Vyjádření k záměrům v lokalitě Mileta (Ing. Adam Záruba, Ph.D.  - 17.2.2015)

Ing. Adam Záruba, Ph.D. 

V poslední době se stále a znovu diskutuje o plánovaném centru Mileta, které má vzniknout poblíž stejnojmenné křižovatky v Hradci Králové. V této souvislosti je zmiňováno jméno člena Změny pro Hradec a našeho odborníka pro urbanizmus pana architekta Františka Křeliny – viz např. zde: http://hradec.idnes.cz/stavba-centra-city-garden-v-hradci-kralove-fiz-/hradec-zpravy.aspx?c=A141202_2120961_hradec-zpravy_kvi. Zejména od příznivců šíleného a zaslouženě zkrachovalého záměru Park Malšovice a představitelů některých politických uskupení je tato věc využívána k laciným útokům na Změnu pro Hradec a její představitele, zejm. na Františka Křelinu (prý jsme vystupovali proti Parku Malšovice proto, že podporujeme konkurenční záměr Mileta). Považuji proto za nutné se k danému záměru obšírněji vyjádřit a objasnit náš postoj k němu.

Pro začátek si zrekapitulujme, jak to v daném území v současné době vypadá. Jedná se o plochu v širším centru města mezi historickým jádrem a největším hradeckým sídlištěm Moravským Předměstím, resp. jeho nedokončenou hlavní tepnou – Benešovou třídou. V území se nachází jedna z klíčových křižovatek na městském okruhu, která je v nevyhovujícím stavu a na její úpravu byl zpracován megalomanský, urbanisticky naprosto nevhodný a extrémně drahý (a tedy nereálný) návrh rekonstrukce (cosi jako dálniční mimoúrovňová křižovatka v Opatovicích). Dále se zde nachází hlavní vjezd do areálu Fakultní nemocnice, který je zcela nevhodně a nebezpečně vyústěný na Zborovskou ulici. V celém území je katastrofální nedostatek parkovacích míst – zejména u nemocnice, což je asi největší současný problém FN. Benešova třída zde dodnes není dokončena a napojena na okruh. Vlastní území dotčené záměrem komplexu Mileta (někdy označovaného též jako „City Garden“) je definováno plochou po zbořené továrně Mileta, skládkou stavební suti, dnes již zarostlou náletovou zelení, zdevastovaným objektem vily se zahradou, který byl loni v létě zbourán, četnými divokými skládkami a převážně náletovou zelení různého charakteru a kvality. Celkově území působí poměrně chaotickým a nedokončeným dojmem a místy je skutečně neutěšené. Zdůrazňuji, že tyto pozemky jsou soukromé, nejedná se a nejednalo se ani v dohledné minulosti o majetek města.

Architekt František Křelina, v rámci svého povolání soukromého architekta – urbanisty, dlouhodobě a nezávisle na komkoliv ze Změny pro Hradec zpracovává pro město koncepci celého tohoto území rozkládajícího se od nemocnice až po vilovou zástavbu západně od Štolbovy ulice a mezi okruhem a Benešovou třídou, resp. vjezdem do areálu FN. V rámci toho navrhl novou, jednodušší, urbanisticky mnohem citlivější a podstatně levnější formu rekonstrukce křižovatky Mileta, vyřešil umístění parkovacího domu pro Fakultní nemocnici, který zde velmi schází (mohl se už stavět, pokud by vedení města před časem nezpackalo výběrové řízení na jeho investora), a jehož okolí navrhl ozelenit nadstandardním způsobem. Dále vypracoval návrh na definitivní napojení Benešovy třídy na Zborovskou ulici, včetně napojení areálu Fakultní nemocnice i areálu záchranné služby a rozšíření parkovišť pro přilehlé bytové domy, které trpí nedostatkem parkovacích míst. Je rovněž autorem územní studie, která podrobně reguluje formu možné zástavby území. Tato studie byla podkladem pro změnu územního plánu č. 298.

Ve Změně pro Hradec jsme již před lety v souvislosti s uvedenou změnou územního plánu podrobně diskutovali o tom, jak s daným územím naložit. Prvotní názory byly takové, že by bylo vhodné zde vytvořit park. To bylo následně konfrontováno s informacemi o místních podmínkách, majetkových poměrech, záměrech vlastníků apod. Výkup pozemků by byl patrně nad finanční možnosti města, muselo by dojít k odstranění ekologické zátěže v podobě relativně velké skládky odpadu a likvidaci zdevastovaného objektu, což by znamenalo další zvýšení nákladů. Do zeleně by se, vzhledem k jejímu stavu, muselo výrazně zasáhnout tak jako tak. Podrobně jsme řešili potenciální stanovištní hodnotu území, kvalitu zeleně a také možný výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Po zhodnocení všech hledisek a po porovnání s hlavními našimi prioritami ochrany zeleně (zeleň mezi domy na sídlištích, stávající parky, zeleň v okolí koupaliště Flošna, okolí jezírek v Třebši apod.) a biotopů zvláště chráněných druhů ve městě (Plachta, Březhradské písčiny a tzv. Severní zóna) jsme usoudili, že toto je jeden z případů, kde nemá smysl za každou cenu bránit stavebním aktivitám, pokud budou dodržovat navrženou regulaci (tj. výšku zástavby, podíl zeleně apod.) a pokud se nebude jednat o obchodní centrum, jejichž podporu výslovně vylučuje náš volební program[1]. Z tohoto důvodu jsme jako zastupitelé podpořili změnu územního plánu č. 298. Podrobnější komentář k této změně a našemu hlasování jsme zveřejnili zde: http://www.zmenaprohradec.cz/clanek-1405-radne-jednani-zastupitelstva-dne-28-6-2011. Dlužno podotknout, že v době přípravy změny územního plánu se mluvilo o náplni objektů v podobě víceúčelového areálu s převahou administrativy, výzkumu apod., s doplňkovými funkcemi služeb a obchodu v parteru objektů. Později bylo prý jednáno o umístění regionálního sídla ČSOB, což snad platí doposud: http://hradec.idnes.cz/banka-csob-bude-mit-centralu-v-hradci-kralove-f30-/hradec-zpravy.aspx?c=A141217_2124899_hradec-zpravy_kvi.

V lednu a únoru loňského roku byla do zastupitelstva města předložena plánovací smlouva s investorem na první z komplexu objektů centra Mileta – objekt C. Já s kolegou Martinem Hanouskem jsme jako přítomní zastupitelé Změny pro Hradec pro tuto smlouvu umožňující výstavbu (jako jediní) nehlasovali, a to hlavně proto, že jsme v té době neznali náplň, ani přibližnou podobu tohoto objektu a nechtěli jsme kupovat pověstného zajíce v pytli. Komentář jsme opět zveřejnili zde: http://www.zmenaprohradec.cz/clanek-1453-radne-jednani-zastupitelstva-dne-28-1-2014. Následně na loňském červnovém zasedání zastupitelstva města bylo schvalováno poskytnutí pozemků města pro realizaci tohoto záměru. V té době již byla známa přibližná podoba daného objektu, neboť tehdy probíhalo veřejné územní řízení. Po seznámení s ní jsme zkonstatovali, že se poněkud rozchází s našimi původními představami, zejména co se týče poměru obchodních a ostatních (administrativních) ploch a architektonické kvality objektu, a proto jsme tento záměr nemohli ani tentokrát podpořit a dostáli jsme tak našim slibům i programu. Poskytnutí pozemků však prošlo většinou 23 hlasů. Protokol z hlasování je k dispozici zde: http://web2.mmhk.cz/zm/hla/2014/37/0036.html.

Musím důrazně upozornit, že projektantem této stavby není ateliér arch. Františka Křeliny, ale hradecká firma Archaplan s.r.o. a pražský architektonický ateliér RKAW s. r. o. – doc. Ing. arch. Radek Kolařík a Ing. arch. Lada Kolaříková. František Křelina není investorem stavby ani jeho zástupcem, není ani tvůrcem stavebního programu investora a konkrétní náplně objektu.

Z uvedeného vyplývá docela jasně, že zastupitelé Změny pro Hradec uvedený projekt nijak nepodporují. Nikdo z nás pro podporu tohoto záměru žádným způsobem neloboval a nepřesvědčoval nikoho o jeho výhodnosti. S kolegou Martinem Hanouskem jsme dále hlasovali ve výboru pro životní prostředí pro usnesení požadující, aby k projektu byly vypracovány koncepce hospodaření s dešťovou vodou a řešení zeleně s důrazem na lokalizaci náhradních výsadeb. Vyjádření Františka Křeliny v tisku byla z pozice autora studie širšího území, nikoliv z pozice investora či projektanta stavby. K věci přistupujeme zcela neutrálně jako ke každé jiné běžné soukromé stavbě ve městě, která nepředstavuje likvidaci významných přírodních nebo kulturních hodnot, a která není urbanisticky úplně mimo mísu (jako např. zmiňovaný Park Malšovice). Naopak se snažíme v návaznosti na probíhající řízení (stavební řízení, řízení o povolení kácení dřevin) aktivně jednat o úpravách záměru tak, aby byl po vzhledové stránce příznivější pro okolí – např. výrazným rozšířením plochy zelených střech nebo maximálním ozeleněním okolí. Aktuálně se podařilo vyjednat, že většina střech na objektu bude řešena jako extenzívní zelená střecha.

Závěrem dodávám, že obchodní centrum v rámci Parku Malšovice mělo mít obchodní plochu více než 30.000 m2, zatímco objekt Mileta cca 3.000 m2 (ano, souhlasím, i to je na můj vkus dost). Celková obchodní plocha v objektu Mileta je tedy méně než desetinová oproti Parku Malšovice a cca sedminová oproti nešťastnému obchodnímu centru Aupark u Koruny! Obchody v objektu Mileta zároveň nebudou negativně ovlivňovat stávající stabilizovanou obchodní síť v lokalitě (jako např. Penny market na Pospíšilově třídě), snad s výjimkou supermarketu Albert u Harmonie, se kterým si patrně bude konkurovat. Tato fakta zde nepíši jako obhajobu či podporu uvedeného záměru (z jehož podoby rozhodně žádnou radost nemám), ale pouze proto, aby si každý mohl udělat obrázek.                

Adam Záruba, 16. února 2015

Pro úplnost připojuji vyjádření Františka Křeliny k jeho působení v problematice území Mileta:

Jako autor nového ekonomičtějšího a především městotvorného řešení dopravního uzlu Mileta vycházejícího z koncepce průsečné křižovatky se třemi přímými pravými odbočeními ve vazbě na Sokolskou ulici a zároveň autor parkovacího domu pro FNHK a spoluautor urbanistické studie CITY GARDEN, později již na úrovni územní studie vedené pod pracovním označením „U MILETY“ jsem byl městem požádán o:

  • přehodnocení nového napojení areálu fakultní nemocnice, abych se pokusil vyhnout jednomu pozemku, který je po stránce majetkoprávní řešen Ministerstvem financí a Zdravotnictví ČR již od roku 2011 a umožnil tak i výstavbu tolik potřebného parkovacího domu s kapacitou 690 stání + dalších 152 stání na terénu a ve vazbě na tuto výstavbu pak následně umožnění zrušení 195 nelegitimních parkovacích stání na břehu Labe kudy prochází nyní Natura 2000 Labe a nadregionální biokoridor K 73 vodní a nivní.
  • úpravu napojení objektu MEPHARED a s tím vytvoření provizorního vyústění přístupové komunikace do areálu FNHK na Zborovskou ulici. Problematika byla řešena pomocí malé okružní křižovatky na místo stávající průsečné, která dnes představuje nebezpečnou dopravní závadu.
  • řešení nástupního parteru FNHK a návrh nového umístění parkovacího domu včetně koncepce systému zeleně celého území křižovatky Mileta s vazbou na systém zeleně lokality U Milety, parku U Milety - I. etapy a urbanistického formování nástupního parteru Farmaceutické fakulty UK a Vojenské zdravotní univerzity HK (bývalého VLVDU) včetně nového pěšího a cyklistického propojení pomocí lávky přes II. silniční okruh. Tento materiál bude použit jako základní podklad pro připravovanou veřejnou anonymní soutěž.

Řešil jsem zde celou řadu velkých problémů a nebylo to vůbec jednoduché. Střetávaly se zde velmi často různé i protichůdné názory. Jednoduché nebylo ani projednávání s dotčenými orgány. Jsem autorem urbanistického řešení, nikoliv dopravního projektu, zde je hlavním projektantem firma Valbek – Liberec s. r.o. a nejsem ani autorem polyfunkčního objektu C či zastavovací studie lokality U Milety. Tím je pan doc. Ing. arch. Radek Kolařík (RKAW s.r.o. Praha) ve spolupráci s firmou ARCHaPLAN Hradec Králové. Mým úkolem bylo navrhnout koncepci zeleně, a to v kontextu s celkem nově formovaného území. Jsem přesvědčen, že se mi podařilo hodně dlouhodobých problémů vyřešit ve prospěch tohoto města. Na vhodnost zastavět území za čerpací stanicí OMW – dříve ARAL poukázala i většina soutěžních návrhů, které byly odevzdány v rámci výběru zpracovatele nového územního plánu Hradce Králové. Stávající podoba a využití dotčeného území je spíše ostudou města, neboť základ tvoří stavební suť po demolici závodu Mileta, která je průběžně na různých místech doplňována černými skládkami všeho možného.



[1] dalšími plochami podobného charakteru ve městě, které považujeme za vhodné k zástavbě i přes přítomnost poměrně bohaté zeleně náletového charakteru, jsou dosud nezastavěné pozemky u Aldisu, plocha mezi okruhem a tenisovým areálem v Malšovicích-Zámostí (přes okruh naproti Všesportovnímu stadionu) či plochy v Třebši u areálu Hvězda (dnes je zde již připravován sportovní areál).



Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty