Několik vět (nejen) k rekonstrukci Náměstí 28. října a ulic Dukelské a S. K. Neumana (19.8.2013)

Před 2 týdny se na mne obrátila redaktorka deníku MF Dnes s dotazem týkajícím se pořízení městského mobiliáře a osvětlení pro rekonstruované Náměstí 28. října. Dotaz směřoval v prvé řadě k mimořádně vysoké ceně za tento mobiliář, která vzbudila všeobecné pobouření mezi občany a vyrazila dech i mně. Nutno říci, že rovněž pro nás je to nepříjemným překvapením, bohužel ale nikoliv jediným, spojeným s rozsáhlou rekonstrukční akcí na Náměstí 28. října a v přilehlých ulicích Dukelská a S. K. Neumanna. Další závažné výhrady se váží zejména ke kvalitě a ceně použitého typu svítidel pro účely veřejného osvětlení. Po publikování článku dne 6. 8., kde jsem vyjádřil pochybnosti nad takovýmto vynakládáním veřejných prostředků i průběhem celé rekonstrukce, se na mne obrátil pan náměstek primátora Dr. Vedlich s oficiálním vyjádřením města Hradec Králové, kde bylo uvedeno zdůvodnění ceny a potřebnosti takového mobiliáře. Nutno říci, že toto vyjádření sepsané tiskovou mluvčí města obsahovalo spíše obecné proklamace, ze kterých si není možné udělat objektivní obrázek o celé věci. Z toho důvodu požádáme o poskytnutí kompletní dokumentace k pořizovanému mobiliáři a osvětlení, abychom mohli nechat posoudit, zda jsou ceny s ohledem na charakter a provedení tohoto mobiliáře oprávněné. Po tomto posouzení se rozhodneme, jak dále postupovat. Každopádně pořízení takto drahého vybavení v době, kdy je v jiných oblastech šetřeno za každou cenu - např. na úkor dopravní obslužnosti obyvatel několika městských částí, považuji za mimořádný projev cynizmu a neomalenosti. A za tím si stojím i v případě, že se ukáže, že dané lavičky a další vybavení je natolik originální a umělecky jedinečné, že ceny budou tomu odpovídající.

Nutno říci, že celou rekonstrukci a její průběh hodnotím jako dosti nepodařenou. Počínaje architektonickým návrhem, ke kterému mám řadu výhrad, byť respektuji výběr poroty v rámci architektonické soutěže konané před několika lety (jednoznačně jsem preferoval jiné soutěžní návrhy), přes průběh rekonstrukce, který se prodlužuje a působí velké komplikace občanům, dále neustálé prodražování stavby až po špatnou kvalitu prací a nerespektování norem, na které opakovaně poukázal člen Změny pro Hradec Ing. arch. František Křelina.

Celá akce je i pro nás velkým poučením, jak do budoucna přistupovat k podobným rekonstrukcím veřejných prostorů, které budou zapotřebí. Rozhodně budeme podporovat vypisování architektonických soutěží, pro které je však třeba stanovit jasné vstupní podmínky – zejména ekonomické. Je třeba se napříště vyvarovat zbytečných a samoúčelných architektonických extravagancí, které v konečném důsledku stavební akce zbytečně prodražují, v etapě provozu zvyšují provozní náklady a náklady na údržbu a často jsou spíše na úkor architektonické kvality veřejných prostorů. Další věcí je nutnost dodržování alespoň základní jednoty prvků městské infrastruktury – např. sloupů trolejového vedení a veřejného osvětlení, aby město nepůsobilo chaotickým a splácaným dojmem – vyústění ulice S. K. Neumana do Riegrova náměstí, kde se vedle sebe tyčí různé typy sloupů a osvětlovacích těles, které spolu neladí tvarem, barvou ani materiálem je skutečně tragikomickou ukázkou toho, jak by to nemělo vypadat. O ekonomické stránce (složitost údržby, shánění náhradních dílů na řadu různých typů pouličních lamp, nutnost nechávat vyrábět atypické komponenty na míru apod.) ani nemluvě. Domnívám se, že architekt by měl být od toho, aby vytvořil maximálně harmonický celek citlivě ladící s okolím, nikoliv aby využíval městský prostor jako nástroj pro vlastní sebe zviditelnění a uspokojení touhy šokovat publikum. Je politováníhodné, že řada lidí ví, jak sladit oblečení a doplňky, aby celek nepůsobil jako pěst na oko, ale sladění úprav veřejných prostorů tak, aby dohromady působily jako souladný celek, se často nedaří ani lidem, kteří to mají v popisu práce. Třetí oblastí, kterou je třeba se vážně zabývat, je stanovení minimálního podílu zeleně na veřejných prostranstvích. Dosavadní rekonstrukce jednoznačně preferovaly zpevněné plochy před zelení – ať už se jednalo o Náměstí 28. října či Riegrovo náměstí. S předpokládaným nárůstem extrémů v počasí je třeba počítat s tím, že i naše město bude v budoucnu sužováno v průběhu léta delšími obdobími horka a sucha. Pobyt na rozpáleném asfaltu či dlažbě je v takovém období velice nepříjemný až nesnesitelný. Z toho důvodu je třeba při návrzích rekonstrukcí veřejných prostorů napříště počítat s dostatkem zeleně, včetně dostatečné plochy trávníků a vzrostlých stromů poskytujících stín a zlepšujících mikroklima. Nestačí jen několik kultivarů omezeného vzrůstu vyrůstajících ze zamřížovaného otvoru v dlažbě.

Specifickou kapitolou je pak vlastní příprava projektů a projektových dokumentací, kde je třeba věnovat pozornost jejich odborné oponentuře jednak z hlediska ekonomického a dále z hlediska odborných profesí – např. veřejného osvětlení, energetické náročnosti, zeleně apod., což může být účinnou prevencí pozdějším problémům, jaké známe z mnoha staveb ve městě.

Poslední klíčovou záležitostí je pak nutná změna ve způsobu výběru dodavatelů prací – jak projekčních, tak stavebních. Ukazuje se, že nejjednodušší způsob, který je (nejen) v Hradci Králové v současné době uplatňován, tj. výběr na základě nejnižší nabídkové ceny, není optimální. Asi každému je dnes už jasné, že volba nejlevnějšího výrobku či služby může znamenat nejen to, že takový produkt nebude kvalitní, ale i to, že se může v důsledku pěkně prodražit. Podobné je to i u stavebních a projekčních prací – to, že zastupitelstvo se v současné době prakticky neustále (v průběhu letních prázdnin byla mj. za tímto účelem svolána již 3 mimořádná zasedání) zabývá navyšováním výdajů na stavební akce (nejen Náměstí 28. října a přilehlé ulice, ale např. i Šimkovy sady, areál Slávie, rekonstrukce škol apod.) z důvodu „nepředvídatelných vícenákladů“ je toho důkazem. Někde se nepodařilo předem zjistit, zda je podloží dostatečně únosné, jinde se až v průběhu stavby zjistí nebezpečné vlastnosti odstraňovaných stavebních materiálů z rekonstruovaných staveb či konstrukční specifika, která vyžadují jiné technické řešení,  než bylo naplánováno a peníze navíc už pak jen létají.  Kdo za takové problémy nese odpovědnost, je pak zpravidla složité zjistit a pochybuji, že bude nějaká odpovědnost vyvozena. Je třeba se přeorientovat na hodnocení nabídek podle celkové ekonomické výhodnosti, kde se kromě ceny hodnotí i další kritéria, jako např. podmínky poskytované dodavatelem (např. záruční podmínky, kvalita použitých stavebních materiálů aj.), byť je takové posouzení nabídek složitější a tím i méně pohodlné. Podrobněji a intenzívně se této problematice věnuje člen Změny pro Hradec a náš zástupce ve výboru pro územní plánování a rozvoj města Ing. arch. František Křelina – např. zde: http://hradec.idnes.cz/architekt-krelina-hradec-0xf-/hradec-zpravy.aspx?c=A130629_1946128_hradec-zpravy_tuu . Změna pro Hradec bude po řadě trpkých zkušeností jednoznačně podporovat změny v přístupu k hodnocení veřejných zakázek.

Adam Záruba, 19. srpna 2013

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty