ZELEŇ VERSUS VEŘEJNÉ PROSTORY HISTORICKÝCH SÍDEL? (27.6.2013)

 Adam Záruba - komentář


Ing. Adam Záruba, Ph.D.

Esej k zápočtu z filozofie v rámci studia památkové péče na NPÚ v Praze

V Hradci Králové, 26. 5. 2013


Předmětem této úvahy je v některých ohledech kontroverzní téma vzrostlé stromové zeleně na náměstích a dalších prostranstvích našich historických měst. Jedná se nejen o otázku praktickou, ale do značné míry i o otázku filozofickou – otázku měřítka autenticity historického prostředí, pohledu na to, která z etap historického vývoje města je podstatná a která je podružná či otázku kompromisu mezi požadavky na současnou obyvatelnost historických měst a požadavky na zachování autenticity historického prostředí. V neposlední řadě je to i filozofická otázka týkající se našeho vztahu ke stromům jako živým organizmům a jejich ekosystémovým přínosům pro nás samotné či další živé organizmy. Jedná se o jednu z nemnoha otázek, kde dochází k občasným střetům mezi zájmy památkové péče (resp. postoji části odborné veřejnosti z tohoto oboru) na straně jedné a zájmy ochrany přírody či místních obyvatel na straně druhé. Svůj pohled v této věci odvíjím mj. z vlastních zkušeností (v pozici zástupce environmentálně zaměřeného občanského sdružení i v pozici zastupitele města) s podobnými problémy ve městě Hradec Králové, kde docházelo v nedávné době k četným polemikám o přípustnosti zeleně na historických náměstích a v okolí některých kulturních památek.

Je nesporným faktem, že středověká náměstí a další veřejná prostranství byla víceméně bez zeleně či jen s jejím minimálním zastoupením a sloužila převážně specifickým funkcím, které do současné doby buď již úplně vymizely, nebo jsou dnes okrajové. Je také zřejmé, že z dnešního pohledu bychom vzhled a hygienické poměry řady tehdejších náměstí či ulic nepovažovali za optimální (v tomto směru stačí studovat i stav některých veřejných prostorů zejm. v menších městech na historických fotografiích z konce 19. a počátku 20. stol.). Počátky sadových úprav veřejných prostranství ve městech se datují druhou polovinou 19. století (hlavní vlna úprav probíhala v rozmezí 2. pol. 19. stol. až 1. pol. 20. stol.)[1]. Tehdy dochází ke změnám, kdy se historická náměstí stávají reprezentativní částí měst a místy pro pobývání a odpočinek. Veřejné vykonávání exekucí, koňské či dobytčí trhy a podobné funkce nahrazuje nedělní korzo, pořádání společenských akcí a manifestací a další aktivity, které známe dodnes. Tomu samozřejmě také musela odpovídat úprava vzhledu náměstí včetně jejich odpovídajícího okrášlení zelení. Je pravděpodobné, že volba taxonů pro takovéto sadové úpravy měla často symbolický charakter a byla ovlivněna národním obrozením 19. století. Proto je patrně nejčastějším vysazovaným stromem na náměstích lípa jako český národní strom. Těmito úpravami získala řada historických náměstí svůj dnešní charakter, který je jednak již zcela zažitý u obyvatel měst, a jenž je zároveň samostatnou etapou historického vývoje měst, a tedy i součástí jejich památkové hodnoty. Zakládání zeleně na historických náměstích tak vnímám jako svébytnou a plnohodnotnou historickou vrstvu na tváři našich měst, analogickou k dalším vývojovým etapám a vrstvám jednotlivých architektonických slohů.

Jak v odborné literatuře obecně – viz např. Kuča [1], tak v konkrétních případech je často vzrostlá zeleň na historických náměstích či v okolí kulturních památek vnímána jako prvek kontroverzní – jednak jako relativně novodobá záležitost, která nekonvenuje charakteru středověkých prostorů a jednak jako skutečná či domnělá vizuální konkurence stavebním památkám a dominantám. V tomto směru je pak nahlíženo problematicky zejména na vzrůstnější taxony dřevin, tradiční lípy nevyjímaje.

Velmi ilustrativním příkladem takového přístupu byla rekonstrukce Malého náměstí v městské památkové rezervaci v Hradci Králové. V rámci přípravy této rekonstrukce bylo naplánováno vykácení 4 zdravých vzrostlých lip u kašny ve středu náměstí a jejich náhrada speciálním kultivarem s menším vzrůstem a pravidelnou korunou, kdy nové stromy měly být umístěny oproti původním symetricky v rozích kašny. Argumenty pro kácení stromů byly následující:

  1. 1.      Lípy nejsou stejného druhu (3x lípa srdčitá, 1 x lípa velkolistá), stejné velikosti a tvaru a stejného stáří
  2. 2.      Stromy jsou umístěny asymetricky vůči kašně
  3. 3.      Jako podpůrný argument se objevovalo sdělení, že stromy na Malém náměstí historicky nikdy nebyly a pocházejí až z doby krátce před polovinou 20. století.

Domnívám se, že s uvedenými argumenty je vhodné, ba přímo nutné vést jasnou polemiku:

Ad 1. Může být druhová, věková, velikostní a tvarová rozmanitost považována za chybu v historickém prostoru náměstí, pro které je typická různorodost jak architektonických stylů a stáří jednotlivých domů, tak jejich různá velikost, barevnost i další vlastnosti? V případě stavebních fondů je taková rozmanitost prakticky vždy přijímána jako pozitivní fakt, je dokladem dlouhodobého postupného vývoje a historické hodnoty sídla. Jaký je důvod pro odlišné nahlížení v případě stromů? Je takový přístup vůbec odůvodnitelný a může být relevantním důvodem pro kácení zdravých dřevin? Osobně se domnívám, že nikoliv. Naopak, podobný způsob uvažování považuji za eticky zcela nepřijatelný až společensky nebezpečný. Reminiscence na kruté doby, kdy podobně bylo přistupováno i k lidem jsou příliš silné…

Ad 2. Zcela analogicky k bodu 1. Pokud je celý prostor náměstí asymetrický co do tvaru, charakteru zástavby, uspořádání komunikací i nivelety terénu, je nutné striktně vyžadovat symetrii umístění stromů v rozích kašny? Není naopak lepší, když je kašna volně umístěná v ploše náměstí a stromy dotvářejí její pozadí při pohledu z nejdůležitějšího směru při vjezdu do náměstí (náměstí i celá MPR má jedinou příjezdovou cestu)?

Ad 3. Dostáváme se k základní obecné otázce přípustnosti stromů na historickém náměstí, kde po převažující dobu jeho trvání stromy nikdy nebyly. Případ, kdy se řada lidí seriózně zabývala možností navrácení vzhledu Malého náměstí do stavu, kdy zde žádná vzrostlá zeleň nebyla, určitě není jediný případ v České republice. Zatímco u individuální památky je možné uvažovat o jejím uvedení do stavu odpovídajícího konkrétní době (i když je dnes za správnější považován postup ponechávání památek v jejich autentické dochované podobě), u městského prostoru jako celku se dostáváme při podobných úvahách na velmi tenký led. Je odborně správný přístup trvat na selektivním odmítání zeleně jako nehistorického prvku v historickém prostoru, když se dnes v týchž prostorech nachází celá řada dalších, ještě novodobějších a vizuálně často rovněž velmi výrazných prvků jako jsou zejména součásti technické infrastruktury, veřejné osvětlení, městský mobiliář, parkování automobilů či zcela ahistorické noční nasvícení památek a dominant města, o dalších zásazích typu restauračních předzahrádek, které jsou často doslova přehlídkou kutilství a nevkusu a výrazně zasahují do vzhledu historického prostoru ani nemluvě? A co teprve budovy a další stavby z nejmladších období, z nichž některé jsou dnes již také památkově velmi ceněné? Osobně jsem přesvědčen, že jestliže stromy byly na historických náměstích vysazovány převážně v 19. a první polovině 20. století, tak se jedná, jak jsem již uvedl výše, o zcela regulérní a plnohodnotnou historickou vrstvu a hmotný doklad přístupu k úpravám veřejných prostranství ve své době. Snahy o odstranění takové zeleně s poukazem na jejich ahistoričnost jsou pak pokusem o vymazání této historické vrstvy a svým způsobem je lze interpretovat i jako snahy o zkreslování historie a projev devastace kulturního dědictví. Dle takové logiky by se muselo stejně nekompromisně postupovat i k dalším artefaktům z nejmladších období, což je zjevně nesmyslné a nereálné. Druhým aspektem vzrostlé zeleně na historických náměstích je její význam pro lepší obyvatelnost, atraktivnost a kvalitní životního prostředí těchto prostorů. Zeleň je tak zcela samozřejmou součástí infrastruktury, která umožňuje kvalitní současný život v historických sídlech. Prokazatelný význam zeleně pro kvalitu ovzduší [2] a mikroklimatu, poskytování stínu, příjemné vizuální (ale třeba i čichové – viz např. kvetoucí lípy) působení či další ekosystémové služby (zeleň jako biotop pro řadu dalších organizmů oživujících prostředí města) je zcela neopominutelnou věcí, nad kterou není možné nadřazovat ani diskutabilní zájem na historické autenticitě vizuální podoby náměstí.

V případě hradeckého Malého náměstí se rozhořela velmi živá veřejná debata, do které se zapojila i řada běžných občanů [3]. Záměr likvidace vzrostlých lip byl nakonec na poslední chvíli přehodnocen a stromy zde zůstaly i po rekonstrukci náměstí. Dnes představují příjemnou živou oázu v jinak sterilní, prázdné až nehostinné souvisle zadlážděné ploše náměstí. Na tomto náměstí se čas od času, zejména v letním období, konají různé akce pro veřejnost – např. v rámci divadelních festivalů. Baví mne sledovat, jaké části náměstí si pořadatelé vybírají pro své aktivity (umístění stánků, pódií). Je pozoruhodné, že prakticky vždy si vybírají místo ve stínu vzrostlých stromů a nikoliv rozpálenou volnou plochu okolního náměstí. Myslím si, že se jedná o velmi jednoznačnou odpověď na otázku, zda vzrostlá zeleň patří i do historických veřejných prostorů našich měst.

Na úplný závěr je potřeba ještě jedno malé zamyšlení. Obor památkové péče se logicky zabývá převážně neživými věcmi. Proto možná někdy pracovníci v tomto oboru sklouzávají k tomu, stejným způsobem zacházet i se zelení, která je jednou ze součástí historického prostředí. Je však třeba si uvědomit, že strom je živým organizmem a je třeba k němu přistupovat s větším citem než ke kusu dlažby, sloupu veřejného osvětlení či jiným neživým artefaktům.

Prameny:

[1] Kuča, K. - Kučová, V. Principy památkového urbanismu. 1. Vydání. Praha: Státní ústav památkové péče, 2000. 104 s. ISBN 80-86234-15-0

[2] Arnika. Co umí strom. Arnika [on-line]. Praha: Arnika, ©2010 [vid. 2013-05-26]. Dostupný z: http://arnika.org/co-umi-strom

[3] INET-SERVIS.CZ. Diskuze na téma: Zachraňte stromy na Malém náměstí. Portál Hradec Králové - město na dlani [on-line]. Hradec Králové: INET-SERVIS.CZ, ©2000 – 2012 [vid. 2013-05-26]. Dostupný z: http://forum.hradeckralove.cz/zachrante-stromy-na-malem-namesti-12820/ 

Dokument je ke stažení také zde.

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty