Prostředky improvizované ochrany

Článek informuje o základních principech improvizované ochrany, o způsobech ochrany dýchacích cest a povrchu těla a ochranných vlastnostech některých použitých materiálů.

Jste-li v případě jaderné či chemické havárie nebo v případě požáru se vznikem toxických spalin  nuceni opustit byt nebo dům a nemáte-li k dispozici prostředky individuální ochrany, je nutné se chránit alespoň improvizovanými prostředky, které lze připravit svépomocí.

Principy improvizované ochrany

Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla. Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:

  • celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté
  • všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit
  • k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvů v několika vrstvách

Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena:

  • k úniku ze zamořeného území
  • k překonání zamořeného prostoru
  • k ochraně v improvizovaných ochranných prostorech
  • k evakuaci obyvatelstva z ohroženého prostoru.

Je třeba mít na vědomí, že taková ochrana nemůže zcela nahradit individuální ochranu pomocí speciálních prostředků individuální ochrany (ochranné masky s filtry, speciální ochranné oděvy atd.) a že její použití je časově omezeno. V daném okamžiku, je-li správně použita, může ale ochránit život a zdraví.

Ochrana dýchacích cest:

Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu za použití:

  • vodou mírně navlhčené roušky z kapesníku, froté ručníku, utěrky, kusu flanelové látky
  • navlhčené buničité vaty
  • mnohonásobně přeloženého, navlhčeného toaletního papíru, ubrousků apod.

Uvedené prostředky se upevnění v zátylku převázaným šátkem či šálou.

Vlhčení se provádí vodou či vodným roztokem sody nebo kyseliny citrónové (podle vlastností ohrožujícího plynu).

Pro čpavek – amoniak (plyn zásaditého charakteru) - příprava ochranného roztoku:

  • 100 g kyseliny citrónové nebo 6 polévkových lžic vsyp do 1 litru vody a důkladně rozmíchej
  • v případě, že není k dispozici kyselina citrónová, je možné jako ochranný roztok použít potraviny, které kyselinu citrónovou obsahují - džusy, citrónová šťáva, oranžády, limonády atd.

Pro plyny kyselého charakteru (např. chlór, kysličník siřičitý, kysličníky dusíku apod.) - příprava ochranného roztoku:

  • 50 g jedlé sody (zažívací soda bicarbona) nebo 5 polévkových lžic vsyp do 1 litru vody a důkladně rozmíchej

Doporučení:

Froté ručník před impregnací nastříhat na pásky 75 x 25 cm,  pásek pětkrát přeložit. Z jednoho ručníku získáme takto ochrannou roušku až pro tři osoby.

  • ručník (pruh ručníku) jemně vyždímej
  • 5 x jej přelož
  • přilož jej přes nos a ústa
  • pevně převaž suchým ručníkem či kusem látky, šálou apod.

image002

  • přes hlavu přetáhni polyetylénový (igelitový) sáček až na lícní kosti a upevni tkanicí, gumičkou apod.

image004

Pro ochranu povrchu těla:

Hlava - k ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, klobouky, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci tak, aby byly zakryty vlasy, uši, čelo a krk a na použité prostředky případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.

Oči - nejvhodnějším prostředkem jsou brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké, lyžařské a motocyklové, u kterých se přelepí větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí se chrání brýlemi (např. lyžařskými s přelepenými otvory, plaveckými) nebo igelitovým pytlíkem.

Ruce - chrání se pryžovými rukavicemi nebo alespoň koženými rukavicemi. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí. Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, je nutné podvázat řemínkem nebo provázkem. Pokud by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme ho zabezpečit ovinutím  šálou, šátkem, igelitem apod. Pokud nejsou k dispozici rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem, silným igelitovým pytlíkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku s nebezpečnými látkami.

Nohy - pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. Při ochraně nohou je nutno zajistit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Pokud nepřesahuje nohavice přes boty, ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem, šálou igelitem apod.  Dolního okraje nohavice převážeme provázkem nebo řemínkem. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.

Tělo - větší počet vrstev oděvů a kombinace oděvů např. oblek a pláštěnka, kombinéza s pláštěm atd. zvyšuje koeficient ochrany. K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:

  • igelitové pláštěnky
  • dlouhé zimní kabáty
  • bundy
  • kalhoty
  • kombinézy
  • šusťákové sportovní soupravy
  • Použité oděvy je nutné utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu   nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec
  • Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene.
  • Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště, které se utěsňují pouze u krku. Pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. Když není k dispozici pláštěnka, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, která se přehodí přes hlavu a do které se zabalíme.

Účinnost klesá podle těchto typů oděvů:

1. kombinézy  2. utěsněné oděvy  3. pláště a pláštěnky 4. přikrývky  5. plachty

image008

Ochranné vlastnosti použitého materiálu klesají v níže uvedeném pořadí:

  1. pryž
  2. pogumované tkaniny
  3. fólie z plastů
  4. tkaniny vrstvené a impregnované
  5. umělá kůže
  6. přírodní kůže
  7. tkaniny

Snažte se uniknout co nejrychleji ze zamořeného prostoru – nezůstávejte v něm déle jak 10 minut.

  • Částečnou dekontaminaci můžete provádět stíráním pokožky a povrchů navlhčenými tampony nebo smetením prachu z oděvu a důsledným očištěním podrážek.
  • Při návratu ze zamořeného prostředí do obydlí odložte u vchodu použité improvizované prostředky a veškerý svrchní oděv do igelitového pytle a ten pečlivě zavažte.
  • Ochranu očí, dýchacích cest a rukou snímejte až na závěr.
  • Pokud je to možné, pečlivě se osprchujte, otřete se do sucha a oblečte se do čistého oděvu. Pozornost věnujte omytí uší, nosu a výplachu očí.
  • Pytel s improvizovanými prostředky a odloženými oděvy uchovávejte u vchodu!

Ochrana hospodářských zvířat bude spočívat zejména v organizačních opatřeních.

Provádí se improvizované utěsnění stájových prostor, ventilačních, okenních a dveřních otvorů. K ochraně se využívají improvizované prostředky z místních zdrojů.

Zdroje:

MV ČR - Generální ředitelství HZS ČR – Institut ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč  Prostředky individuální ochrany pro obyvatelstvo ČR

Příručka: Mimořádná událost Vás už nepřekvapí – Okresní úřad Hradec Králové, 1996

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty