Historie kostela Nanabevzetí Panny Marie
Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn jezuity v letech 1654-1666 podle plánů řádového stavitele Carlo Luraga. Fundátorem stavby byl plukovník lichtenštejnského pluku císaře Ferdinanda II. a majitel panství Kostelec nad Orlicí Kašpar Gramm.
V roce 1762 byl kostel značně poškozen požárem, ale ještě dříve byl vyloupen pruskými vojáky. Již roku 1765 byl obnoven stavitelem F.Kermerem a opětovně vysvěcen.
Po zrušení jezuitského řádu roku 1773 se kostel stal garnisonním (vojenským) kostelem. V roce 1857 začala armáda do té doby nepříliš udržovaný kostel opravovat, přičemž na střeše vypukl požár. Shořely obě věže i střecha, byly poškozeny tři zvony.
Roku 1900 se kostela opět ujal Řád Tovaryšstva Ježíšova. Jezuité kostel důkladně opravili a od té doby je zase významnou církevní stavbou Hradce Králové.
Architektura a mobiliář kostela Nanabevzetí Panny Marie
Délka kostela je 40 m, šířka 20 m, výška stropu 20,3 m a výška lucerny 30 m. Ve výklencích dominantního severního průčelí stojí od roku 1704 sochy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Aloise a sv. Stanislava. Je zde také hlavní vstup, který ústí do předsíně, nad kterou je umístěna kruchta s varhany. Hlavní loď kostela je rozdělena čtyřmi páry pilastrů v korintském slohu, boční lodě jsou rozděleny na tři páry kaplí. Jednotlivé kaple jsou zaklenuty českými klenbami a odděleny od hlavní lodě 80 cm silnými zdmi. Půdorys kostela je odvozen ze základního jezuitského typu chrámu Il Gesú.
Půlkruhový vítězný oblouk odděluje hlavní loď od kněžiště, které stojí na čtvercovém půdorysu 9 x 9 m s kopulí 30 m vysokou.
Požár z roku 1762 zničil původní fresky jezuity Kryštofa Reichelta z let 1664-1666, byly zničeny také všechny dřevěné oltáře a další výzdoba. Jako jediná se zachovala kaple sv. Ignáce s freskami a obrazem Glorifikace sv. Ignáce od Petra Brandla (kolem r.1730).
Hlavní oltář z roku 1765 je iluzivní malovaná sloupová architektura zaujímající celou jižní stěnu kněžiště od jezuity Josefa Kramolína. Uprostřed visí velký obraz na plátně - Nanebevzetí Panny Marie od Kristiána Noldingera. Také ostatní výzdoba zachovaná do současnosti vznikla až po roce 1765.
V kostele jsou vzácné varhany – dvoumanuálový barokní nástroj z roku 1765 postavený kralickým varhanářem Josefem Streusselem (1732 - 1776). Zajímavostí je, že varhanní skříň je vytvořena podobně jako hlavní oltář iluzivní technikou. Nástroj je rozdělen do 3 unikátních malovaných skříní a podobně jako u ostatních nástrojů kralické dílny je při pohledu od oltáře v levé skříni hlavní stroj, v pravé je pedál a v zábradlí kúru pozitiv. Všechny stroje jsou ovládány mechanickou trakturou od volně stojícího hracího stolu. Jedná se o nejstarší varhany v Hradci Králové.
cz