Do hradeckých ulic se vrací stromy

Téma Pracovníci Správy městské zeleně Technických služeb Hradec Králové na sklonku roku 2009 obnovovali stromy a stromořadí, které musely být z města odstraněny z bezpečnostních a zdravotních důvodů. Vloni tak městští zahradníci vysadili více jak 800 stromů, z toho 750 v podzimním termínu. Do města přibylo i dalších 400 stromů, které byly vysazeny v rámci investiční výstavby, zejména pak v rámci stavby koupaliště. Na podrobnosti jsme se zeptali zástupkyně vedoucího Správy městské zeleně z Technických služeb Hradec Králové, slečny Moniky Švástové, DiS.

V poslední době jste byla často vidět ve městě se značkovací barvou. Nepovažují vás někdy kolemjdoucí za  „sprejerku“?

Je pravdou, že si na mě často lidé ukazují a občas se najde i někdo, kdo se přijde zeptat, co to dělám. Když však odpovím, že plánuji výsadbu dřevin, tak se bohužel shledám i s negativním postojem vůči novým výsadbám. Což je škoda.

Obecně se má za to, že Hradečáci zeleň milují…?

Co se týče kácení ve městě, tak to zeleň miluje téměř každý, ovšem jakmile se má vysadit strom nový, tak nejčastější věta, kterou slýcháváme je: „Já mám zeleň rád, ale někde jinde, ne tady u nás, dejte si to někam jinam...“. Když porovnáme počet žádostí o kácení stromů, které k nám od občanů Hradce přijdou s žádostmi o výsadbu dřevin nových, je toto procento žádostí o nové výsadby naprosto zanedbatelné.

Kromě značkovací barvy nosíte i mapy. Jak vlastně vzniká plán umístění dřevin, je třeba na výsadbu dřevin povolení?

Na výsadbu dřevin není třeba povolení. V každé žádosti o povolení ke kácení uvádíme adekvátní náhradu za odstraněné dřeviny. Takže již při podávání žádosti o povolení kácení dřevin vzniká plán na umístění nových dřevin. Samozřejmě nejenom na základě povolení ke kácení se vysazují nové stromy. Do města každoročně doplňujeme nová stromořadí, skupiny, ale i solitérní dřeviny. Tyto dřeviny jsou vysazovány do míst, kde zeleň chybí, do míst, kde je na novou liniovou výsadbu a výsadbu nových stromořadí dostatek místa (letos např. u hřiště ZŠ a MŠ Mandysova, v ulici Foersterova, dále stromořadí od Stříbrného rybníku do Svinar, z Malšovic do Malšovy Lhoty, Šimkovy sady, Plačice, ulice Durychova x Domečkova).

Dřeviny jsou sázeny na základě předchozího prověření inženýrských sítí a s dostatečnou vzdáleností od budov, dopravních značek, veřejného osvětlení apod. Digitální technické mapy slouží jako podklad pro umísťování nových výsadeb a zároveň pro lepší orientaci v terénu pro zaměstnance, kteří dřeviny přímo sází. Do map zaznamenám místa výsadeb, která následně označuji reflexní barvou i v terénu. To značně usnadňuje a urychluje výsadby stovek stromů, které jsou každoročně po městě vysázeny.

Konzultujete umístění dřevin s občany?

Umístění dřevin s občany nekonzultujeme. Při výsadbách se chováme jako dobří sousedé a dle toho také nové výsadby plánujeme. Zároveň jsme si vědomi toho, že ne vždy se nové výsadby shledají s kladným názorem veřejnosti, je ale třeba brát v potaz, že dřeviny jsou nezbytnou součástí městského prostředí a funkce, které zeleň v ulicích a na veřejných prostranstvích plní, jsou nenahraditelné.

Jaká je druhová skladba dřevin?

Druhová skladba vysazovaných dřevin je velmi pestrá, neboť nabídka dřevin se stále rozšiřuje a my se snažíme držet krok s novými trendy. V letoším roce zkrášlí ulice města na 90 druhů a kultivarů dřevin.

Jaké faktory určují, kde bude růst ten či onen strom?

Ke správnému použití toho či onoho stromu je nutné dobře znát nároky jednotlivých dřevin a optimální stanoviště, kde dřevina může růst. Limitujícím faktorem je přitom velikost a tvar dospělého jedince, aby např. nedocházelo k chybám z minulosti, kdy si lidé vysadili pod okny malé smrčky a za 20 let se diví, že ze smrku už není ten malý stromek, ale 15 metrový strom, který v mnoha případech stíní, narušuje základy domu apod.

Jsou stromy, které do města vyloženě nepatří? A jsou stromy, které by naopak v našem městě neměly chybět?

Jsou například dřeviny invazivní, tzn. ty, které se samovolně rychle šíří a zaplevelují okolí, dřeviny vyvolávající alergie a dřeviny plodící, jejichž plody při opadu lákají mnohý hmyz a způsobují značné znečištění okolních ploch. Těmto dřevinám se při výběru sortimentu snažíme vyhnout a nahradit je podobným druhem či kultivarem.

Mezi dřeviny, které by ve městě určitě chybět neměly, jsou dřeviny ozdobné květem nebo listem, jako např. okrasné třešně, některé druhy akátů, barevné kultivary buků a mnoho dalších. Především by však neměly chybět domácí dlouhověké statné dřeviny dorůstající velkých rozměrů s výrazným habitem a texturou koruny, jako jsou např. duby, lípy, javory apod.

Existují i ve vašem oboru nějaké trendy či novinky? Existují stromy, které jsou dnes takzvaně „in“?

Samozřejmě, stejně jako v každém oboru, tak i v oboru našem je neustále k dispozici nový sortiment (druhy a kultivary) dřevin a my této nabídky rádi využíváme při návrhu nových výsadeb. Mezi trendy, které uplatňujeme pro výsadby do města, patří například javor babyka a jeho četné kultivary, jako např. Acer campestre ´Red Shine´ s výrazně červeným rašením nebo Acer campestre ´Elsrijk´ s užší korunou. Javor babyka obecně snáší velmi dobře městské prostředí a jeho nové kultivary mohou toto prostředí zpestřit nebo nahradit některé méně odolné taxony. Mezi novinky patří i  kulovitá forma babyky – Acer campestre ´Nanum´, která by mohla v některých případech nahrazovat kulovitý typ javoru mléče. Od letošního roku ho budeme testovat i v našem městě.

Mezi novinky na trhu patří různé formy platanu javorolistého, ať už například kulovitá forma Platanus x acerifolia ´Alphen´s Globe´, která zdobí ul. Buzuluckou a od letošního roku i ul. Plácelova, nebo naopak úzce kuželovitý platan Platanus x acerifolia ´Pyramidalis´, který bude vysazen letos v Labské Kotlině I.

Další novinkou v hradeckých výsadbách je úzce pyramidální typ lyriovníku tulipánokvětého Liriodendron tulipifera 'Fastigiata', který byl použit na Ulrichově náměstí u nově rekonstruované fontány.

Zároveň musím zmínit dřeviny, které bychom až doposud v Hradci Králové nenašli, jako je například korkovník amurský (Phellodendron amurense). Je to 15 m vysoký strom s krátkým kmenem a rozložitou deštníkovitě rozvětvenou korunou. Dříve se tato dřevina využívala k výrobě zátek. Dalším příkladem může být lapina jasanolistá (Pterocarya fraxinifolia) - dřevina dorůstající výšky až 30 m s rozložitou korunou a listy podobnými jasanu.

Na který z nových stromů se nevíce těšíte?

V loňském roce prošla ve městě obměnou řada stromořadí, např. v ulici Chelčického, kde došlo ke změně sortimentu z původních akátů na dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos ´Sunburst´), což je žlutě rašící a po celý rok světle zelený kultivar dřezovce. Zároveň proběhla liniová výsadba platanů (Platanus acerifolia) na Eliščině nábřeží a náhrada dvou rozlomených vrb před Muzeem Východních Čech. Zde byly vysazeny čtyři jilmy s rozložitou deštníkovitou korunou (Ulmus glabra ´Cmaperdownii´), které se objevují na skice architekta Kotěry z roku 1910, kde je zobrazena budovu muzea. Budu se těšit, když porostou všechny stromy.

Který je Váš nejoblíbenější strom v Hradci?

Přiznám se, že nejoblíbenější strom nemám. V Hradci je mnoho krásných, zdravých a přirozeně rostlých stromů, které si zaslouží povšimnutí i náš obdiv v každém ročním období.

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty