3. Vymezení některých pojmů

Základní pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení k pochopení problematiky.

Podle zákona o integrovaném záchranném systému je ochrana obyvatelstva definována jako plnění úkolů civilní ochrany, to je plnění čl. č. 61 Dodatkového protokolu I. k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů.

Ve smyslu čl. l. č. 61 Protokolu I. k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949, o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů, jsou základní pojmy vymezeny takto:

Civilní obrana je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro přežití.

Těmito úkoly jsou:

  • hlásné služby (varování),
  • evakuace,
  • organizování a poskytování úkrytů,
  • zatemňování,
  • záchranné práce,
  • zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc,
  • boj s požáry,
  • zjišťování a označování nebezpečných oblastí,
  • dekontaminace a podobná ochranná opatření,
  • poskytování nouzového ubytování a zásobování,
  • okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech,
  • okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení,
  • bezodkladné pohřební služby,
  • pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití,
  • doplňující činnost nezbytná ke splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování, ale neomezující se pouze na tuto činnost.

Organizace  civilní obrany jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny příslušnými orgány strany konfliktu k plnění úkolů v odstavci 1 a které jsou určeny a využívány výhradně k plnění těchto úkolů.

Personál organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k řízení těchto organizací.

Materiál organizací civilní obrany je zařízení, zásoby a přepravní prostředky, používané těmito organizacemi k plnění úkolů uvedených v odstavci 1.

Další pojmy z oblasti ochrany obyvatelstva a krizového řízení:

Bezpečnostní rada kraje nebo obce s rozšířenou působností je poradním orgánem pro přípravu na krizové situace.

Havárie (závažná havárie) je mimořádná událost, která je časově a prostorově ohraničená, částečně nebo zcela neovladatelná, která vznikla nebo bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je vyráběna, zpracovávána, používána, přepracovávána nebo skladována nebezpečná látka a která vede k bezprostřednímu nebo následnému poškození života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí nebo ke škodě na majetku.

Havarijní plán kraje je plán k provádění záchranných a likvidačních prací na území kraje.

Humanitární pomoc jsou opatření prováděná za účelem pomoci obyvatelstvu postiženému mimořádnou událostí s využitím lidských a materiálních zdrojů.

Integrovaný záchranný systém (IZS) je koordinovaný postup základních a ostatních složek IZS při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

Krizová situace je mimořádná událost, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen krizový stav - stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu.

Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením a ochranou kritické infrastruktury

Krizový plán kraje a obce s rozšířenou působností je plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací.

Krizový štáb kraje nebo obce s rozšířenou působností je pracovním orgánem, který se svolává operativně pro řešení krizových situací a přijetí krizových opatření.

Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí.

Mimořádná událost je škodlivé působení  sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Místo zásahu je místo nasazení složek IZS při záchranných a likvidačních pracích a v prostoru předpokládaných účinků mimořádné události.

Osobní pomoc je činnost nebo služba  při provádění záchranných prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Osobní pomocí je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu, starosty obce nebo hejtmana kraje.

Ostatní pomoc je využití hospodářských opatření,  vojenských útvarů a vojenských zařízení ozbrojených sil ČR pro potřebu složek IZS při provádění záchranných a likvidačních prací. Poskytuje se na žádost hasičského záchranného sboru kraje, krajského úřadu nebo Ministerstva vnitra.

Plánovaná pomoc na vyžádání je dohodnutý způsob poskytnutí pomoci při provádění záchranných a likvidačních prací.

Pracovní povinnost je povinnost fyzické osoby vykonávat po nezbytně nutnou dobu určenou práci na místě určeném orgánem krizového řízení

Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly na místě určeném orgány krizového řízení

Přirozená povodeň je povodeň způsobená přírodními jevy.

Je to situace, při  které hrozí zaplavení území zejména při:

  • dosažení směrodatného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a při jeho stoupající tendenci,
  • déletrvajících vydatných dešťových srážkách, případně prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečné ledové zácpy apod.

Přirozené povodně ovlivňují hlavně dešťové srážky, výjimečně prudké tání velkého množství sněhu v jarních měsících anebo kombinace jarních dešťů s prudkým táním sněhu a ledů na vodních tocích.

Věcná pomoc je poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací a při cvičení na výzvu velitele zásahu, hejtmana kraje nebo starosty obce. Věcnou pomocí  je i pomoc dobrovolně poskytnutá bez výzvy se souhlasem nebo s vědomím velitele zásahu nebo starosty obce.

Věcný prostředek je movitá i nemovitá věc nebo poskytovaná služba, pokud tuto věc nebo službu lze využít při řešení krizové situace

Vnější havarijní plán je plán k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí.

Záchranné práce jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které vedou k přerušení jejich příčin.

Zařízení civilní ochrany bez právní subjektivity (zařízení civilní ochrany) je součástí právnické osoby nebo obce určené k ochraně obyvatelstva. Tvoří je zaměstnanci nebo jiné osoby na základě dohody a věcné prostředky.

Zóna havarijního plánování, nebo také ohrožená oblast, je území, které může být ohroženo únikem nebezpečné látky. Vyjadřuje se poloměrem kružnice R vypočteným podle právního předpisu.

Zvláštní povodeň je povodeň způsobená umělými vlivy,  to jsou situace, jenž mohou nastat   při   stavbě  nebo  provozu  vodohospodářských děl,  která  vzdouvají  nebo  mohou vzdouvat vodu (havárie vzdouvajících vodních děl s mimořádnou hrozbou) zejména při:

  • narušení tělesa vzdouvajícího vodohospodářského díla,
  • poruše hradicích konstrukcí výpustných zařízení vodohospodářských děl,
  • nouzovém řešení kritických situací z hlediska bezpečnosti vodohospodářského díla apod.

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty