Dny evropského dědictví 2010 v Hradci Králové

Dny evropského dědictví se konají pod záštitou Rady Evropy a v České republice budou probíhat od 11. do 19. září s tématem „Duše památek“. Město Hradec Králové připravilo program na neděli 12. září se zaměřením na období Salónu republiky. Využijte jedinečné možnosti prohlédnout si výjimečné stavby a prostory, které nejsou běžně přístupné a vybrané stavby navíc i s odborným výkladem.

  • Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Eliščino nábřeží 465, Hradec Králové

(otevřeno 9:00 – 17:00)

Jedna z nejvýznamnějších staveb moderní architektury na našem území, národní kulturní památka. Na návrhu začal Jan Kotěra pracovat už v letech 1905-1906, definitivní projekt byl vypracován v následujících dvou letech, stavba pak proběhla v letech 1909-1913 za dohledu Kotěrových žáků Josefa Gočára a Bohumila Waiganta. Stavba se stala symbolem nastupující moderny. Na její výzdobě se podíleli významní čeští umělci – sochař Vojtěch Sucharda, malíři František Kysela a Jan Preisler. V prostorách muzea jsou mj. umístěny tři modely města Hradec Králové, zachycující jeho podobu v době před husitskými válkami, v době vojenské pevnosti a nakonec město současné.

  • Evangelický kostel s farou

Nezvalova 529/1, Hradec Králové

(pouze prohlídka s komentářem o církevní tradici a architektuře kostela v 14:00 a 16:00)

Návrh kostela Českobratrské církve evangelické s farou představuje první významný projekt Oldřicha Lisky v Hradci Králové. Ovlivněn stavbou Kotěrova muzea, na jejichž realizaci se Liska podílel, vytvořil elegantní, netypickou secesní stavbu, ve které opustil tehdy hojně užívanou symetrickou dispozici a dekorativně minimalizoval výraz průčelí i celé stavby. Secesní dekory, zejm. florální ornamenty, přetvořil do velmi skromné a decentní podoby. Symbolické je zastřešení zvonice připomínající svým tvarem husitskou helmici. Ve farní zahradě je umístěna socha Mistra Jana Husa od Josefa Bílka.

  • Kostel Božského srdce Páně

Náměstí 28. Října, Pražské Předměstí, Hradec Králové

(otevřeno 12:00 – 19:00; komentované prohlídky v 16:00, 17:00, 18:00)

Působivá církevní stavba ze železobetonu s dominantní 45 metrů vysokou věží s křížem, v níž jsou zavěšeny 3 zvony, tvoří nejvýznamnější dominantu Pražského Předměstí. Kostel byl postaven podle návrhu Bohumila Slámy na památku padlých vojáků královéhradecké diecéze v 1. světové válce a je zajímavým příkladem církevní funkcionalistické architektury. Slavnostní položení základního kamene 28. září 1928 v den sv. Václava se stalo součástí oslav 10. výročí založení Československé republiky. Stavba byla dokončena v roce 1932. Budova kostela tvoří spolu se sousedními domy rovnou řadu, čímž formuje západní stranu náměstí 28. října. Interiér kostela tvoří hlavní loď s postranními kaplemi. Původní hlavní oltář ze železobetonu byl později přenesen do kaple Božího hrobu. Nynější hlavní a postranní oltáře byly původně vyrobeny pro egyptského sultána v hořické kamenické škole, který pro ně poskytl vzácný mramor onyx a další drahé materiály. V důsledku poválečného vývoje však zůstaly oltáře v nově vzniklém Československu a později byly umístěny v tomto kostele. Varhany z roku 1900 jsou dílem Petra Emanuela Štěpána.

  • Sbor kněze Ambrože

Ambrožova 729, Hradec Králové

(otevřeno 11:00 – 19:00)

14:00 krátký varhanní koncert Lukáše Grygerka

17:00 krátký varhanní koncert Jiřího Strejcla

Sbor kněze Ambrože je další vynikající stavbou arch. J. Gočára. Podle jeho projektu byl v letech 1926 - 1929 současně s výstavbou školského areálu na pravé straně Labské kotliny vybudován pro Církev československou husitskou kostel s 26,5 m vysokou bílou hranolovou věží. Soustava objektů v konstruktivistickém slohu stojí na trojúhelníkovém pozemku, ohraničeném zdí. Mezi dvěma jednopatrovými budovami je hlavní vstup s průhledem na atrium a věž kostela. Ochoz kolem atria tvoří kolumbárium, které spojuje všechny stavby v jeden celek. Konstrukce staveb jsou betonové, na fasádách se režné zdivo střídá s bílými omítkami. Sbor kněze Ambrože prošel v posledních letech zásadní obnovou, která kromě církevního využití umožňuje i pořádání kulturních akcí, především výstav výtvarného umění a varhanní koncerty. Mezi zajímavosti nacházející se v prostorách Sboru kněze Ambrože patří pohyblivý keramický betlém Františka Juračky a pro návštěvníky zazní i varhanní hudba.

  • Magistrát města Hradec Králové (dříve Okresní a finanční úřady)

Československé armády 408, Hradec Králové

(pouze prohlídka s výkladem o architektuře objektu v 13:00, 14:00, 15:00)

Administrativní budova původních okresních a finančních úřadů byla budována mezi lety 1935 – 1936 na stavebním pozemku vzniklém demolicí a rozvezením severního bastionu velké hradecké pevnosti vybudované mezi lety 1766-1789, konkrétně na místě kavalíru č. 34. Projekt vypracoval jeden z nejvýznamnějších meziválečných architektů Josef Gočár mezi lety 1931-1933. V poválečném období budova sloužila jako sídlo krajského národního výboru – do roku 1990. Následně přešla do rukou Okresního úřadu a po jejich zrušení v roce 2003 Magistrátu města Hradec Králové. Budova je významná kulturní památka prezentující vyspělou racionální meziválečnou funkcionalistickou architekturu s progresivní ideou zapojení budov do veřejného prostoru podchozím příčným křídlem (nakonec nerealizováno).

  • Gymnázium J. K. Tyla (původně Rašínovo)

Tylovo nábřeží 12, Hradec Králové

(otevřeno v 13:00 – 19:00; komentované prohlídky v 14:00, 16:00 a 18:00 o historii budovy s výstupem na střechu gymnázia, ukázka zajímavých architektonických detailů a původních školních pomůcek, historického mobiliáře – doba prohlídky cca 40 min.)

Architektonickou soutěž na projekt gymnázia na Tylově nábřeží vyhrál arch. Josef Gočár již r. 1923. Tento návrh předznamenal regulaci školního bloku v Zálabí, kterou řešil rovněž Gočár a to souběžně s regulačním plánem města v letech 1926-1928. Koncepce školního bloku se vyvíjela postupně a definitivní podobu získala v roce 1927 při návrhu obecných a měšťanských škol. Součástí komplexu této budovy je tělocvična a vila ředitele postavená v letech 1925-1926. Budova gymnázia je důležitým vývojovým článkem české moderní architektury. Před hlavní budovou na pilíři o výšce 6 m stojí bronzová socha Vítěze od J. Štursy z roku 1925. Před jižním křídlem budovy směrem do nábřeží se nachází státní znak Československé republiky s letopočtem 1925-1927 od O. Gutfreunda.

  • Kostel sv. Mikuláše v Jiráskových sadech

Jiráskovy sady v Hradci Králové

(otevřeno 15:00 – 18:00)

Původně pravoslavný kostel, postavený v letech 1502-1510 ve východoslovenském městě Habura u Medzilaborců je zajímavou ukázkou dřevěné lidové architektury. V roce 1740 byl prodán do Malé Polany, kde byl přeměněn na řecko-katolický kostel sv. Mikuláše Divotvorce. V roce 1935 byl zakoupen zásluhou hradeckého starosty Josefa V. B. Pilnáčka pro město Hradec Králové, následně nákladně restaurován a umístěn do Jiráskových sadů. Kostelík obklopuje původní ohrazení; interiéru dominuje zachovaný ikonostas, dvanáctiramenný dřevěný lustr a velmi zajímavé jsou fragmenty výmalby vnitřní části tesaných trámů v prostoru pro věřící, které byly původně provedeny v celém vnitřku kostela až do samého vrcholu věže. Pozůstatky výmalby představují Stvoření světa, život Kristův, Křížovou cestu, poslední dny světa a Poslední soud.

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty