Povznášející zážitek a cesta do neznáma

Ilustrační foto Třetím rokem upoutává pozornost hradeckých pozemšťanů balón První královéhradecké vzduchoplavební společnosti. Modrásek, jak mu důvěrně piloti říkají, dotváří obraz idylických dnů. Jak by ne. Pro své starty si vybírá ta nejpěknější rána a podvečery.

Pohled na balón plující oblohou je krásný, pohled z letícího koše na rodnou hroudu bere dech. Geniální Gočárova logika města je v nadhledu úplně jiná než ze země. Jednoduchá, funkční, živá. Tohle zjištění neumožní ani statický snímek ani přímé pozorování z letadla. Balón neletí, balón pluje. Pohybuje se stejnou rychlostí jako vítr, takže do koše nefouká. Člověk se s balónem sice odlepí od země, ale nezavírá za sebou žádné dveře, neuzavírá se do žádné kabiny a neuskřípne si tak pomyslnou pupeční šňůru, která ho se zemí pojí. Kolem sebe cítí jen volný prostor. Je to zvláštní pocit a vzpomínka na první start zůstává v člověku hodně hluboko. Radost při letu nekazí nic. Nedrncá to, nehoupe to a nepropadáme se. Piloti odpovídají na zvídavé dotazy vzduchoplavců, kterých se vejde do koše osm až devět. Koš je možné podél vertikální osy natáčet, aby měli všichni rozhled kolem dokola.

„Létáme v malých výškách. Je to proto, aby si pasažéři mohli prohlédnout detaily a užívat si kontakt s okolím. Technicky a podle předpisů lze vystoupat až do čtyř kilometrů, ale od 500 m výšky už vidíte jen mapu,“ říká pilot Pavel Komárek. Balón vždy letí rychlostí a směrem větru, takže požadavky na okružní lety nejsou na místě. Také cíl je pokaždé překvapením. Balón je ze všech letadel nejvíce závislý na meteorologických podmínkách, na druhou stranu se u něho pro konstrukční jednoduchost téměř nevyskytují technické problémy a je statisticky nejbezpečnějším dopravním prostředkem.

„Hlavní letová sezona probíhá od května do září, v případě příznivého počasí i v dalších měsících - oblíbené jsou například zimní lety v lednu či únoru. Start balónu je plánován tak, aby ráno přistál nejpozději dvě až tři hodiny po východu slunce nebo večer odlétal přibližně dvě hodiny před západem slunce. Přes den balóny nelétají, neboť v atmosféře vznikají vlivem slunečního záření stoupavé proudy teplého vzduchu - termika, v nichž je balónový let nepřípustný. Jedinou výjimkou jsou lety v podzimních a zimních měsících, kdy se přes den termika netvoří,“ vysvětluje zákonitosti létání Pavel Komárek. Po šedesáti až devadesáti minutáchpřichází návrat na zem. Přesné místo přistání není nikdy předem známé a volí se dle momentální situace vždy až během letu. Po několikerém poskočení koše většinou na louce nebo sklizeném poli navazuje na místě tradiční rituál. Ten je doprovázený krátkou přednáškou z historie balónového létání a křestem, kterým se z prvoletců stávají šlechtici. Obdrží titul, léno a potřebné instrukce, jak se takový šlechtic musí chovat.

Sympatický obrázek hradeckého nebe s boubelatým Modráskem zřejmě brzy doplní i druhý, menší bráška. A máte-li rádi pohled na oblohu balóny doslova posetou, nenechte si ujít poslední červencový víkend, kdy bude na louce u univerzity Hradec hostit další ročník setkání balónářů z celé republiky.

ImageImageImageImageImageImageImageImageImageImage

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty