Hradec Králové

Osudový význam pro Hradec Králové mělo rozhodnutí císaře Josefa II. z roku1765 přeměnit město vzhledem ke strategické poloze na vojenskou pevnost, jejíž výstavba probíhala v letech 1766 - 1789. Koncem 18. stol. bylo středu vojenské pevnosti městské jádro bez možnosti jakéhokoli rozvoje vzhledem k zákazu stavby v pevnostním obvodu, bylo však stále sídlem úřadů, živností, řemesel, církevních a školských institucí a mělo silnou vojenskou posádku.

Dnes toto období připomínají v Hradci Králové především dochované součásti vojenské pevnosti jako zbytky hradeb u některých domů, poterna a střílnová kasemata v Jiráskových sadech, batardo na Eliščině a Orlickém nábřeží, kavalír v areálu Městské tržnice - podél ulice Československé armády, ravelin a hradební val při Šimkově ulici za Lékařskou fakultou UK, zbrojnice v Kozinově ul., pěchotní a jezdecká kasárna podél Komenského ul., pevnostní koridor  nábřeží U Přívozu naproti Zimnímu stadionu, Pajkrova a Pivovarská flošna při Brněnské ul., mírové muniční sklady v Kuklenách a ve Svobodných Dvorech.

Z období klasicismu je ve městě řada přestaveb stávajících měšťanských domů. Především na fasádách se uplatňují prvky ze slohu klasicismu.