Hradec Králové

Rozvíjející se poválečná výstavba v Hradci Králové si vyžádala nové tvůrčí impulsy v územním plánování v souladu s rychlým vývojem urbanismu. Regulační plán města arch. Josefa Gočára z let 1926 - 28, který je se svým radiálně okružním principem výstavby dodnes inspirující, autor dále naplňoval svými díly - úprava Masarykova náměstí, školní areál na Tylově nábřeží, bývalá koželužská škola (dnes střední průmyslová škola strojnická), Sbor kněze Ambrože, úprava Ulrichova náměstí s budovou bývývalého Ředitelství státních drah (dnes Policie ČR), bývalé Okresní a finanční úřady (dnes Magistrát města Hradec Králové). Tato etapa rozvoje města bývá často nazývána „Gočárův Hradec“.

Na úspěších meziválečné výstavby Hradce Králové se podíleli také další významní architekti - Oldřich Liska - Městské lázně, Josef Fňouk - Novákovy garáže, Otakar Novotný - Palác Steinský - Sehnoutka, Jan Rejchl - bývalé Sborové velitelství  (dnes Lékařská fakulta UK), Národní banka Českoslovenká  (dnes Komerční banka) a sousední Okresní hospodářská záložna, Václav Rejchl - budova hlavního nádraží nebo Krajský soud, prof. Milan Babuška - Sokolovna na Eliščině nábřeží, Bohumil Sláma - kostel Božského Srdce Páně na náměstí 28.října.