radiálně okružní skladby města v souladu s přírodními podmínkami a dosavadním stavebním vývojem

(2) Historické jádro města je nutno chránit jako městskou památkovou rezervaci a v jejím ochranném pásmu výškově regulovat výstavbu tak, aby bylo zachováno dominantní postavení historického jádra a jeho urbanistické a architektonické hodnoty i prostorová skladba

(3) V městské památkové zóně je nutno zachovat všechny urbanistické a architektonické hodnoty, zvláště půdorysnou osnovu a prostorovou skladbu, která je dokladem pevnostní historie města a jeho plánovitého růstu dle dřívějších regulačních plánů

(4) Vzhledem k nutnosti zachování funkce bydlení a omezení vylidňování území městské památkové rezervace a městské památkové zóny dbát na to, aby u stávajících staveb pro bydlení zde umístěných i nadále výrazně převažovala funkce bydlení (max. 30% celkové podlažní plochy může tvořit jiná funkce)

(5) Celoměstské centrum bude rozvíjeno a funkčně diferencováno v rámci centrální oblasti města, vymezené II. městským dopravním okruhem a přilehlou částí Pražského Předměstí. Obslužné funkce centra je nutno posilovat především v hlavní městské ose mezi nádražím a historickým jádrem, funkce kulturní, společenské a správní v historickém jádru, jeho podnoží a na labském nábřeží

(6) Plochy zeleně nutno chránit a rozvíjet zejména kolem vodních toků ve vazbě na novohradecké lesy a příměstskou krajinu a zároveň posilovat přírodní rámec města navrženými systémy ekologické stability

(7) Územním plánem vymezené územní rezervy pro bydlení, občanské vybavení, výrobu, sklady a výrobní služby, sport a rekreaci, dopravu, technické vybavení, vodohospodářská díla a zeleň včetně koridorů pro komunikace a sítě technického vybavení chránit a nepřipustit jejich znehodnocení

(8) Na plochách určených k přestavbě nebo změně funkčního využití v návrhovém období umožnit u staveb a zařízení, které neodpovídají novému funkčnímu využití danému územním plánem pouze údržbu stávajícího stavebního fondu

(9) Při navrhování, umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudování, užívání a odstraňování staveb je nutno postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace i technických požadavků stanovených příslušnými prováděcími předpisy

§ 5
Prostorové uspořádání

(1) Prostorové uspořádání města je vyjádřeno vzájemnými vztahy a vazbami území urbanizovaných (zastavěných) a urbanizovatelných (určených k zastavění) na straně jedné a území neurbanizovaných (nezastavěných – volných) na straně druhé při respektování výtvarného obrazu historického jádra města

(2) Prostorové uspořádání města je obsaženo v Územním plánu města Hradec Králové – je dokumentováno na výkresu označeném B.11 (v měřítku 1:10 000) a popsáno v kapitole A.11.1. textové části tohoto územního plánu. Ve stabilizovaném území zůstane zachováno stávající prostorové uspořádání

(3) Území Městské památkové rezervace (MPR) bude rozvíjeno v souladu s historickým charakterem urbanisticky a architektonicky nejvýznamnější částí města. Na území MPR budou dodržovány podmínky pro zabezpečení ochrany rezervace jako celku, které jsou součástí příslušného právního předpisu o prohlášení území za památkovou rezervaci. Budou chráněny především:

a) historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba i historické podzemní prostory
b) panorama Městské památkové rezervace a veškeré jeho dominanty v blízkých i dálkových pohledech

(4) V území ochranného pásma MPR bude rozvíjena zástavba v souladu se stanovenou urbanistickou strukturou a prostorovým uspořádáním s důrazem na příslušnou ochranu MPR

(5) Území Městské památkové zóny (MPZ) bude rozvíjeno v souladu s charakterem jedinečného meziválečného urbanistického souboru, který v sobě dochovává i doklad pevnostní historie města. Budou respektovány především:

a) komunikační struktura
b) uliční čáry a výškové hladiny zástavby

(6) Pro prostorové uspořádání území města jsou stanoveny následující limity:

a) koeficient zastavění pozemku (KZP)
b) minimální procento zeleně (PZ)
c) maximální podlažnost (MP)

(7) Závazné limity prostorového uspořádání území pro jednotlivé funkční plochy a území:

funkční plocha (území) KZP PZ MP

MC (městská a obvod.centra) 60 20 6

Msv (smíšené městské vícepodlažní) 50 25 6

Msn (smíšené městské nízkopodlažní) 40 30 2

PMsn(smíšené příměstské nízkopodlažní) 30 30 2

Vs (smíšené výroby a občanské vybavení 80 10 4
charakteru služeb)

BČv (čistě obytné vícepodlažní) 40 25 4

30 30 6

BČn (čistě obytné nízkopodlažní) 30 30 2

Pv (průmyslové výroby a skladů) 80 10 4

OV (občanské vybavení mětského 70 20 6

a regionálního charakteru)

(8) Nová výstavba v urbanizovatelném území (rozvojových plochách) musí dodržovat zásady výškového zónování města a stanovené limity prostorového uspořádání území, přičemž v okrajových městských částech bude vesměs nízkopodlažní, respektující charakter okolní zástavby a tvořící přechod do volné (neurbanizované) krajiny

(9) V urbanizovaném území (zvláště stabilizovaném) je možno provádět stavby a jejich změny jen v takovém rozsahu, aby nebyly překročeny nejen stanovené limity prostorového uspořádání území, ale byl i respektován charakter okolní zástavby a požadavek na ochranu výtvarného obrazu historického jádra města

(10) Specifické limity a omezující podmínky pro využití území je nutno respektovat ve vymezených územích se zvláštním režimem výstavby a údržby a to:

a) Stará Třebeš – Machkova ul.: doklad původního venkovského osídlení na území města – nutno zachovat původní stavby s typickými štíty a novostavby přizpůsobit charakteru původní zástavby (v souladu s limity uvedenými v příloze č. 2 této vyhlášky),
b) Jihozápadní svahy Kopce sv. Jana: nutno zajistit a udržet přírodní charakter území a zamezit jeho znehodnocení a překrytí novou výstavbou (v souladu s limity uvedenými v příloze č. 2 této vyhlášky).

(11) Funkční a prostorové využití území Přírodního parku Orlice a dalších chráněných a zvláště chráněných přírodních území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je nebo bude stanoveno obecně závaznými předpisy – nutno zde respektovat rozvojové programy pro zachování krajinného rázu území, struktury krajinných prvků, zrnitost území a strukturu vegetačních horizontů v souladu s uvedeným zákonem.

12) Prostorové uspořádání území může být dále prohloubeno a upřesněno podrobnějším územně plánovacím podkladem nebo dokumentací. Pouze na podkladě těchto podrobnějších materiálů schválených zastupitelstvem města může vyjímečně výška jednotlivých významných objektů překročit daný výškový limit (6 nadzemních podlaží).

§ 6
Funkční uspořádání

(1) Určenému funkčnímu využití ploch musí odpovídat způsob jejich užívání a zejména účel zde umisťovaných a povolovaných staveb i zařízení (vč. využití území) a dále změny stávajících staveb i změny v užívání stávajících staveb a zařízení (včetně změn stávajícího využití území). Při umisťování a povolování těchto staveb i zařízení (včetně využití území) a povolování změn a změn v užívání stávajících staveb i zařízení (včetně změn stávajícího využití území) budou zohledněny místní podmínky urbanistické, ekologické, hygienické a technické. Stavby a zařízení (včetně využití území) i jiná opatření, které funkčnímu využití ploch neodpovídají, nesmí být v těchto plochách umístěny nebo povoleny

(2) Funkční uspořádání a využití ploch je obsaženo v Územním plánu města Hradec Králové – je dokumentováno ve výkresu označeném B.2. (v měřítku 1:5 000) a popsáno v kapitole A.11.1. textové části tohoto územního plánu a dáno základními regulativy využití funkčních ploch. Hranice typů funkčního využití ploch mohou doznat dílčích změn na základě následně zpracované a schválené podrobnější územně plánovací dokumentace (regulačního plánu) event. územně plánovacího podkladu (urbanistické studie).

(3) Obsah regulativů využití funkčních ploch a specifické limity využití území Územního plánu města Hradec Králové jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky

§ 7
Bydlení a občanská vybavenost

(1) Lokality pro obytnou výstavbu v členění na vícepodlažní zástavbu (bytové domy) a nízkopodlažní zástavbu (rodinné domy) jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové

  • jsou vymezeny ve výkrese označeném B.2. (v měřítku 1:5 000) a popsány, vyhodnoceny a bilancovány v kapitole A.2.4., A.2.5., A.2.6. a A.2.9. textové části tohoto územního plánu

2) U stávajících staveb pro bydlení (tj. bytových domů a rodinných domů), nacházejících se na území Městské památkové rezervace a Městské památkové zóny, nepřipouštět takové změny těchto stávajících staveb, které by vedly k celkové změně jejich funkce (nahrazení funkce bydlení jinou funkcí) – v rámci oživení centrální oblasti města je však možno využít především partery uvedených staveb pro umístění zařízení občanského vybavení (zvláště charakteru obchodu a služeb), které v žádném případě nebudou negativně ovlivňovat životní prostředí, hygienické poměry, pohodu bydlení a dopravní situaci v území a budou splňovat i další požadavky vyhlášky č. 137/1998 Sb. (o obecných technických požadavcích na výstavbu) včetně souvisejících předpisů

(3) Výstavbu bytových domů soustředit především do lokalit na Moravském Předměstí (dostavba okrsku 04, 05 a 06), v Třebši – Podzámčí (jižně okrsku 06 Moravské Předměstí), ve Staré Třebši - u Terronicu, v Temešváru, na Plachtě (jižně Malšovic) a v Kuklenách (severně Zelené ul.)

(4) Výstavbu rodinných domů soustředit především do lokalit na Novém Hradci Králové (Jižní svahy – Kluky), v Třebši – Podzámčí, Temešváru, Kuklenách, Svobodných Dvorech, Farářství, Plačicích, Věkoších, Roudničce, Slatině a Na Plachtě

(5) Při začleňování rodinných domů do území se vylučuje umisťování dalších rodinných domů za stávajícími nebo navrhovanými rodinnými domy (tj. rodinných domů v tzv. druhém pořadí) vytvářejícími již ucelený uliční prostor (tj. za rodinnými domy v tzv. prvním pořadí) za pomoci účelových komunikací a prodloužených přípojek sítí napojovaných na veřejné komunikace a sítě technického vybavení vedené v již vytvořeném uličním prostoru, které pronikají prostory mezi rodinnými domy situovanými v tzv. prvním pořadí, neboť by to bylo nejen v rozporu s architektonickými zásadami a zásadami urbanistického začleňování staveb do území, ale vedlo by i k narušování obytného prostředí, soukromí a pohody bydlení včetně omezení až znemožnění odpovídajícího využití pozemků (pro zeleň, oddych a relaxaci obyvatel, umístění staveb plnících doplňkovou funkci k rodinnému domu apod.) u rodinných domů umístěných v tzv. prvním pořadí.

Rodinné domy atriové (event. i řadové) se mohou vyjímečně seskupovat tak, že budou vytvářet společný nástupní prostor pro několik těchto rodinných domů, přímo napojených na veřejnou komunikaci (forma tzv. hnízdové zástavby).

(6) Chránit územní rezervy pro bytovou výstavbu v Kuklenách, Svobodných Dvorech, Pražském Předměstí, Plačicích a Pouchově

(7) Přestavbu nevyhovujících částí stávající městské zástavby uvažovat především v Kuklenách při ul. Pražské, v Plotištích n.L. při ul. Koutníkově, v centrální oblasti města při ul. Hořické, Wonkově, Kollárově a prostoru U Koruny a na Pražském Předměstí severně západní části ul. Nerudovy a západně severní části ul. Habrmanovy a dále při ul. Říční

(8) Modernizaci a opravy stávajícího bytového fondu uskutečňovat zejména v centrální oblasti města při respektování záměrů výhledové přestavby

(9) Pro zlepšení životního prostředí a podmínek bydlení v městské blokové zástavbě uvolňovat vnitrobloky od nežádoucí zástavby, vymísťovat z nich provozní zařízení (další zvětšování stávajícího stavebního fondu, intenzifikaci stávajících a vznik nových provozních zařízení zde nepřipouštět) a uvolněné plochy ozeleňovat a upravovat pro krátkodobou rekreaci a oddech obyvatel

(10) Rozvojové lokality pro občanskou vybavenost jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou vymezeny ve výkresu označeném B.2. (v měřítku 1:5 000) a popsány, vyhodnoceny a bilancovány v kapitole A.3., A.2.5., A.2.6., A.2.9. textové části tohoto územního plánu

(11) Základní občanskou vybavenost nutno rozvíjet jako součást obytné zóny a soustřeďovat ji především do obslužných center občanského vybavení

(12) Občanskou vybavenost obvodního, celoměstského a regionálního významu (vyšší občanská vybavenost) umísťovat dle druhu v městské centrální oblasti, obvodních centrech nebo ve vymezených účelových plochách

(13) Chránit územní rezervy pro rozvoj občanského vybavení pro zdravotnictví, školství, vzdělávání, sociální péči a kulturu, zvláště celoměstského a regionálního významu vymezené v Územním plánu města Hradec Králové a nepřipustit jejich znehodnocení

(14) Zajistit odpovídající plochu pro umístění a realizaci centrální stanice integrovaného požárního a záchranného systému v západní části Kuklen v prostoru Bláhovka, tak aby byl umožněn rychlý a bezpečný výjezd na dálnice D 11, silnici I/35 a do západní části města i okresu Hradec Králové

(15) Plochy staveb pro obchod s prodejní plochou nad 3 000 m2 (regionálního významu) jsou v územním plánu na výkresu B.2. označeny písmenem „M“ – v jiných funkčních plochách nelze tyto stavby umístit

§ 8
Tělovýchova, sport a rekreace

(1) Rozvojové lokality pro tělovýchovu, sport a rekreaci jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou vymezeny ve výkresu označeném B.2. (1:5 000) a popsány v kapitole A.3.3., A.2.6. a A.2.9. textové části územního plánu

(2) Respektovat, územně chránit a rozvíjet všechny plochy a zařízení pro sport, tělovýchovu a hromadnou rekreaci obyvatel města – posilovat rekreační funkci novohradeckých lesů, zvláště rozšířením lesů zvláštního určení (lesů rekreačních) a dobudovat lesopark (městský park) na Moravském Předměstí pro denní (krátkodobou) rekreaci obyvatel

(3) Postupně dobudovat především sportovní areály v Malšovicích, Třebši, na Slezském Předměstí a Pražském Předměstí – řešit odpovídající plošnou náhradu za vyjímečně rušená sportovní zařízení v souvislosti s výstavbou Vysoké školy pedagogické na Soutoku a bytovou výstavbou ve Svobodných Dvorech

(4) V rozvojových plochách pro obytnou zástavbu a občanské vybavení řešit odpovídající plochy a vybavení pro sport, tělovýchovu a rekreaci (především krátkodobou – denní)

(5) Zvýšit možnosti rekreačního a sportovního využití vodních ploch (především stávajících a nově vznikajících písníků) včetně koupališť na území města

(6) Dále neuvažovat plošný rozvoj zahrádkářských osad na území města, mimo náhrad za stávající zahrádkářské osady (které ovšem nebyly povoleny jako dočasné) rušené v souvislosti s novou výstavbou – limitovat a regulovat stavby zahrádkářských chat (staveb pro individuální rekreaci) a zahrádkářské osady takto:

a) zahrádkářské chaty v souladu s územním plánem – nesmějí mít zastavěnou plochu (včetně verand, vstupů a podsklepených teras) větší než 25 m2, mohou se podsklepit a mít jedno nadzemní podlaží a podkroví, přičemž obestavěný prostor části stavby nad upraveným terénem nesmí překročit 110 m3 – hygienická zařízení se zřizují jako společná pro osadu, jinak se musí vestavět do jednotlivých chat
b) zahrádkářské chaty v přestavbovém území – lze umožnit pouze údržbu stávajícího stavebního fondu (ve smyslu § 4, odst. 8 této vyhlášky)
c) zahrádkářské chaty v zátopovém území – nepřipouštět další narušování a omezování průtočného profilu (při průtoku Q 100), zhoršování odtokových poměrů i průchodů povodní a předcházet škodám na majetku při povodních tzn. nepřipouštět výstavbu nových chat, změny způsobu užívání a zvětšování objemu chat stávajících (přístavby a nástavby) i zřizování dalších jednoduchých a drobných staveb – umožnit údržbu stávajícího stavebního fondu
d) zahrádkářské chaty v území Přírodního parku Orlice – funkční a prostorové uspořádání území a stavební činnost v něm jsou regulovány Vyhláškou města Hradec Králové č. 4/96, o zřízení Přírodního parku Orlice, a lze je vykonávat pouze na základě předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody

Zahrádkářské osady se mohou oplotit průhledným (popřípadě živým) plotem, oplocení jednotlivých zahrádek se může provést jen živým plotem – na pozemcích zahrádek se nesmějí zřizovat garáže, ale pro zahrádkářské osady se podle místních podmínek mohou zřídit společné odstavné plochy pro motorová vozidla.

Na samostatných zahradách, které jsou v souladu s územním plánem, připustit pouze výstavbu účelových staveb sloužících pro obhospodařování těchto zahrad v rozsahu dle bodu a).

(7) Dále neuvažovat plošný rozvoj osad rekreačních chat na území města i zahušťování jejich zástavby (zvláště v ochranném pásmu vodárenského odběru z řeky Orlice, říčních inundacích a plochách plnících funkci lesa) – limitovat a regulovat stavby rekreačních chat (staveb pro individuální rekreaci) a chatové osady takto:

a) rekreační chaty v souladu s územním plánem – nesmějí mít zastavěnou plochu (vč. verand, vstupů a podsklepených teras) větší než 80 m2, mohou se podsklepovat a mít jedno nadzemní podlaží a podkroví, přičemž obestavěný prostor nadzemního podlaží a podkroví nesmí překročit 360 m3 – hygienická zařízení se musí vestavět do jednotlivých chat a nebo umístit v samostatné stavbě společné pro chatovou osadu (či její část), garáže pro osobní motorová vozidla se mohou zřizovat pouze jako vestavěné do chat
b) rekreační chaty v přestavbovém území – lze umožnit pouze údržbu stávajícího stavebního fondu (ve smyslu § 4 odst. 8 této vyhlášky)
c) rekreační chaty v ochranném pásmu vodárenského odběru 2. stupně z řeky Orlice – stavební činnost v tomto území je upravena územním rozhodnutím č. 2927 (nabylo právní moci dne 16.8.1998) o stavební uzávěře (zákaz novostaveb, přístaveb a nástaveb stávajících staveb, výstavby sportovišť, produktovodů apod.)
d) rekreační chaty v zátopovém území – nepřipouštět další narušování a omezování průtočného profilu (při průtoku Q 100), zhoršování odtokových poměrů, průchodu povodní a předcházet škodám na majetku při povodních tzn. nepřipustit výstavbu nových chat, změny způsobu užívání a zvětšování objemu chat stávajících (přístavby a nástavby) i zřizování dalších jednoduchých a drobných staveb – umožnit údržbu stávajícího stavebního fondu
e) rekreační chaty v plochách plnících funkci lesa považovat za dočasné – nepřipouštět další zábor pozemků plnících funkci lesa (PFL), narušování lesních porostů i obhospodařování lesů a omezování využití příměstských lesů (lesů zvláštního určení) pro denní rekreaci všech obyvatel města tzn. nepřipustit výstavbu nových chat, změny způsobu užívání a zvětšování objemu chat stávajících (přístavby a nástavby) i zřizování dalších jednoduchých a drobných staveb – umožnit údržbu stávajícího stavebního fondu
f) rekreační chaty v území Přírodního parku Orlice – funkční a prostorové uspořádání i stavební činnost v něm jsou regulovány Vyhláškou města Hradec Králové č. 4/96, o zřízení Přírodního parku Orlice a lze je vykonávat pouze na základě předchozího souhlasu orgánu ochrany přírody

Osady rekreačních chat v krajině se neoplocují (s výjimkou oddělení živým plotem) – pro chatové osady musí být zabezpečen zdroj pitné vody, podle místních podmínek je možno zřídit společné odstavné plochy pro motorová vozidla.

(8) Chránit územní rezervy pro sport, tělovýchovu a rekreaci vyznačené v Územním plánu města Hradec Králové a nepřipustit jejich znehodnocení

§ 9
Výroba, drobná výroba, občanské vybavení charakteru služeb

(výrobní služby) a skladování (vč. stavebnictví)

(1) Lokality pro výrobu, drobnou výrobu, občanské vybavení charakteru služeb (výrobní služby) a skladování (vč. stavebnictví) jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou vymezeny ve výkrese označeném B.2. (v měřítku 1:5 000) a popsány, vyhodnoceny a bilancovány v kapitole A.4.1., A.2.6. a A.2.9. textové části územního plánu

(2) Rozvoj průmyslové výroby, drobné výroby, skladování, výrobních služeb a stavebnictví usměrňovat do stávajících volných funkčních ploch na Slezském Předměstí a navrhovaných odpovídajících funkčních ploch především v Třebši – u čistírny odpadních vod a el.rozvodny HK – Jih, při Hradubické u Březhradu, ve Farářství, při závodu Petrof Na Brně, severovýchodně Plačic, východně ul. akad. Bedrny (u Gumokovu) a ve Svobodných Dvorech – při ul. K Dolíkám

(3) Neuvažovat již další plošný rozvoj největších průmyslových podniků – ZVU, ČKD, Gumokovu a Foma – nepřipustit lokalizaci další výrobní funkce, která by dopravně zatěžovala a negativně ovlivňovala Městskou památkovou rezervaci Hradec Králové. Zároveň dále počítat s přestavbou areálů Stavofinal a bývalé koželužny jižně ul. Pražské ve střední části Kuklen, areálů Almet, bývalé firmy Tatra a přední částí ZVU severně ul. Pražské ve východní části Kuklen a areálů Montas a bývalé firmy OSPAP severně ul. Říční (k.ú. Hradec Králové) na funkce dané územním plánem

(4) Z obytné zóny města a především jeho centrální oblasti vymístit v návrhovém období výrobny a provozy, které se neslučují s daným funkčním využitím území a brání, nebo znemožňují rozvoj příslušných dominantních funkcí (bydlení, občanské vybavení, doprava apod.) – závod Vertex, Delen a bývalý závod Jitřenka ve Wonkově ul., Mlékárnu v Kollárově ul. a provozy Policie ČR v ul. Říční, uvolněné plochy využít v souladu s funkcí danou územním plánem

(5) Vzhledem k omezené možnosti umístění některých provozoven a zařízení drobné výroby, výrobních služeb a dalších živnostenských provozů ve smíšených plochách společně s bydlením a občanským vybavením nepřipustit nagativní ovlivňování okolí (především bydlení) a životního prostředí ze strany těchto provozoven, zařízení a provozů

(6) Usilovat o intenzivnější využití stávajících funkčních ploch pro výrobu, drobnou výrobu, občanské vybavení charakteru služeb (výrobní služby) a skladování (vč. stavebnictví) především v oblasti průmyslové, skladištní a drobné výroby na Slezském Předměstí, ale i ploch ve stávajících areálech závodů

(7) Chránit územní rezervy pro výrobu, drobnou výrobu, občanské vybavení charakteru služeb (výrobní služby) a skladování (vč. stavebnictví) vyznačené v Územním plánu města Hradec Králové a nepřipustit jejich znehodnocení

(8) Vzhledem k útlumu a restrukturalizaci zemědělské výroby, které vedly (a se vstupem ČR do Evropské unie patrně dále povedou) k omezení počtu a rozsahu zařízení zemědělské výroby a především živočišné velkovýroby na území města (k provozovaným se dnes řadí pouze chovy drůbeže ve Slatině a Věkoších – do 10 000 ks, chovy skotu v Ruseku – cca 120 ks a Svinarech – cca 90 ks, případně i chov vepřů v Plačicích – cca 60 ks) se dle územního plánu neuvažuje s umísťováním nových areálů zemědělské živočišné výroby a výstavbou dalších provozů živočišné velkovýroby na území města

(9) Pro zemědělskou, rostlinnou a živočišnou výrobu (včetně úprav a skladování produktů, krmiv, steliv apod.) i zemědělské služby je nutno intenzivně využívat stávající zemědělské areály a stavby a přizpůsobovat je novým potřebám zemědělství, požadavkům hygienicko-veterinárních předpisů a doplňovat vybavením a zelení eliminujícími negativní dopady na okolní životní prostředí

(10) Zároveň je nutno respektovat existenci stávajících objektů a provozů živočišné výroby na území města včetně jejich ochranných pásem, přičemž každý případ bude řešen dle požadavků Okresní veterinární správy v Hradci Králové individuelně – obdobně nutno řešit i změny v zemědělském využití stávajících zemědělských staveb (včetně změn druhů zvířat a jejich počtů), aby nedošlo k ohrožení životního prostředí

(11) Zvláštní pozornost je třeba věnovat chovu koní především pro sportovní účely (Hradecký jezdecký klub Malšovice), zvláště pak s přihlédnutím k narůstajícímu zdravotnímu významu hypoterapie

§ 10
Komunikační systém a plochy pro dopravu

(1) Komunikační systém a plochy pro automobilovou dopravu, trasy a plochy pro dopravu železniční, leteckou, cyklistickou a pěší jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové

  • jsou vymezeny a dokumentovány (včetně dopravních zátěží) ve výkresech B.1. (v měřítku 1:50 000), B.2., B.3., B.4. (všechny v měřítku 1:5 000) a B.5. (v měřítku 1:20 000 a 1:25 000) a popsány i vyhodnoceny v kapitole A.6. textové části tohoto územního plánu

(2) Nadřazený státní komunikační systém tvoří dálnice D 11, rychlostní komunikace R 35, státní silnice I., II. a III. třídy. Rozvoj komunikační sítě města vychází ze zachování a vhodného doplnění stávajícího radiálně okružního systému města s napojením na státní systém dálnic a silnic

(3) V souvislosti s budováním nadřazeného komunikačního systému postupně vymístit převážnou část tranzitní dopravy mimo městský komunikační systém na dálnici D 11 a rychlostní komunikaci R 35 a odlehčit tak dopravní zatížení II. městského okruhu

(4) Souběžně a postupně s výstavbou dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 35 realizovat a upravovat uspořádání příslušných městských přivaděčů, spojek, tangent a hlavních městských komunikací

(5) Doplnit stávající systém komunikací o chybějící propojení městských částí, doplnit II. městský okruh odpovídající křižovatkou s Třebešskou radiálou a ul. Hradeckou a dokončit napojení hlavní třídy sídliště Moravské Předměstí (třída E. Beneše) na tuto městskou radiálu

(6) V souvislosti s napojením města na dálnici i rychlostní komunikaci a rozvojem městské zástavby rekonstruovat, upravovat a realizovat městské radiály a to především Pražskou, Plotišťskou, Třebešskou, Pardubickou, Třebechovickou a Věkošskou

(7) V rámci systému integrované hromadné dopravy realizovat autobusové nádraží (terminál hromadné dopravy) a terminál MHD v návaznosti na ČD. Pokračovat v realizaci pěší zóny v úseku Masarykovo náměstí – náměstí Svobody

(8) Stavby, které jsou potenciálním zdrojem a cílem dopravy (např. bytové domy, ubytovací zařízení, stavby pro shromažďování většího počtu osob, pro obchod, pro výrobu a skladování apod.) musí být vybaveny normovým počtem odstavných a parkovacích stání pro stupeň automobilizace 1:2 (včetně předepsaného počtu stání pro vozidla zdravotně postižených) řešených a umístěných dle požadavků vyhlášky č. 137/1998 Sb. (o obecných technických požadavcích na výstavbu) a dalších souvisejících předpisů – v souvislosti s růstem automobilizace obyvatel řešit a regulovat odstavování a parkování motorových vozidel v centrální oblasti města a městské památkové rezervaci (historické jádro města)

(9) Při řešení odstavování a parkování motorových vozidel v centrální oblasti města a jednotlivých městských částech preferovat intenzivní způsoby využití území a uspořádání příslušného vybavení (podzemní, pod objekty, vícepodlažní samostatné objekty)

(10) Železniční tratě ponechat ve stávajících trasách, respektovat zdvoukolejnění trati Hradec Králové – Pardubice a chránit prostory pro zdvoukolejnění případně částečné zvícekolejnění ostatních železničních tratí, ve smyslu studie železničního uzlu Hradec Králové

(11) Chránit územní rezervu pro distribuční komplexy nadměstského významu ve vazbě na kolejovou dopravu na Slezském Předměstí jižně od Slatiny poblíž lesního masivu Dehetník

(12) Usilovat i o civilní využití letiště Hradec Králové a rezervovat odpovídající plochy pro potřeby civilního letiště a navazující dopravní vybavení

(13) Počítat se zřízením odpovídajících heliportů pro civilní leteckou dopravu vrtulníky a to především pro leteckou rychlou záchrannou lékařskou službu při areálu Fakultní nemocnice a dále pak v areálu centrální stanice integrovaného požárního a záchranného systému v Kuklenách a případně v civilním sektoru letiště Hradec Králové

(14) Postupně realizovat systém komunikací pro pěší a cyklisty včetně návaznosti na rekreační oblasti a turistické i cykloturistické a dálkové trasy ČR – v kritických místech střetů pěších (případně i cyklistů) s motorovou dopravou řešit podchody (případně i podjezdy)

(15) Zajistit dopravní obsluhu zástavby v rozvojových lokalitách (především pro bydlení, občanské vybavení, výrobu a rekreaci) i odpovídající městskou hromadnou dopravou

(16) Chránit územní rezervy pro dokončení městského komunikačního systému a další dopravní stavby a nepřipustit jejich znehodnocení

(17) Pro komunikace je závazné jejich směrové vedení – přesná poloha komunikací, zábor ploch a technické řešení (křižovatky, mosty, tělesa apod.) mohou doznat dílčích změn při zpracování podrobnější územně plánovací a projektové dokumentace

§ 11
Základní sítě a plochy technického vybavení

(1) Základní trasy vodovodních řadů a plochy technického vybavení pro zásobování vodou jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.6. (v měřítku 1:5 000) a popsány v kapitole A.7.1. (zásobování vodou) textové části tohoto územního plánu

(2) Základní trasy kanalizačních stok a plochy technického vybavení odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.6. (v měřítku 1:5 000) a popsány v kapitole A.7.2. (kanalizace) textové části tohoto územního plánu

(3) Základní úpravy vodních toků a ploch, ochranná pásma vodních zdrojů, zátopová území (inundace) a protipovodňová opatření jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.6. (1:5 000) a popsány v kapitole A.7.3. (vodní toky a plochy) textové části tohoto územního plánu

(4) Základní trasy elektrických vedení a plochy technického vybavení pro zásobování elektrickou energií jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.8. (v měřítku 1:5 000) a popsány v kapitole A.8.1.1. (zásobování elektrickou energií) textové části tohoto územního plánu

(5) Základní trasy horkovodů a plochy technického vybavení pro zásobování teplem jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.7. (1:5 000) a popsány v kapitole A.8.1.2. (zásobování teplem) textové části tohoto územního plánu

(6) Základní trasy plynovodů a plochy technického vybavení pro zásobování zemním plynem jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou zakresleny ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.7. (1:5 000) a popsány v kapitole A.8.1.3. (zásobování zemním plynem) textové části tohoto územního plánu

(7) Základní trasy vedení a spojení jednotné a veřejné i neveřejné telekomunikační sítě včetně ploch technického vybavení pro telekomunikace jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou ve výkresech označených B.1. (v měřítku 1:50 000) a B.8. (1:5 000) a popsány (včetně pošt) v kapitole A.8.2. (spoje) textové části tohoto územního plánu

(8) Navržené sítě technického vybavení (včetně vodohospodářských děl) jsou závazné ve svém směrovém vedení, plochy technického vybavení jsou pak závazné nutností umístění v dané lokalitě – upřesnění tras a hranic ploch bude provedeno v podrobnější územně plánovací a projektové dokumentaci

(9) Rozšiřovat městskou vodovodní síť včetně zaokruhování a dobudovat kanalizační systém města k odkanalizování celého území na centrální ČOV k vyloučení bodových zdrojů znečištění, povrchových a podzemních vod – lokality, které nebudou (z technických nebo ekonomicko-provozních důvodů) napojeny na městskou kanalizační síť, vybavit odpovídajícím zařízením na likvidaci odpadních vod

(10) Omezovat plošné znečištění povrchových a podzemních vod (především zemědělskou a průmyslovou výrobou)

(11) Pro napojení rozvojových (urbanizovatelných) území je závazná trasa nebo zařízení technického vybavení sloužící pro napojení – konkrétní místo napojení, technické provedení, potřebné plochy a vedení přípojných tras bude upřesněno v podrobnější územně plánovací a projektové dokumentaci

(12) Trasy sítí a plochy technického vybavení, trasy a plochy pro vodohospodářská díla, úpravy a opatření dané Územním plánem města Hradec Králové a nezbytné pro rozvoj města je nutno chránit a nepřipustit jejich znehodnocení

(13) Při využívání urbanizovatelného (zastavitelného) území musí být respektována příslušná ochranná pásma sítí a zařízení technického vybavení, ochranná pásma vodních zdrojů, zátopová území (inundace), pásmo hygienické ochrany ČOV Hradec Králové i omezení užívání pozemků při vodních tocích a plochách

§ 12
Územní systém ekologické stability

(1) Místní územním systém ekologické stability spolu s plochami významných krajinných prvků, přírodních památek a Přírodního parku Orlice jsou obsaženy v Územním plánu města Hradec Králové – jsou vyznačeny ve výkrese B.1. (v měřitku 1:50 000) a výkrese B.9. (v měřítku 1:5 000), převzaty ve formě funkčních ploch zeleně do výkresu B.2. (v měřítku 1:5 000) a popsány v kapitole A.5.1. a A.5.2. textové části tohoto územního plánu

(2) Jedná se o území, která tvoří části nadregionálního, regionálního a místního územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) ve smyslu § 2 a § 3 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a § 1 vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny – podmínky pro činnost v prvcích ÚSES jsou rámcově stanoveny v § 4 uvedeného zákona č. 114/1992 Sb. a v rámci územního plánu se dále zpřesňují následující regulací: prostorová struktura, druhová skladba, opatření, funkční využití, hospodaření

(3) ÚSES jsou řešeny v úrovni zásad a podléhají zákonu č. 114/1992 Sb.

(4) Na plochách vymezených územním plánem pro územní systém ekologické stability a pro významné krajinné prvky se nepřipouští měnit kultury s vyšším stupněm ekologické stability na kultury s nižším stupněm ekologické stability a dále na těchto plochách nelze provádět nepovolené pozemkové úpravy, umísťování staveb, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží, těžit nerosty nebo jiným způsobem narušovat ekologicko-stabilizační funkci těchto ploch

§ 13
Ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana ZPF a PFL

(1) Rozšiřovat teplofikaci města z centrálního zdroje tepla v kombinaci s plynofikací (případně vytápěním elektřinou) a tím omezovat lokální topeniště a kotelny na tuhá paliva

(2) Omezovat znečištění ovzduší z dopravy rozšiřováním ekologicky šetrnější dopravy, budováním vyváženého dopravního systému s vyloučením tranzitní dopravy a těžké dopravy z městského centra

(3) Z centrální oblasti města vymísťovat nežádoucí provozy a výrobny, uvolňovat vnitroblokové prostory pro zeleň

(4) Rozšiřovat síť samostatných komunikací pro pěší a cyklisty (zvláště ve vazbě na turistické, cykloturistické a dálkové trasy ČR)

(5) Plně elektrizovat železniční tratě a provoz na hlavním nádraží ČD

(6) Omezení hluku z automobilové dopravy v zastavěné části města řešit výstavbou obchvatových komunikací

(7) Dodržet pásmo hygienické ochrany (hlukové) letiště a jeho provozně technická pásma včetně navržených režimů a stavebně technických opatření

(8) V oblasti odpadového hospodářství zabezpečit lokality pro vybudování nových sběrných dvorů dle potřeby odpadového hospodářství města

(9) Omezit erozi zemědělské půdy a znečištění povrchových toků podporou pozemkových úprav, systémů ekologické stability a výsadbou větrolamů (vhodných dřevin) podél trasy dálnice směrem k západní části města (Plačice, Kukleny, Svobodné Dvory)

(10) Úpravy vodních toků provádět vegetativními způsoby se zapojením do územních systémů ekologické stability, podporovat zadržení vody v krajině výstavbou nových vodních ploch

(11) Zvýšit podíl zatravněných pozemků kolem vodních toků, nepřipustit degradaci půdy

(12) Lokality určené pro rozvoj města (urbanizovatelná území) na zemědělské půdě mimo současně zastavěné území (urbanizované území) vyjímat ze zemědělského půdního fondu postupně v ucelených částech tak, aby nedocházelo ke vzniku těžko obhospodařovatelných ploch uvnitř urbanizovaného území

(13) Zachovat a posílit stabilitu lesních ekosystémů vůči stresům, uplatnit princip trvale udržitelného hospodaření ve všech lesích

(14) Zvýšit druhovou diverzitu a přiblížit se k přirozené skladbě lesů – v souladu s tvorbou ekologicky vyvážené krajiny prosazovat vhodné lesnické využití málo produktivních zemědělských pozemků

(15) Zvýšit možnosti rekreačního využití novohradeckých lesů a dobudovat lesopark (městský park) na Moravském Předměstí

(16) Respektovat, územně chránit a rozvíjet všechna krajinářsky a biologicky cenná území, chráněné části přírody a plochy městské zeleně uvedené v územním plánu

(17) Respektovat založený systém struktury zeleně ve městě zahrnující zeleň parků, lesoparků, uličních stromořadí a ostatních ploch zeleně, propojený pobřežními pásy zeleně s volnou příměstskou krajinou, územními systémy ekologické stability (ÚSES) a komplexem příměstských lesů

(18) V rozvojových plochách pro zástavbu (urbanizovatelném území) řešit nové kompaktní plochy veřejné zeleně pro vytvoření a zachování ekologické stability a zlepšování životního prostředí. Tuto zásadu respektovat při zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace a podkladů

(19) Dobudovat systém městské zeleně, příměstských rekreačních lesů a ÚSES dle územního plánu

§ 14
Ostatní limity a podmínky omezující využití území

(1) Dalšími omezujícími limity jsou:

a) zátopová území vodních toků (inundace)
b) chráněná ložiska nerostných surovin
c) území ohrožené sesuvem a radonovým rizikem z podloží
d) území archeologických zájmů

(2) Při využití území musí být dále dodržovány podmínky ochranných pásem.
a) vodních zdrojů, vodních pozorovacích vrtů
b) čistírny odpadních vod
c) železnic, silnic a dálnic
d) letiště Hradec Králové (provozní a hlukové)
e) přírodních a kulturních památek
f) vedení a zařízení pro rozvod el.energie, plynu, tepla, vody a kanalizaci
g) spojových tras, kabelů a zařízení
h) hvězdárny na Novém Hradci Králové
i) výrobních zařízení (včetně zemědělských)
j) zdrojů znečištění
k) překladiště tuhého komunálního odpadu
l) ložisek nerostných surovin

(3) Při výstavbě a dalších činnostech v území je nutno respektovat nejen výškové omezení zástavby s ohledem na dominanty historického jádra, ale i přírodní dominantu Kopce sv.Jana včetně jeho funkce krajinářsko-estetické

(4) Při využití území musí být dále dodržována omezení užití pozemků při vodních tocích a plochách a lesních porostech

Část III.
Veřejně prospěšné stavby

§ 15

(1) Plochy pro veřejně prospěšné stavby jsou vymezeny v Územním plánu města Hradec Králové ve výkresu označeném B.12. (v měřítku 1:5 000), popsány v kapitole A.11.1.2 textové části tohoto územního plánu a uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky

(2) Seznam veřejně prospěšných staveb včetně předpokládané etapizace jejich výstavby je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. První etapa představuje prioritní stavby, které je nutno realizovat ihned jak to dovolí investiční možnosti a finanční situace. V druhé etapě jsou zařazeny stavby a zařízení nezbytné pro fungování systémů a rozvoj města. Etapizace veřejně prospěšných staveb je vyznačena ve výkrese B.13. a popsána v kapitole A.10. textové části územního plánu

§ 16

(1) Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108, odst. 2, písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud nebude možno dosáhnout řešení majetkoprávních vztahů dohodou, nebo jiným způsobem

Část IV.
Zrušení vydaných vyhlášek a usnesení

§ 17

(1) Touto vyhláškou se zrušuje Územní plán sídelního útvaru Hradec Králové a Směrnice pro uspořádání území sídelního útvaru Hradec Králové ze dne 18.5.1988.

(2) Změny a doplňky závazných částí Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové, schváleného usnesením vlády České republiky č. 151 ze dne 18.5.1988, byly v působnosti Zastupitelstva města Hradec Králové a zrušují se ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3) Touto vyhláškou se dále ruší

a) Vyhláška města Hradec Králové č. 10/93, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 27.10.1993
b) Vyhláška města Hradec Králové č. 1/94, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 26.1.1994
c) Vyhláška města Hradec Králové č. 3/94, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 27.4.1994
d) Vyhláška města Hradec Králové č. 4/94, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 25.5.1994
e) Vyhláška města Hradec Králové č. 8/94, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 31.3.1993
f) Vyhláška města Hradec Králové č. 3/95, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 27.9.1995
g) Vyhláška města Hradec Králové č. 4/97, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 30.10.1997
h) Vyhláška města Hradec Králové č. 1/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 27.1.1998
i) Vyhláška města Hradec Králové č. 5/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 31.3.1998
j) Vyhláška města Hradec Králové č. 6/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 31.3.1998
k) Vyhláška města Hradec Králové č. 13/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 26.5.1998
l) Vyhláška města Hradec Králové č. 14/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 1.7.1998
m) Vyhláška města Hradec Králové č. 16/98, o závazných částech změn a doplňků Územního plánu sídelního útvaru Hradec Králové – schváleno zastupitelstvem města dne 29.9.1998 a 6.10.1998

(4) Ustanovení Směrnice o uspořádání území sídelního útvaru Hradec Králové ze dne 18.5.1988 č. 151 a změn a doplňků dle odstavce 1 a 2, která jsou v rozporu nebo rozdílná či odlišná s Územním plánem města Hradec Králové, schváleným usnesením Zastupitelstva města Hradec Králové ze dne 21.1.2000, se ruší ke dni schválení tohoto územního plánu. Do dne nabytí účinnosti této vyhlášky se Územní plán města Hradec Králové považuje pro příslušná správní rozhodnutí za územně plánovací podklad.

(5) Správní řízení zahájená před nabytím účinnosti této vyhlášky se dokončí v souladu s právní úpravou platnou v době jejich zahájení.

Část V.
Ustanovení přechodná a závěrečná

§ 18

(1) Rozhodování ve sporných případech regulativů využití funkčních ploch je v působnosti odboru Úřadu města Hradec Králové, pověřeného výkonem správy na úseku územního plánování.

(2) Zvláštní předběžnou podmínkou

a) povolování výjimečně přípustných staveb, zařízení a využití území,
b) povolení staveb pro prodej, obchod a služby s prodejní a odbytovou plochou nad 1 000 m2 na smíšených plochách městských vícepodlažních, městského a obvodního centra a na plochách občanského vybavení městského a regionálního významu,
je zpracování podrobnějšího územně plánovacího podkladu, jehož obsah určí a posoudí odbor Úřadu města Hradec Králové, pověřený výkonem správy na úseku územního plánování.

(3) Zastupitelstvo města Hradec Králové si vyhrazuje projednání a posouzení územně plánovacího podkladu zpracovaného pro případy uvedené pod písm. b).

§ 19

Aktualizace Územního plánu města Hradec Králové bude prováděna průběžně v souladu s potřebami rozvoje území města formou změn územního plánu ve smyslu § 30 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Celková aktualizace tohoto územního plánu musí být provedena do r. 2010.

§ 20

Kompletní dokumentace Územního plánu města Hradec Králové je uložena na Úřadu města Hradec Králové na odboru hlavního architekta a rozvoje města, odboru stavebním a dopravním a na Okresním úřadu v Hradci Králové, referátu regionálního rozvoje.

§ 21

Součástí vyhlášky jsou tyto přílohy:

Příloha č. 1: Rozsah Územního plánu města Hradec Králové
Příloha č. 2: Obsah regulativů využití funkčních ploch v Územním plánu města Hradec Králové a specifické limity využití území
Příloha č. 3: Seznam a návrh etapizace veřejně prospěšných staveb

§ 22

Tato vyhláška nabývá účinnosti dne 1. března 2000.


ing. Oldřich Vlasák
primátor města

ing. Bedřich Koros
náměstek primátora města

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty