Hradecký deník: Boj o zimní stadion nebude lehký, zvítězí dobré mravy? (25.6.2012)

Dne 23. 6. vyšel v Hradeckém deníku rozhovor s primátorem města MUDr. Zdeňkem Finkem k situaci kolem zimního stadionu:

Hradec Králové - Spor Hradec Králové versus společnost ABD Invest pronajímatele zimního stadionu se táhne už nějaký čas. A zdá se, že se v něm málokdo vyzná.

„Bylo uveřejněno mnoho nekompletních informací," napsala Hradeckému deníku Hana Zralá, členka vedení ABD. Slíbila, že za firmu odpoví na otázky, zatím jsme však odpovědi nedostali. Jakmile se tak stane, zveřejníme je. Primátor města Zdeněk Fink s Hanou Zralou souhlasí, i podle něj zveřejněných informací bylo mnoho nekompletních. To je však zřejmě první a poslední věc, ve které jsou oba zajedno.

Bylo zveřejněno mnoho nekompletních informací, říká podle Hradeckého deníku z 15. června paní Hana Zralá, souhlasíte s ní ?
Obvykle spolu moc nesouhlasíme, ale tentokrát s ní souhlasím naprosto. Nemáme co skrývat, proto rád odpovím na všechny otázky.

Kdy a proč začaly spory se společností ABD INVEST ?
Na přelomu roku 2011 a 2012 jsme dokončovali dohodu o ukončení naší vzájemné smlouvy a vyplacení vypořádání, které mělo činit 136 milionů Kč, což není málo peněz ani pro rozpočet Hradce Králové. Řešili jsme otázku DPH a přitom padla poznámka, jestli je smlouva vůbec platná. Tím se nikdo nikdy nezabýval, vždy se řešilo jen, jestli je možné od smlouvy odstoupit nebo jí vypovědět a odpověď byla vždy záporná. Proto se jednalo o ukončení dohodou. Zadali jsme tedy posouzení, zda smlouva je platná a dostalo se nám stanovisko, že nikoli, protože byla uzavřena v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a v rozporu s dobrými mravy. Oznámili jsme tedy společnosti ABD INVEST, že smlouvu považujeme za neplatnou od samého počátku.

Jak společnost ABD INVEST reagovala?
S naším názorem nesouhlasila, argumentovala tím, že smlouva byla bez připomínek plněna a že má závazky vůči bance. Proběhlo jednání za účasti banky a na jeho základě jsme navrhli jak bance, tak společnosti dohodu, jejímž obsahem bylo, že město bude platit zálohu na budoucí vypořádání přímo bance, společnost ABD INVEST předá správu zimního stadionu a předloží podklady k vypořádání. Návrh dohody byl odmítnut jak bankou, tak společností ABD INVEST.

Jak to bylo s nabídkou vypořádání 70 milionů, jak je o něm zmínka v jednom z předchozích článků na toto téma?
Ta nabídka padla, ale při neformálním jednání s panem Zralým. Byl to náš odhad, trvali jsme ale na tom, že by měl být doložen oceněnými výkazy výměr. Nabídka ale nebyla přijata a a nebyly ani přeloženy žádné oceněné výkazy výměr.

Proč je tedy smlouva neplatná?
Právníci nám říkají, že nejtěžší je poznat, co je vlastně obsahem smlouvy a v tom je právě jádro sporu. Smlouva se jmenuje nájemní, ale ve skutečnosti je to smlouva o dílo.

Jak tomu má rozumět běžný čtenář?
V roce 2005 připravoval odbor investic rekonstrukci chladícího zařízení zimního stadionu. Město mohlo postupovat standardně, to je vybrat projektanta nebo projekt, uzavřít smlouvu o dílo na projekt, vybrat dodavatele a uzavřít s ním smlouvu o dílo na stavební práce. Lidé spojení se společností ABD INVEST předložili alternativní řešení, které se jevilo jednodušší. Město mělo vybrat jen návrh, jeho autor pak měl provozovat stadion na základě nájemní smlouvy a zajistit jeho rekonstrukci. Město mělo platit hokejovému klubu a ten formou nájemného nájemci stadionu. Je asi jasné, že obě varianty mají stejný obsah, v obou případech dodavatel provede práce a město za ně zaplatí.

Tak dejme tomu, že smlouva není nájemní, proč je ale neplatná?
Zákon o zadávání veřejných zakázek umožňoval na základě soutěže o návrh zadat jejímu vítězi jen projektové práce a nikoli i stavební práce. Rozpor se zákonem nebo chcete-li obcházení zákona je prý důvodem pro neplatnost.

To nikdo nevěděl?
Soutěž o návrh pro nás zajišťovala externí advokátní kancelář, mimochodem dodatečně jsme z internetu zjistili, že je také personálně propojená se společností ABD INVEST, i když trochu složitě.

No a co ty dobré mravy, o kterých se také psalo?
Lidé spojení se společností ABD INVEST zdůrazňovali výhody navrženého řešení, nezmínili ale vůbec, že město bude platit cenu, která nemá žádný vztah k objemu skutečné práce a k použitým materiálům a technologiím. Každý kdo něco stavěl nebo si něco nechal stavět, třeba novou koupelnu, ví, že rozdíly v cenách použitých materiálů je obrovské. Takové okolnosti uzavření tzv. nájemní smlouvy nám připadají nemravné.

Psalo se také o trestním oznámení, jak je to s ním.
Z internetu jsme zjistili, že došlo k pohybu majetku mezi firmami personálně spojenými s ABD INVEST. Současně jsme nevěděli, zda to co jsme považujeme za nemravné není také trestné. Jako řádní hospodáři jsme museli udělat všechno proto, abychom zajistili nároky města.

Jaké jsou ty nároky, bylo zveřejněno, že ABD INVEST dluží 60 milionů?
ABD INVEST předložilo za dobu trvání tzv. nájemní smlouvy faktury za rekonstrukci zimního stadionu v součtu za 210 milionů. Tato částka nebyla podložena žádnými výkazy výměr a jednotkovými cenami, proto jsme zadali znaleckému ústavu, aby výkazy výměr stanovil obhlídkou na místě a ocenil provedené práce podle ceníků nazývaných ÚRS, to je zkratka pro někdejší Ústav pro racionalizaci ve stavebnictví cenou, ten ceníky kdysi vytvořil a dnes jsou aktualizovány nástupcem tohoto ústavu. Znalecký ústav tak učinil pro částku 138 milionů, ale cena mu podle ceníků ÚRS vyšla o 41, 5 milionu nižší. Pak jsme porovnali ceny na stavební práce, které byly zadány ve stejné době s oceněním stejných prací podle ceníků ÚRS a zjistili, že v této době se průměrně zadávaly práce za 80 % ceny podle ceníku ÚRS. Stejným poměrem jsme přepočítali práce na zimním stadionu a vyšel nám rozdíl 18,5 milionu. Víme tedy že pokud bychom rekonstrukci zadali standardně, byla její cena minimálně 60 milionů nižší. Ještě nám ale zbývá ocenit zbývající práce a spočítat, kolik z peněz, které, jsme zaplatili společnosti ABD INVEST prostřednictvím hokejového klubu bylo třeba na provoz zimního stadionu a kolik zbylo na úhradu provedených prací, teprve potom budeme vědět, kolik společnost ABD INVEST městu dluží.

Vraťme se ještě k tahanicím o stadion, jak to bylo?
Když jsme zjistili, že takzvaná nájemní smlouva je od počátku neplatná a tak je neplatná i smlouva mezi hokejovým klubem a společností ABD INVEST, podepsali jsme nájemní smlouvu přímo z hokejovým klubem. Vážíme si práce zaměstnanců, kteří se o stadion starají již dávno před tím, než začala spolupráce se společností ABD INVEST a počítali jsme s nimi i nadále. Připravili jsme dokumenty k tomu, aby jejich pracovní poměr přešel na hokejový klub, společnost ABD INVEST je neuznala a vyhrožovala zaměstnancům, že po nich bude vymáhat náhradu škody, pokud nebudou pracovat pro společnost ABD INVEST. Nepodařilo se nám je přesvědčit, že město se za ně postaví a snažili se je tedy uchránit nějakých komplikací a zakázali jim vstup na stadion. Společnost ABD INVEST toho využila, označila náš postup na násilný a podala návrh k soudu, aby nám uložil ponechat věci jak byly než se rozhodne o platnosti takzvané nájemní smlouvy . Šlo o tzv. předběžné opatření, kdy soud rozhoduje ve zkrácené lhůtě aniž by musel zkoumat stanovisko druhé strany. Soud návrhu vyhověl a hokejový klub musel stadion předat společnosti ABD INVEST.

Proč jste nepodali žalobu a nečekali na rozhodnutí soudu a do té doby nic nepodnikali?
V době kdy, jsme zjistili neplatnost smlouvy, byla před podpisem dohoda o ukončení smlouvy s povinností zaplatit těch 136 milionů, kdybychom je zaplatili a soud nám dal nakonec zapravdu, nikdy bychom je nedostali, společnost ABD INVEST nemá žádný majetek, naše peníze za neprovedené práce by použila na zaplacení úvěru 93 milionů a zbytek by převedla na propojené osoby. Pokud by soud dal nakonec za pravdu společnosti ABD INVEST, její nároky by bylo z čeho uspokojit, rozpočet města a jeho majetek jsou toho zárukou. Společnost ABD INVEST argumentuje zásadou, že smlouvy je třeba dodržovat, my se ale domníváme, že to neplatí pokud jde o smlouvy nemravné a neplatné a pokud by dodržení znamenalo nevratnou majetkovou ztrátu.

Co bylo a hlavně co bude dál s hokejisty?
Zaměstnanci přešli k hokejovému klubu až po uplynutí řádné výpovědní lhůty podle zákoníku práce, to je k 1.6.. Hokejový klub za stadion neplatí, platí ale sám za energie a služby a je připraven platit i zaměstnance obsluhující zimní stadion. Odvolací soud zrušil tu část předběžného opatření směřující proti hokejovému klubu. Společnost ABD INVEST vypověděla podle nás neplatnou smlouvu s hokejovým klubem k 1.7. Hokejový klub navrhl společnosti ABD INVEST formu prozatímního řešení, která by jej nic nestála, podle jejich reakce pak případně podnikneme takové kroky, aby hokejisté mohli užívat náš zimní stadion i nadále, samozřejmě na své náklady. Odmítáme ale platit v nájemném zjevně předraženou rekonstrukci.

Jak vidíte další vývoj?
Právníci nás varovali, že nebude jednoduché u soudu obhájit náš názor, že podobné spory se nevyskytují, že se dosud nikdo nepokusil dovolat se neplatnosti smlouvy z titulu rozporu se zákonem o veřejných zakázek a s dobrými mravy. Navíc je ti základní problém přesvědčit soud, že nejde o nájemní smlouvu i když na první pohled má všechny její znaky. Současně ale právníci říkají, že naše postavení není beznadějné, že platné právo staví na první místo dobré mravy a že právní vztahy, které se dobrým mravům příčí zákon nechrání. Doufáme, že se nám podaří přesvědčit soud o naší pravdě. Pokud ne, pak to znamená, že obcházení zákona se vyplatí a nám nezbude nic jiného, než zaplatit ABD INVEST co jí nemravná smlouva přisuzuje včetně úroků a nákladů řízení.

Zdroj:

HODASOVÁ, Jitka. Boj o zimní stadion nebude lehký, zvítězí dobré mravy?. Hradecký deník [online]. 2012, č. 145, s. 1 [cit. 2012-06-25]. ISSN 1802-0984. Dostupné z: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/boj-o-zimni-stadion-nebude-lehky-zvitezi-dobre-mravy-20120623.html 

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty