Kácení zeleně v Markovické ulici na Slezském Předměstí (Ing. Adam Záruba, Ph.D.  - 5.3.2015)

Ing. Adam Záruba, Ph.D. 

Další kauzou, která v těchto týdnech hýbe veřejným míněním v Hradci Králové je plánované rozsáhlé kácení dřevin v Markovické ulici, které má být součástí celkové revitalizace sídlištního parteru. Jelikož jsem se od občanů dozvěděl, že někteří lidé z vedení města o mně v této souvislosti vykládají při různých příležitostech všelijaké „informace“, tak bych rád objasnil, jak se věci ve skutečnosti mají a jaké jsou moje postoje i podniknuté kroky v této záležitosti.

V říjnu loňského roku obdrželo občanské sdružení ZO ČSOP ORLICE, kterému předsedám, a které se běžně účastní správních řízení, při nichž je povolováno kácení stromů na území města, oznámení o zahájení řízení o povolení kácení 59 kusů stromů (o obvodu kmene 80 a více cm) a 207 m2 keřů v dotčené lokalitě. Náhradní výsadba měla čítat pouhých 16 ks stromů a dále 720 ks keřů a 81 ks trvalek (pozn.: nízké půdopokryvné keře a trvalky stěží můžeme považovat za adekvátní náhradní výsadbu za kácené vzrostlé stromy). Vzhledem k tomuto nepoměru mezi počty kácených a vysazovaných dřevin jsme se přihlásili za účastníka tohoto řízení. Následně jsem byl pozván na jednání, které se uskutečnilo na odboru životního prostředí MMHK dne 19. 11. 2014. Zde mi byl záměr prezentován jako celková rekonstrukce veřejného prostoru mezi domy na sídlišti, která vychází z požadavků místních občanů (!), KMS a zdejšího bytového družstva. Ke kácení měly být určeny pouze dožívající stromy a dále mělo dojít k probírce přehuštěných porostů, které prý byly v minulosti živelně vysázeny samotnými občany. Tím byl také odůvodňován nízký počet náhradní výsadby, neboť kvalitní zeleň měla na místě zůstat a tak pro rozsáhlejší náhradní výsadbu není dost místa. Důležitou informací také bylo to, že revitalizace má zahrnovat rekonstrukce chodníků, úpravy odpočinkových ploch, obnovu či doplnění mobiliáře a realizaci dětského hřiště. Skutečně to vypadalo jako téměř ideální revitalizační projekt sídlištního veřejného prostoru (přičemž zkvalitňování parteru na sídlištích považujeme v rámci Změny pro Hradec za jednu z našich hlavních priorit). Za těchto okolností jsem konstatoval, že určitě nepůjdeme proti vůli místních občanů, kteří si to takto přejí, a uvítal jsem, že věc je řešena koncepčně (na základě projektu zpracovaného odbornou firmou) a zahrnuje celkovou kultivaci území, nejen zásah do zeleně. Ke kácení jsme tedy v rámci povolovacího řízení za občanské sdružení nepodávali žádné námitky a nechali ho „mlčky“ proběhnout zcela volně. Rozhodnutí o povolení kácení bylo vydáno 8. 12. 2014 a o 15 dnů později nabylo právní moci. Dlužno říci, že jsem v této věci plně důvěřoval pracovnicím odborů životního prostředí a hlavního architekta, které mi projekt představovaly a tak jsem vynechal (i z důvodu velkého zaneprázdnění) prohlídku vlastní zeleně učené ke kácení přímo na místě. Jak se nyní ukázalo, byla to velká chyba, za níž se dodatečně omlouvám.

Již při schůzce na odboru životního prostředí mne zarazila informace, že tato akce není finančně pokrytá a tak zatím zbude asi jen u zásahu do zeleně, který provedou ve své režii Technické služby a ostatní (chodníky, mobiliář apod.) bude realizováno až někdy později a dětské hřiště bude zatím ponecháno tak, jak je, neboť u něj nějaká dílčí rekonstrukce proběhla v nedávné době (navíc mi bylo řečeno pracovnicemi Magistrátu, že město by mělo začít připravovat další podobné projekty a zde nejsou peníze ani na přípravné práce). Přišlo mi jako velká škoda, že by v Hradci měl vzniknout další polovičatý a nedotažený projekt a proto jsem ještě ve dnech, kdy probíhalo řízení (konkrétně 24. 11. 2014) zaslal v rámci připomínkování rozpočtu na letošní rok vedoucímu ekonomického odboru Magistrátu p. Frydrychovi žádost o zařazení prostředků na tyto akce do návrhu rozpočtu viz příloha č. 1. Za týden mi přišla zamítavá odpověď s odůvodněním, že město nemá finanční prostředky – viz příloha č. 2. V této odpovědi se vedoucí ekonomického odboru zaštítil mj. panem primátorem Finkem a náměstkem Vedlichem. Za těchto okolností bych čekal, že realizace bude odložena do doby, až město sežene peníze a nebude realizována nedotažená akce spočívající jen v kácení zeleně…

Na konci letošního ledna vypukla mimořádná nevole místních obyvatel, kteří se teprve nyní dozvěděli o chystaném rozsáhlém kácení zeleně. V této souvislosti se na mne několik občanů obrátilo se zásadním nesouhlasem s kácením a upozornili mne také na výskyt některých zvláště chráněných druhů živočichů, které se v lokalitě vyskytují (včetně např. velmi vzácných sov, netopýrů apod.). Jelikož zeleň může být biotopem těchto druhů, není možné, aby její kácení bylo provedeno bez výjimky vydané Krajským úřadem. Zároveň byla zahájena petice, kterou do dnešních dnů podepsalo více než 220 občanů.

V této chvíli (přelom ledna a února) jsem již uznal za nutné se přímo do lokality podívat a zeleň určenou ke kácení důkladně projít před tím, než se rozhodnu jak na situaci zareagovat. Nebudu nijak skrývat, že procházka mezi opuntíkovanými stromy určenými ke kácení byla pro mne docela velkým rozčarováním a u řady stromů jsem absolutně dodnes nepochopil, proč mají být káceny. Po této procházce a vyhodnocení dosavadních informací jsem napsal dva podněty:

  1. Žádost vedoucí odboru životního prostředí p. Šedivé o to, zda by bylo možné svolat schůzku na místě za účasti zástupců petičního výboru a celou lokalitu společně obejít a zhodnotit, zda je skutečně nutné kácet všechny k tomu navržené dřeviny. Domníval jsem se, že rozumnou diskusí by bylo možno dojít k přijatelnému kompromisu a vydané rozhodnutí o povolení kácení případně upravit. Bohužel jsem moc nepochodil, byv pouze odkázán na pana Jireše z komise místní samosprávy, což mne příliš neuspokojilo, neboť ten se správním řízením o povolení kácení dřevin, pokud vím, neměl nic společného (nebyl ani zástupcem žadatele, ani účastníkem řízení, ani pracovníkem odboru životního prostředí) a skutečně dodnes nevím, co bych s ním měl řešit. Viz přílohy 3 a 4.
  2. Žádost České inspekci životního prostředí o prověření zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů živočichů a pozastavení činnosti do doby vydání potřebných výjimek z ochrany (se stanovením podmínek) viz příloha 5. Zde máme bohužel již velmi špatné zkušenosti z kácení stromořadí V Lipkách, kde byly před několika lety napáchány značné škody. Nechceme, aby se podobné věci při nedomyšlených kácecích hurá akcích opakovaly. Z Inspekce mi odpověděli mj., že dle jejich názoru „rozhodnutí Magistrátu města Hradec Králové trpí právními vadami a ČIŽP jej proto postoupila příslušnému Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje.“.

Šlo mi tedy o to, aby byl hledán a nalezen rozumný kompromis v této věci – tedy kácení jen těch dřevin, které to skutečně vyžadují, aby bylo slušně jednáno s občany, kteří v lokalitě bydlí a aby byla dodržena ochrana zvláště chráněných druhů, které se v daném území vyskytují. Snažil jsem se proto jednat a korespondovat bez nějaké velké mediální pozornosti, protože tohle nepovažuji za věc, která by měla být politizována, jak to činí někteří nejmenovaní členové vedení města. Musím říci, že z celé věci jsem značně rozladěn. Zejména skutečnost, že jsem byl podveden, když mi bylo v rámci správního řízení tvrzeno, že projekt plně vychází z požadavků místních občanů, což se ukázalo jako hrubá nepravda. Je to pro mne docela bolestivá ztráta důvěry a příště si v rámci podobných správních řízení budeme dávat opravdu hodně velký pozor na to, co nám je úředníky předkládáno. Jsem znechucen také z toho, když o mně některé postavy z vedení města vykládají před občany své domněnky a neověřené informace na jednáních, na která nejsem pozván a nemohu se k tomu vyjádřit. Ale tak už to tady v tom našem městečku bohužel chodí.

V nastalé situaci stále ještě doufám, že může nastat pozitivní zvrat – zejména pokud Krajský úřad vrátí věc k novému projednání, bude vhodná příležitost projekt lépe připravit, projednat skutečně se všemi občany bydlícími v lokalitě, zajistit potřebné finanční prostředky, aby nezůstalo pouze u kácení stromů, ale bylo realizováno i všechno ostatní a připravit průzkum a případná opatření k ochraně zvláště chráněných druhů a následně projekt realizovat ke spokojenosti většiny zúčastněných.

Mělo by to být také poučením do budoucna pro další větší projekty revitalizací veřejných prostorů (nejen) na sídlištích. Pokud se chceme zaštiťovat tím, že projekt je připravován na základě přání občanů, tak je potřeba to projednat opravdu se všemi – k tomu slouží například propracované a ověřené metody (komunitní plánování, Místní Agenda 21) používané ve vyspělých městech u nás i v zahraničí. Je načase, aby se začaly moderní postupy zavádět i v našem městě. Nestačí pouze vyhovět přání té části občanů, která má umetenou cestu k vedení města a k magistrátním úředníkům. Nikdy se nedá zavděčit úplně každému, ale pokud je postupováno korektně vůči všem, výsledek bude vždy lepší, než je tomu ve většině případů v současnosti.

Adam Záruba, 5. března 2015

pdf.pngPříloha 1.pdf
pdf.pngPříloha 2.pdf
pdf.pngPříloha 3.pdf
pdf.pngPříloha 4.pdf
pdf.pngPříloha 5.pdf



Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty