Historie bývalého Okresního domu:
Při zadání městské zakázky projektu Okresního domu architektu Janu Kotěrovi roku 1901 nebylo jeho bezprostředním
úkolem navržení kancelářské budovy, ale budovy hotelové, která se měla provozně spojit s rohovým starším
hotelem budovou s pseudorokokovou fasádou z roku 1897 od arch. Viktora Weinhengsta. V budově Okresního
domu pouze 1.patro bylo vyhrazeno úřadovnám tehdejšího okresního výboru. V letech 1903 – 1904 byla stavba
okresního domu realizována.
Roku 1910 byl celý Okresní dům začleněn do Grandhotelu a přešel do majetku dosavadního nájemce J. Urbana. Zde však
už začíná historie slavného královéhradeckého Grandhotelu.
Architektura a mobiliář bývalého Okresního domu:
Dvoupatrový řadový dům má uliční fasádu rozdělenou na 2 symetrické části – nad jídelnou a nad průjezdem. Mezi
šikmými opěrnými pilíři jsou 3 elipticky zaklenutá okna jídelny. Mezi dvojicemi pilířů jsou pevně zasklená okna s
vitrážemi. Tato část fasády má 9 okenních os, uprostřed v 1. patře je arkýřové okno salonku. Hlavní římsa je nad
střední částí segmentově zvednutá a pod ní je bohatý plastický dekor v omítce.
Část průčelí nad průjezdem s jednou okenní osou je mírně zaoblené. Ve 2.patře je zasklená lodžie s kovovým dekorativním
zábradlím. Portál průjezdu s plastickou výzdobou od Stanislava Suchardy byl krytý kovanými vraty se secesními
motivy. Na nárožích nad hlavní římsou jsou pískovcové plastiky. Komíny nad valbovou střechou jsou završeny výtvarně
pojatými hlavicemi. Střešní krytina do ulice je prejzová, do dvora červený eternit.
Dvorní fasáda je asymetrická, bez dekorativních článků, hmotově je členěná ve střední části obloukovým jednopatrovým rizalitem.
Na průčelní fasádě se do jisté míry projevuje kolísání mezi dekorativností a účelovostí. Tento jev je ještě silněji zřejmý v interiéru, kde arch. Jan Kotěra uplatňoval i své schopnosti pro interiérová zařízení. Restaurační prostory jsou řešeny jako vzdušné a dobře osvětlené, tlumeně tónované ve světlejším modravém a žlutavém odstínu. Dekorativní prvky jsou zde zastoupeny jednak nenáročnými štukovými festony, obloučky a lunetami, jednak malovaným vlysem stylizovaných listů jako lemovka kolem oblouků hlavního klenutí. Podle detailních Kotěrových návrhů byly veškeré prostory zařízeny, vybaveny nábytkem (židle, stoly, příborníky, servírovací stolky), lustry a nástěnnými svítidly a dalším mobiliářem (keramické secesní vázy, mramorové krby). Radiátory ústředního topení byly ukryty v dřevěném intarzovaném obložení stěn. Rovněž dekorativní okna z barevných skel navrhl Kotěra sám. V půlkruhové lunetě na průčelní stěně jídelny je vymalována kopie obrazu Jana Preislera z r.1923 (originál patří do sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové a je umístěn ve stálé expozici prvního patra). Obdobně byly vybaveny salonky a větší sál zvaný Autosalon v 1. patře i hotelové pokoje ve 2. patře.
U okresního domu byl roku 1921 rozšířen průjezd do dvora a zřízeno nové zádveří. K rozsáhlým vnitřním úpravám došlo roku 1928 v souvislosti s adaptací starého nárožního domu stavitelem Josefem Fňoukem.
cz