Přestupky mezi osobami blízkými, urážka na cti
Přestupky spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a (urážka na cti) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka. Návrh je nutno podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.
V návrhu musí být uvedeno:
- kdo je postiženou osobou
- koho navrhovatel označuje za pachatele
- kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán
Osobami blízkými se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel. Jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
Vyjde-li v řízení o přestupku zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
Z ustanovení § 79 odst. 1 přestupkového zákona vyplývá, že v případě zastavení řízení z důvodů, stanovených § 76 odst. 1 písm. a), b), c) a j) přest. zákona, tj. že
- skutek se nestal nebo není přestupkem,
- skutek nespáchal(a) obviněný(á) z přestupku,
- spáchání skutku nebylo obviněné(mu) z přestupku prokázáno,
- navrhovatel(ka) by vzal(a) svůj návrh na zahájení řízení zpět nebo ač řádně předvolán(a), k ústnímu jednání by se nedostavil(a),
bude navrhovateli(ce) uložena povinnost uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku, které jsou stanoveny Vyhláškou č. 340/2003 ze dne 24. září 2003, kterou se mění vyhláška č. MV ČR č. 231/1996 Sb., paušální částkou 1000,- Kč.
cz