Co dál s Vrbenského kasárnami? (12.3.2012)

Na lednovém zasedání zastupitelstva města byl zastaven projekt využití Vrbenského kasáren pro potřeby Technologického centra Hradec Králové, a to přesto, že se jednalo o projekt ve vysokém stádiu rozpracovanosti a projekt, který se měl nyní v březnu ucházet o podporu z evropských fondů. Technologické centrum Hradec Králové je jedním z nejúspěšnějších zařízení tohoto typu v ČR a nutně potřebuje svůj další rozvoj. V rámci své činnosti poskytuje mj. např. služby začínajícím i zkušeným podnikatelům a funguje také jako tzv. podnikatelský inkubátor. Objekt Vrbenského kasáren umístěný v centru města by přinesl do poskytovaných služeb novou kvalitu a zároveň se počítalo se spoluprací s hradeckými vysokými školami. Změna pro Hradec tento záměr dlouhodobě podporovala až do úplného konce a to z následujících důvodů:

  • Došlo by k citlivé obnově, oživení a smysluplnému využití dlouhodobě opuštěného objektu v centru města, který je svojí polohou pro uvedený způsob využití vhodný a do jehož získání město investovalo spoustu peněz.
  • Pro záměr byla šance získat dotaci z evropských fondů ve výši až 75% - šlo patrně o jednu z posledních možností jak získat tento typ dotace.
  • Záměr by přinesl podporu drobnému podnikání a inovacím a přinesl by vznik nových kvalifikovaných pracovních míst.
  • Podobný způsob rozvoje podnikání považujeme po všech stránkách za podstatně přínosnější než výstavbu logistických center a skladů na zemědělské půdě či v ekologicky cenných lokalitách (jak je v HK zvykem) nebo budování dalších nepotřebných obchodních center.
  • Jednalo by se o prestižní způsob využití objektu velmi dobře reprezentující město Hradec Králové.

Ačkoliv práce na zpracování žádosti o dotaci a projektové dokumentaci probíhaly intenzívně až do konce minulého roku, nový rok přinesl zásadní obrat. Z útrob Magistrátu se zničehonic vynořily záhadné a děsivě vyhlížející údaje o astronomických částkách, které by rekonstrukce stála a které byly v zásadním rozporu s dosavadními výpočty nezávislých odborníků. Rekonstrukce měla stát najednou o 100 milionů Kč víc a objevila se tvrzení o tom, že projekt je pro město nepřínosný. Kamenem úrazu se stala také potřeba sjednat úvěr na předfinancování realizace a dofinancování vlastního podílu na projektu. Tento úvěr by byl z velké části splacen po proplacení dotace ve výši 75% nákladů a zbývající část by byla splácena z výnosů projektu – na rozdíl od jiných úvěrů, které si město běžně bere, by tento úvěr byl bezproblémový a byl by plně pokryt následnými výnosy – na vše byly odborně zpracovány kalkulace. Změna pro Hradec sice rozhodně odmítá další zadlužování města a další úvěry, nicméně jedinou výjimkou jsou právě případné půjčky na předfinancování projektů hrazených z dotací - toto byl typický případ. V podtextu celé této věci stála nezakrývaná snaha o to, aby si město vzetím úvěru pro předfinancování 2. etapy Technologického centra ve Vrbenského kasárnách nezkomplikovalo cestu k získání dalšího obřího úvěru na stavbu fotbalového stadionu (ten už ale nebude pokryt žádnou dotací a město ho bude splácet natvrdo ze svého). Bohužel na tuto populistickou věc se „nechala chytit“ i většina opozičních zastupitelů, kteří doposud projekt Technologického centra podporovali. Pro dokončení rekonstrukce Vrbenského kasáren pro 2. etapu Technologického centra (resp. proti zastavení tohoto projektu) nakonec hlasovali pouze všichni zastupitelé Změny pro Hradec a dva zastupitelé TOP09.

Rozhodnutí je definitivní a nelze je vrátit – ani kdyby se zastupitelstvo rozhodlo svůj postoj změnit, lhůty pro podání žádosti o dotaci jsou nenávratně promeškány. A co to nyní pro město znamená?

  • Centrum města bude i nadále řadu let hyzdit ruina Vrbenského kasáren, město bude muset hledat jiný způsob jejich využití a investovat do budovy spoustu peněz jen na to, aby se její stav dále nezhoršoval.
  • Byla ztracena možnost získání vysoké dotace na rekonstrukci. Pro jiné účely bude rekonstrukci platit město s největší pravděpodobností ze svého nebo z úvěru. O tom, že to bude levnější než projekt, který byl zastaven, lze hodně pochybovat.
  • Byly promrhány peníze, které stála dosavadní příprava projektu a práce na projektové dokumentaci  - v souhrnu se nepochybně jedná o částku v řádu jednotek milionů Kč. Až se najde jiné využití, většina prací se bude dělat nanovo.
  • Město bude muset tak jako tak řešit, co dál s rozvojem Technologického centra, neboť to se potřebuje dále rozvíjet a jeho dosavadní prostory již nestačí – pravděpodobně se bude muset postavit nebo zrekonstruovat nějaká jiná budova a otázkou je, zda ještě bude možné získat nějakou dotaci a zda to vůbec bude levnější než rekonstrukce Vrbenského kasáren.

Ať počítám, jak počítám, vychází mi, že město zastavením projektu více prodělalo, než získalo a osobně toto rozhodnutí považuji za nejhorší rozhodnutí zastupitelstva od počátku volebního období. Bohužel stalo se a otázkou dneška je, co s budovou dál. Vzhledem k jejímu umístění v jednom z dopravně nejzatíženějších míst, kde je ze tří stran obehnána rušnými silnicemi a tedy na ráně hlukové zátěži a výfukovým zplodinám, o bezpečnosti ani nemluvě, jsem vždy považoval za naprosto nevhodné pokoušet se do ní umisťovat jakákoliv školní zařízení (dříve se uvažovalo např. o umístění základní umělecké školy). Ze stejného důvodu je problematické i její využití pro zdravotnické či sociální účely – např. hospic (zde je i otázka, zda je strohá kasárenská budova s dlouhatánskými studenými chodbami pro tyto účely vůbec vhodná z psychologického hlediska). S ohledem na charakter lokality a objektu mi jako nejoptimálnější řešení vychází jednoznačně podnikání a administrativa.

Jako možné využití bych nyní viděl rekonstrukci objektu pro účely městských institucí a organizací, které jsou v současné době rozesety různě po městě v jednotlivých objektech a prostorách (městská policie, živnostenský odbor magistrátu, správa nemovitostí apod.). Uvolněné objekty by pak bylo možno odprodat (nejlépe formou dražby) a získané finanční prostředky využít pro rekonstrukci Vrbenského kasáren. O tomto způsobu využití se už snad i částečně uvažuje. Tyto městské instituce však samy celou budovu nenaplní. Prostory by zde mohly získat např. také neziskové organizace z různých oborů činnosti nabízející služby občanům města a část přízemních prostor by mohla sloužit pro komerční služby, které by lokalitu oživily.

Lze očekávat, že jako řešení nastalé situace se dříve či později může znovu objevit návrh prodeje budovy. Tyto pokusy zde byly již dvakrát a naštěstí byly neúspěšné. Soubor Gayerových a Vrbenského kasáren je urbanisticky a architektonicky ucelený areál, který by se město mělo snažit sjednotit po majetkoprávní i architektonické stránce, nikoliv ho parcelovat a po částech rozprodávat. Časem zde má vzniknout parkovací dům a vhodná by byla i následná jednotná architektonická úprava veřejných prostranství a zelených ploch uvnitř celého areálu. Z tohoto důvodu považuji případný prodej Vrbenského kasáren za zcela nevhodný.

Tento případ jasně ukazuje, že i při rozhodování o městě by mělo platit staré přísloví dvakrát měř a jednou řež. Ušetřili bychom si tím všichni mnoho problémů.

Adam Záruba, 12. 3. 2012

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty