Katedrální kostel sv. Ducha

Historie katedrálního kostela sv. Ducha v Hradci Králové

Katedrální chrám sv.Ducha patří k nejvýznamnějším památkám Hradce Králové. Počátky majestátní gotické cihlové stavby založené královnou Eliškou Rejčkou, vdovou po králi Václavu II., se uvádějí do r.1307, první věrohodná zpráva pochází z roku 1313. Stavební práce spojené s vybudováním trojlodí, presbytáře a se založením věží byly uskutečněny ještě před požárem města roku 1339. Poté byl značně poškozený kostel opravován a teprve někdy kolem roku1360 výstavba pokračovala dokončením věží a zbudováním sakristie a jižního, tzv. Královského vchodu s předsíní. Datum ukončení stavby není známo, ale v době pobytu královny Elišky Pomořanské v Hradci roku 1378 byl farní chrám již na vrcholu slávy.

Roku 1407 zachvátil celé město zničující požár, vážně poškozen byl i kostel sv.Ducha. Při jeho opravě byla k severní lodi přistavěna podélná kaple. Za krále Jiřího z Poděbrad byla roku 1463 po celé šířce kostela postavena kruchta a zasazeny nové okenní kružby.

V r.1484 kostel znovu vyhořel, roku 1509 vyhořela jižní věž a po požáru roku 1533 muselo být opraveno celé západní průčelí. Kostel značně zpustošili Švédové při svém pobytu v letech 1639-1640.

Při příležitosti založení královéhradeckého biskupství v r.1664 byl kostel povýšen papežem Alexandrem VII. na katedrálu. 

Barokní úpravy v letech 1783 - 1789 značně popřely původní gotický ráz. O 100 let později (1864-1874) architekt František Schmoranz přistoupil k náročným stavebním úpravám v novogotickém slohu, kdy byly odstraněny veškeré negotické úpravy a provedeny malby oken. V roce 1898 vyzdobil interiér katedrály malíř J.Heřman a v roku 1901 byla provedena oprava věží a přístavba nárožních věžiček podle návrhu stavitele L.Láblera.

Na přelomu 70.- 8O.let 20. století byla provedena celková obnova katedrály.

Architektura a mobiliář katedrálního kostela sv. Ducha v Hradci Králové

Celá stavba i s opěrnými pilíři je 56 m dlouhá, 25 m široká a 33 m vysoká, věže mají výšku po hlavní římsu 39,5 m. Chrám je tvořen obdélníkovým trojlodím s převýšenou střední lodí zaklenutou ve čtyřech polích křížovými klenbami a s velmi dlouhým pětiboce uzavřeným presbytářem, po jehož stranách stojí dvě hranolovité věže. Vchod do presbytáře od jihu je tzv. královskou předsíní s jemně profilovaným portálem.

Ozdobou chrámu je kruchta, na středním svorníku její klenby je nejstarší vyobrazení městského znaku – zlatá iniciála G v modrém poli (1463).

Hlavní oltář pochází z r.1940, je zhotoven podle obrazu z hradeckého kancionálu z let 1585 -1604. V novogotickém oltáři jižní lodi je zasazen pozdně gotický malovaný triptych z roku 1494. V novogotickém oltáři severní lodi je osazen obraz sv.Antonína od Petra Brandla (kol. roku 1730).

Cennými památkami katedrály je pastoforium (schránka na nádobu s hostiemi) z konce 15. stol. a cínová gotická křtitelnice z roku 1406. Pískovcová kazatelna pochází z roku 1869, reliéfy čtyř evangelistů jsou ranným dílem J.V.Myslbeka.

Ve věžích katedrály jsou zavěšeny 4 historické zvony,  v severní věži: Dominik (zvaný též Leopold) z r.1485 a Orel (zvaný též Michal) z r.1480, v jižní věži Žebrák (zvaný Václav) z r.1509 (přelit r.1538) a Nový zvon (zvaný Klement) z r.1510.



Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty