Hradec Králové

Historie Bílé věže

Renesanční zvonice (kampanila) byla postavena v letech 1574-1589 za panování císaře Maxmiliána II. Sloužila městu zároveň jako strážní a požární věž. Její původní název byl Nová věž, teprve v pozdějších letech se ujalo označení Bílá věž a to pro bílý kámen, který byl na její stavbu lámán u obce Boháňka – Skála.

Už v roce 1509 byly místními řemeslníky položeny základy věže, která byla tehdy vystavěna po první římsu. Stavba pak pokračovala z finančních důvodů až roku 1574, kdy ji vedl stavitel jménem Burian s mistrem kameníkem zvaným Vlach. Do roku 1579 byla vystavěna 4 patra, roku 1580 patro páté s klenutými komůrkami pro hodiny a kamenný ochoz se světničkou hlásného. V roku 1589 byla věž završena krovem, na který byla osazena měděná báň s lucernou a pozlacenou hvězdou.

Roku 1729 byla uskutečněna  první rozsáhlejší oprava věže, při které byla na vrchol báně osazena měděná makovice a osazen z měděného plechu vytepaný hradecký znak a šesticípá hvězda, dílo hradeckého kotláře Jana V. Blajvejse.

Roku 1839 bylo již nutno postavit novou báň. Při této příležitosti byla sňata a otevřena makovice. Uvnitř se nalezla zinková deska z roku 1729, tolar a mince z doby Karla VI. Když byla makovice dne 11. 9. 1839 opětovně osazována na věž, byly do ní kromě původních památek vloženy rukopisy básní V. K. Klicpery, kopie plánu města před výstavbou pevnosti, sáček s mincemi ze 17. stol. a další drobné předměty.

Dne 4.července 1929 byla makovice na Bílé věži poškozena větrnou smrští a opět se opravovalo. Také v roku 1935 probíhaly opravy dřevěných konstrukcí a výměna měděného krytu báně.

V letech 1989 - 1993 proběhla obnova věže. 

Architektura a mobiliář Bílé věže

Hranolovitá věž je z pískovcových tesaných kvádrů na půdoryse 10 x 10 m. Tloušťka stěn v přízemí je 4 m. Patra jsou oddělena výraznými římsami. Ve čtvrtém patře je mohutné okno s goticko-renesanční kružbou. V pátém patře je ochoz s toskánskými sloupky na krakorcích. Střechu tvoří osmiboká cibulovitá báň s lucernou. Výška věže je 71,5 m a odklon jižním směrem od svislé osy je 0,36 m.

V jižní zdi přízemí je hlavní portál, překlenutý půlkruhem s  rovnou nadpražní jemně profilovanou římsou s letopočtem 1574 v klenáku. 

Na východní straně věže je vestavěn zbytek gotické kaple sv. Klimenta, tvořený opěrným pilířem a částí oblouku arkády, vše z cihel.

Významnou součástí věže je zvon – třetí největší v  České republice a druhý největší v Čechách. Byl odlit roku 1509 hradeckým zvonařem Ondřejem Žáčkem. Dříve než byl zvon umístěn na věži, byl zavěšen na dřevěné hranici na hřbitově rozléhajícím se kolem kostela sv.Klimenta. Zvon vážící téměř 10 tun, šířky 2,06 m a výšky 1,69 m  byl vytažen na věž pomocí rumpálů 22. 5. 1581. Zvonění provádělo vždy 8 mužů – 1 zvoník a 7 pomocníků při významných událostech a jarmarcích. 

Původní orloj pro Bílou věž zhotovil roku 1591 hodinář Vavřinec z  Nového Města pražského. Součástí hodinového stroje byly 2 cimbály, které svými zvonivými hlasy oznamovaly celé hodiny a jejich čtvrti. Roku 1829 Vavřincův hodinový stroj dosloužil a byl nahrazen novým od pražského mechanika a hodináře Josefa Božka. Ten je dnes uložen v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, neboť byl při poslední komplexní obnově nahrazen moderním hodinovým strojem.