Pěstounská péče - šance na život v rodině

Náměstek primátora Ing. Martin Soukup „Ne všechny děti mají to štěstí, že mohou vyrůstat v biologické rodině. Mnoho dětí je umístěno v kojeneckých ústavech nebo v dětských domovech. Jedná se o děti, jejichž rodiče, pokud vůbec rodiče mají, se o ně z různých důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Některé děti se podaří dát do adopce nebo do pěstounské péče, ale počet žadatelů o pěstounskou péči je poměrně malý. Když pár nemůže mít vlastní děti, obvykle požádá o některou z forem náhradní rodinné péče – o adopci či pěstounskou péči. Ovšem je nutné si uvědomit, že například o pěstounskou péči mohou žádat i lidé, kteří již mají své vlastní děti,“ uvedl náměstek primátora Martin Soukup.

Vilímovi: „Nemůžeme pomoci celému světu“

Bohaté zkušenosti s přijetím dítěte do pěstounské péče má například jedenačtyřicetiletá Radana Vilímová. Bydlí v obci nedaleko Hradce Králové. S manželem má jednoho syna, kterému je teď 17 let. Před třemi lety se však rozhodli, že si vezmou do pěstounské péče dvě holčičky, sestry – dvouletou a tříletou. K tomu před necelým rokem přijali šestnáctiletého romského chlapce.  

Ptáte se, co je k tomu vedlo? „Postavili jsme velký dům a nechtěli jsme v něm být sami. Chtěli jsme někomu pomoci,“ řekla stručně a jasně paní Vilímová.

Před přijetím dítěte do rodiny musela, jako všichni žadatelé, projít psychologickým vyšetřením a přípravným kurzem. „Přípravu žadatelů, ač je poměrně dlouhá, považuji za velmi důležitou, protože přijaté děti se při vstupu do rodiny chovají jinak než biologické. Mnohdy nemají správné sociální návyky. Má zkušenost je taková, že se holčičky, které v době přijetí neuměly ani mluvit, více citově vázaly, zatímco starší chlapec se zase více uzavíral – nebyl zvyklý na to, že by se měl s něčím svěřovat,“ zavzpomínala Radana Vilímová.

Radana Vilímová

Radana Vilímová.

Když holčičky poprvé vstoupily do domu Vilímových, stále prý křičely, protože ani jinak komunikovat neuměly. „První půlrok byl docela náročný, ale neměnila bych. Stálo a stojí to za to,“ konstatuje Radana Vilímová.

Mnohdy si pěstounští rodiče berou do péče malé děti, manželé Vilímovi si však vzali i staršího chlapce. Proč? „Měli jsme prostě pocit, že můžeme pomoci ještě třetímu dítěti. Nechtěli jsme už dítě mladší než jsou naše děvčata, chtěli jsme tedy devíti nebo desetiletou holčičku, tu nám ale psychologové nedoporučovali, protože by to nebylo úplně ideální vzhledem k mladším děvčatům. Nakonec to tedy dopadlo tak, že máme chlapce,“ řekla Radana Vilímová.

Mezi biologickým dítětem a dětmi přijatými nedělá žádné rozdíly. „Preferovat jedno dítě, to by nešlo. Nedokážu si ani představit, že bych rozlišovala dítě vlastní a nevlastní,“ má jasno Radana Vilímová.

A co by vzkázala všem, kteří zvažují, zda by i oni mohli pomoci nějakému dítěti formou pěstounské péče nebo adopce? „Všem bych vzkázala, aby si to určitě velmi dobře rozmysleli, ale stojí to za to. Je to běh na dlouhou trať, člověk by měl podat žádost jen v případě, kdy skutečně chce někomu pomoci. My jsme pomohli třem dětem, o přijetí dalšího dítěte do pěstounské péče teď neuvažujeme. Jak říká manžel, nemůžeme pomoci celému světu.“

Kdo se může stát náhradními rodiči

„Rodiny, které již mají vlastní děti, mnohdy nenapadne, že by si mohly vzít další dítě do pěstounské péče a pomoci tak dítěti, které z různých důvodů nemůže vyrůstat u vlastních rodičů. Počet žadatelů o pěstounskou péči je v Hradci Králové nízký. V roce 2006 o pěstounskou péči žádali dva lidé, o rok později čtyři, ale v roce 2008 nikdo. V loňském roce v Hradci Králové o svěření dítěte do pěstounské péče požádali čtyři žadatelé,“ řekl náměstek primátora Martin Soukup.

Náhradními rodiči se může stát buď manželský pár, ale i pár, který spolu prokazatelně delší dobu žije. O svěření dítěte do adopce nebo do pěstounské péče může požádat i jednotlivec, odborníci se však shodují na tom, že je lepší, když o svěření dítěte do náhradní rodinné péče žádá pár.

Městem vydaná publikace je zdarma ke stažení na internetu

Informovanost o problematice adopce a pěstounské péče není nejvyšší, proto město Hradec Králové v rámci edice Radnice vydalo publikaci Adopce a pěstounská péče aneb Jak na to.

Tato publikace je zdarma k dostání na magistrátním odboru sociálních věcí a zdravotnictví – u sociální pracovnice Marie Kaplanové, dále je ke stažení na internetových stránkách www.hradeckralove.org/hradec-kralove/edice-radnice

Náhled obálky publikace Adopce a pěstounská péče aneb Jak na to, jejímž autorem je odborný asistent náměstka primátora Ing. Martina Soukupa Mgr. Petr Neckař

V publikaci Adopce a pěstounská péče aneb Jak na to, jejímž autorem je Petr Neckař, odborný asistent náměstka primátora Martina Soukupa, čtenáři najdou základní informace o tom, kde a jak požádat o pěstounskou péči či o adopci, nechybí ani informace o tom, co po podání žádosti následuje. V publikaci jsou rozhovory s odborníky, kteří se problematikou náhradní rodinné péče z různých pohledů zabývají.

Kde podat žádost o svěření dítěte

Výchova dítěte v rámci adoptivní nebo pěstounské péče může mít různá úskalí. Proto by si každý žadatel měl důkladně promyslet, zda je schopen pomoci dítěti, které z různých důvodů nemůže vyrůstat u vlastních rodičů. Nestačí totiž dítěti v bytě či v domě jen připravit postel, ale přijaté dítě vyžaduje intenzivní péči a lásku.

Pokud má kdokoliv zájem o podrobnější informace o adopci či o pěstounské péči, může na hradeckém magistrátu navštívit sociální pracovnici Marii Kaplanovou, která zájemcům podá veškeré potřebné detailnější informace.

Návštěva u Marie Kaplanové je nezávazná a také anonymní. Pokud žadatelé o informace chtějí, nemusí v první fázi sdělovat žádné osobní údaje, ty jsou nutné až v případě, kdy se rozhodnou žádost o svěření dítěte do pěstounské péče či adopce skutečně podat.

Ideální je, pokud si zájemci o informace nejprve u Marie Kaplanové předem domluví telefonicky schůzku, její číslo je 495 707 367, zájemci mohou také volat na mobil 725 644 251 či psát na e-mail  marie.kaplanova@mmhk_cz.

Jaké děti se dostávají do adopce nebo do pěstounské péče

Do adopce či pěstounské péče se dostávají děti, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. Žadatelé by při podání žádosti měli specifikovat, jaké mají nároky na dítě z hlediska věku, etnika, případně zda jsou ochotni přijmout dítě s nějakým zdravotním hendikepem. Tyto požadavky lze samozřejmě v průběhu přípravy, po dohodě s odborníky, změnit. Odborníci se shodují, že žadatelé nejčastěji tvrdí, že chtějí děti zdravé, malé a majoritního etnika, nutno však říci, že v ústavní péči nejsou jen děti majoritního etnika… Záleží vždy na konkrétních žadatelích, na jejich požadavcích na dítě…

Důležité je zmínit také čekací dobu – ta se u adopce pohybuje v řádech několika let, kdežto u pěstounské péče může být dítě svěřeno žadatelům hned po schválení žádosti – je-li požadované dítě v registru dětí vhodných k pěstounské péči.

Několik vět závěrem

Cílem tohoto článku je zvýšit povědomí o problematice náhradní rodinné péče. Nepředpokládáme, že se díky článku rapidně zvýší počet žadatelů, ale potěšilo by nás, kdyby o eventuálním podání žádosti někdo alespoň začal uvažovat. Každý však musí důkladně zvážit své možnosti. Vychovávat dítě v náhradní rodinné péči je, jak tvrdí odborníci, náročný úkol, proto by každý měl skutečně dobře zvážit, jestli žádost podá či ne.

Je dítěti lépe v ústavní péči či ve fungující náhradní rodině? Pokud soudíte, že druhá možnost je správná, pak tento článek měl svůj smysl.

  

Kdo je kdo v systému náhradní rodinné péče

Pokud máte jakékoliv otázky týkající se problematiky adopce či pěstounské péče, můžete se obrátit například na tyto odborníky:

Marie Kaplanová

Marie Kaplanová

sociální pracovnice magistrátního odboru sociálních věcí a  zdravotnictví

mob.: 725 644 251

e-mail: marie.kaplanova@mmhk_cz

  

Marta Janatová

Marta Janatová

sociální pracovnice odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje

tel.: 495 817 599

e-mail: mjanatova@kr-kralovehradecky_cz

  

Jarmila Říčařová

Jarmila Říčařová

sociální pracovnice odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje

tel.: 495 817 569

e-mail: jricarova@kr-kralovehradecky_cz

  

Iva Rosíková

Iva Rosíková

vedoucí služby Stopa čápa, Občanské sdružení Salinger

mob.: 773 800 292  

e-mail: iva.rosikova@salinger_cz

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty