Ochrana před povodněmi

Rozdělení povodní:

Přirozená povodeň - povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území nebo situace označené předpovědní povodňovou službou nebo povodňovými orgány, zejména při dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci, déletrvajících vydatných dešťových srážkách, příp. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání sněhové nebo ledové pokrývky, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů.

Zvláštní povodeň - povodeň způsobená umělými vlivy, tj. situace, jež mohou nastat při stavbě nebo provozu vodohospodářských děl, která vzdouvají nebo mohou vzdouvat vodu, zejména při narušení tělesa vzdouvacího vodohospodářského díla, poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl nebo nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla.

Ochrana před povodněmi:

Opatření k předcházení a zamezení škod při povodních na životech, majetku obyvatelstva a na životním prostředí. Je prováděna především systematickou prevencí, ovlivňováním průběhu povodní a je zabezpečována zejména podle povodňových plánů.

Ochranu před povodněmi dělíme na:

  • preventivní opatření,
  • bezprostřední ochranu před povodní
  • opatření po povodni

Ochrana před přirozenými povodněmi je řízena povodňovými orgány, které ve své územní působnosti odpovídají za organizaci povodňové ochrany. Postavení a činnost povodňových orgánů jsou specifikovány ve dvou časových úrovních:

Před povodní jsou povodňovými orgány:

  • orgány obcí
  • orgány krajů v přenesené působnosti
  • Ministerstvo životního prostředí, přičemž zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

  • povodňové komise obcí
  • povodňové komise obcí s rozšířenou působností a magistrátů měst
  • povodňové komise ucelených povodí
  • Ústřední povodňová komise

Povodňové komise zřizují povodňové orgány jako své výkonné složky k plnění mimořádných úkolů v době povodně.

Povinnosti právnických a  fyzických osob při povodni:

Právnické a fyzické osoby jsou povinny odstraňovat překážky, které mohou bránit průtokům velkých vod, umožnit vstup na své pozemky a do objektů k provádění záchranných a zabezpečovacích prací, strpět odstranění staveb nebo jejich částí nebo porostu, poskytnout dopravní a mechanizační prostředky, pohonné hmoty, nářadí a jiné potřebné prostředky a zúčastnit se podle svých možností těchto prací.

Stupně povodňové aktivity:

Rozumí se jimi míra povodňového nebezpečí. Vyhlašují se v případech, kdy je dosaženo směrodatných (vytýčených) limitů vodních stavů nebo průtoku v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě stanovených mezních nebo kritických hodnot jiného jevu, uvedených v povodňových plánech. Stupně povodňové aktivity:

  • stav bdělosti
  • stav pohotovosti
  • stav ohrožení

První stupeň (stav bdělosti) nastává při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí, přičemž za nebezpečí povodně se považuje:

a) upozornění nebo výstraha předpovědní služby
b) náhlé tání sněhové pokrývky
c) srážky větší intenzity
d) velké narůstání nebo hromadění ledu v toku
e) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
f) dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla
g) provozní situace na vodním díle, které mohou vést k mimořádnému vypouštění nebo ne-řízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající prvnímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu

Při tomto stupni je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby.

Druhý stupeň (stav pohotovosti) se vyhlašuje v době vlastní povodně na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby, přičemž za povodeň se považuje:

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
b) přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí jeho vylití z koryta nebo se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody
c) přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, případně vlivem vytvoření ledových bariér
d) pokračující nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technickobezpečnostního dohledu
e) mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které může být dosažen stav odpovídající druhému stupni povodňové aktivity na vybraném hlásném profilu

Při tomto stupni se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Třetí stupeň (stav ohrožení) se vyhlašuje při:

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech
b) bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území
c) vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení technickobezpečnostního dohledu při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená  nebezpečím vzniku průlomové vlny
d) mimořádném vypouštění nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu

Při tomto stupni se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce.

Zdroj:

Odvětvová technická norma vodního hospodářství POVODŇOVÉ PLÁNY TNV 75 2931

Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty