Několik slov k debatě na téma Parku Malšovice konané dne 23. 1. 2014 v kině Centrál (31.1.2014)

Rád bych se touto cestou vyjádřil k průběhu debaty na výše uvedené téma, která se odehrála minulý týden ve čtvrtek v kině Centrál. Já sám jsem se zúčastnil jako řadový divák a konstatuji, že debata příliš nevybočovala z dosavadní úrovně diskurzu o tomto tématu – zejména primitivně vulgární chování hradeckých rowdies, připomínající chvílemi některé výjevy z Tolkienovských filmů, bylo obdobné jako při zatím poslední besedě na toto téma v muzeu před cca 2 lety, jen bylo tentokrát výrazně umocněno vyšší účastí těchto lidí, kteří se dobře připravili a svolali – viz např. zde: „Dneska prijdte do Centiku vsichni, at tam ty zmrdy ukamenujem. Uz me takovydle aktivisti serou a nejenom, v Hradci , ale celkove. Nereknu, kdyby to tam byla nejaka prirodni rezervace s ohrozenejma druhama, ale ze je to prostor mezi stavajicim Malsakem a ctyrproudou magistralou, tak je videt, ze Vojtiskove, Zarubove a dalsi zmrdi jsou od nekoho dobre placeny a akorat umyslne blokujou. PROTO! POJDME JE DNESKA SPOLECNE VYHNAT Z HRADCE TYHLE SVINE!“  (zdroj: http://www.podlizatky.cz/Diskuze.html) .

Co však považuji za důležité, je mimořádná účast ostatních občanů na uvedené debatě – zejména těch, kteří o této věci donedávna příliš nevěděli a nyní se o ni začínají stále více zajímat. Je dobře, že se konečně dostává do širšího povědomí, jaké je zákulisí tohoto záměru, a kým se vedení města a zástupci developerských firem při prosazování záměru kryjí. „Slušná politika v Hradci“ se tak opírá o agresívní a netolerantní hulákání, sprosté nadávky názorovým oponentům, vyhrožování a zastrašování až po osobní obtěžování a (zatím…?) drobné projevy násilí (do kolegy Martina Hanouska prý při odchodu strkali někteří z dotyčné skupiny účastníků). Reakcí šokovaných spoluobčanů jsem zaznamenal celou řadu. Ocituji asi jedinou, která mi velice utkvěla v mysli a je naprosto vystihující: „Dodnes jsem stadion podporoval. Nejsem ale jediný, kdo dnes dosoudil, že taková banda hulvátů si ho opravdu nezaslouží.“. Celkovou atmosféru ve městě v souvislosti s tímto projektem také výstižně popsal ve svém článku Hradecký deník: „„Z Malšovic nás přijelo několik. Stavba se nás týká. Jenže to, co se odehrálo, bylo hrozné. Beseda neměla kvůli vulgárním fanouškům žádný smysl. Spousta slušných lidí opustila kino mnohem dříve," ozval se Hradeckému deníku osmašedesátiletý muž. Jméno si nepřál zveřejnit. „Když jsem to tam viděl, bojím se, že by přijeli a rozbili by mi hubu," vysvětlil.“ (http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/boure-v-kine-kdo-vas-plati-rvali-fans-na-odpurce-centra-20140125.html). Bohužel, tato obava není zase až tak úplně lichá. Sám mohu zmínit jednu vlastní zkušenost z nedávné doby. V listopadu jsem odpověděl na Facebooku jednomu svému fotbalumilovnému (naprosto v pohodě) spolužákovi ze základní školy u jeho komentáře týkajícího se právě problematiky záměru Park Malšovice a pokusil jsem se mu vysvětlit svůj negativní postoj k tomuto projektu a nabídnout setkání k této věci. Domluvili jsme se a bylo to fajn, jenže ouha, bylo to v komentářích na veřejném profilu. Bohužel jsem poněkud podcenil rizika sociálních sítí a včas si neprověřil, koho má spolužák mezi facebookovými přáteli. Následoval slovní atak jakéhosi fanouška ve stylu některých komentářů z výše citovaného webu a nepříjemná výměna názorů s ním. Nechci v tom hledat přímou spojitost, ale druhý den v noci 22. listopadu cca v 01:15 hodin probudilo naši rodinu několik osob shromážděných přímo před naším domem, usilovně zvonících na náš zvonek a hlasitě řvoucích mj. sprosté nadávky (o zmrdech, buzerantech a tak…). Skutečně nevím, možná je to jen náhoda a souvislost v tom není a jen se sešly dvě nezávislé události v krátkém sledu za sebou. Každopádně to ale vyvolává značné pochyby a mám pocit, že se Hradec Králové pomalu mění v jakési Palermo, kde projevit a v rámci demokratických pravidel uplatňovat svůj názor znamená riskovat.

Nicméně nyní k věci: V uvedené „centrální“ debatě dále zaznělo z úst pana náměstka Vedlicha směrem k veřejnosti i rozlíceným fanouškům moje jméno v té souvislosti, že jsem měl v minulosti být zásadním oponentem původního a minulým vedením města nakonec zašlapaného projektu na rekonstrukci stadionu. Tím pan náměstek a další (v podobném duchu si přisadil i věrný souputník tohoto bývalého studentského vůdce, pan zastupitel Štěpán z KSČM) zdůvodňují (krom jiných věcí) nemožnost vrátit se k tomuto projektu. V této souvislosti si dovolím menší vysvětlení, protože dotyčným pánům pravděpodobně některé skutečnosti unikají.

Územní řízení na původní projekt stadionu probíhalo od září 2004 do května 2007. Organizace, jíž předsedám (ZO ČSOP ORLICE), byla účastníkem tohoto řízení, stejně jako v řadě jiných případů, a podala k uvedené věci dne 7. 3. 2005 své námitky, které však nesměřovaly k nesouhlasu s uvedeným projektem, ale obsahovaly konkrétní a legitimní požadavky na podobu rekonstruovaného stadionu, z nichž většinu považuji za podstatné dodnes a všem bylo možné zcela bez problémů vyhovět. Celkem bylo námi podáno 10 připomínek a námitek, jejichž předmětem bylo:

  1. Požadavek na maximální ochranu stávající kvalitní vzrostlé zeleně v lokalitě.
  2. Požadavek na kvalitní provedení sadových úprav celého nově vzniklého areálu a důslednou náhradu případně pokácených či v té době již dožívajících dřevin.
  3. Požadavek na kvalitní architektonické provedení rekonstrukce stadionu s poukazem na kvalitní urbanistické řešení stávajícího areálu. Mělo by být zásadou, že pokud je nějaká kvalitní stavba likvidována nebo celkově přestavována, tak pouze za předpokladu, že vznikne dílo kvalitnější.
  4. Požadavek na provedení stavby a jejího vybavení v takovém designu, který bude odolný vůči vandalským útokům a poškozování ze strany návštěvníků stadionu (v té době byly velké problémy, tuším, že s ostravskými fanoušky). Dodnes je častým jevem např. to, že po sobě někteří návštěvníci stadionů házejí sedačkami apod.. Jako daňoví poplatníci nemáme zájem platit neustálé opravy opakovaně devastovaného majetku.
  5. Požadavek na dostatečné vybavení rekonstruovaného stadionu sociálním a hygienickým zařízením, motivovaný tím, že jsme nechtěli, aby uvedeným potřebám sloužila přilehlá zeleň (nevím jak dnes, ale v té době tomu tak běžně bylo).
  6. Požadavek na zachování dominanty města - stávajících osvětlovacích těles „lízátek“.
  7. Požadavek na zachování a rekonstrukci dětského dopravního hřiště v areálu – v té době ještě nebyl znám záměr na výstavbu nového dopravního hřiště v Třebši.
  8. Požadavek na zachování a kvalitní zrestaurování vynikající plastiky akad. arch. Karla Mahrly před hlavním vstupem do areálu stadionu.
  9. Požadavek na stanovení pevné lhůty, do kdy bude celá rekonstrukce stadionu dokončena, aby nedošlo k tomu, že bude provedena jen nejnutnější část stavby a zbude nám zde dlouhodobě nedokončená stavba či jakési provizorium.
  10. Požadavek na to, aby v rámci stavby nebyla zřizována reklamní zařízení typu reklamních pylonů, megaboardů či velkých reklamních ploch na budovách stadionu.

V rámci vypořádání námitek účastníků řízení bylo stavebním úřadem vyhověno našim výše uvedeným námitkám č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 10. Námitky č. 8 a 9 stavební úřad zamítl (dodnes pro mne poněkud nepochopitelně). I přes to, že byly naše 2 námitky zamítnuty, nepodala naše organizace odvolání, ani žádný jiný opravný prostředek. Byla podána odvolání jiných (!) 2 účastníků řízení, na jejichž základě Krajský úřad územní rozhodnutí zrušil pro vážná procesní pochybení prvoinstančního stavebního úřadu (čili zdržení bylo zaviněno primárně špatnou prací stavebního úřadu!). V říjnu roku 2006 bylo územní řízení obnoveno. Naše organizace v obnoveném řízení dne 6. 11. 2006 stručně uvedla, že trvá na svých předchozích námitkách (jež byly následně vypořádány stejným způsobem), žádné nové požadavky jsme nevznášeli. Nové územní rozhodnutí bylo vydáno v květnu 2007, nikdo z účastníků se dále neodvolal a územní rozhodnutí nabylo právní moci.

Z uvedeného historického exkursu jasně vyplývá, že ani já, ani naše organizace ZO ČSOP ORLICE přípravu rekonstrukce stadionu podle původního návrhu nijak neblokovala a nerozporovala. Požádal bych proto pana náměstka Vedlicha a další (zejména pány od fotbalu), zda by se mohli příště laskavě seznámit se všemi podstatnými fakty před tím, než si zase budou jméno moje a mé organizace brát do úst na veřejném fóru.

Co se týče mého postoje, který vychází z dosavadních zkušeností a poznání, tak osobně už také nepovažuji za vhodné vracet se k projektu z let 2004-2007, ale za skutečně nejčistší řešení považuji vypsání otevřené architektonické soutěže na rekonstrukci stadionu, jak jsem psal ve svém předchozím komentáři z 3. 1. 2014. Vzhledem k nutnosti zásadně přepracovat původní projekt do souladu s dnešními předpisy to totiž vyjde časově nastejno. Výše uvedené požadavky z územního řízení na původní projekt považuji i nadále za podstatné, nicméně snadno splnitelné a věřím, že jejich splnění by měla architektonická soutěž zajistit. Námitka č. 7 (dopravní hřiště) je již samozřejmě bezpředmětná.

Adam Záruba, 31. ledna 2014



Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty