Hradec Králové

V současné době zkoumají náměstí archeologové z Muzea východních Čech a jejich spolupracovníci z hlediska archeologického a současně i geologického. „Cílem geologického průzkumu, který provádí společnost JIP, je zjistit vlastnosti nadložních vrstev a skladbu současných vozovek, což jsou informace nutné pro technické řešení založení nových staveb,“ vysvětluje archeolog Radek Bláha. „Geologický průzkum a archeologický výzkum pak doplní naše dosavadní vědomosti a umožní je porovnat s poznatky, které máme z průzkumů starších, a pomůže nám dokreslit informace o hradeckém návrší a jeho vývoji od pravěku,“ dodává Radek Bláha. „Každý stavebník, v tomto případě město, má povinnost stavbu ohlásit příslušnému pracovišti a umožnit mu provést na staveništi archeologický průzkum,“ říká primátor města Otakar Divíšek. „V tomto případě, kdy jde o lokalitu prokazatelně svázanou s nejstarší historií zdejšího osídlení, je proto potřeba dát pro sběr cenných informací dostatečný časový předstih. Ve chvatu by mohly některé cenné  informace zaniknout a nedostatečný předstihový průzkum by s sebou nesl podstatně vyšší riziko možného zásadního nálezu již ve fázi výstavby, z čehož by plynulo zdržení stavebních prací,“ upřesňuje důvody zvoleného časového rozvržení primátor Divíšek.

Samotnému odkrývání vrstev však předcházela náročná archivní příprava. „Muzeum pro město zpracovalo podrobnou rešerši dosavadního bádání v tomto území,“ ukazuje na objemnou složku vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jan Falta. „Město má tak k dispozici soubor map, nákresů a schémat sond, které byly provedeny v minulosti, včetně soupisu důležitých nálezů či ikonografie - obrazových materiálů dokumentujících starou, mnohdy již zaniklou zástavbu. Tyto poznatky pomohly vytipovat riziková místa, a pomáhají směrovat stavební činnost tam, kde způsobí co nejmenší zásah do archeologických vrstev, a tím i snižují finanční i časové nároky na archeologický průzkum. To se týká například kostrových hrobů, které lze předpokládat na místě bývalého hřbitova kolem katedrály sv. Ducha. Zpracováním těchto podkladů odvedli odborníci z muzea velký kus práce, který sice v terénu vidět není, ale význam má nesmírný,“ oceňuje spolupráci Jan Falta.

V rámci probíhající fáze výzkumu bude postupně na náměstí vytvořeno 12 kopaných sond a dva vrty. V současnosti práce probíhají v Kopečku a u katedrály, v červenci se přesunou na centrální prostor Velkého náměstí a v srpnu na  východní část. „Umístění sond není náhodné, ale je zvolené podle předem daných kritérií. Jedná se o místa, o nichž informace zatím nejsou žádné nebo je jich málo, dále o místa, z nichž už nějaké informace máme, ale nějakým způsobem nesedí či existuje více výkladů. Sondy se pokládají také do míst, kde jsou naplánovány rozsáhlejší stavební práce. To je například v prostoru budoucí kašny, kam se zároveň soustředí i pozornost historiků, kteří vědí, že zde už v 15. století jedna kašna bývala. Hlediskem pro umístění sond je ale i ohleduplnost a snaha co nejméně blokovat běžný provoz,“ přibližuje rozhodování archeologů Radek Bláha.

Archeologické sondy představují nejčastěji výkopy o velikosti 2 x 2 metry. U budoucí kašny a bývalého hřbitova u katedrály sv. Ducha jsou potřeba o něco větší. Hloubka, do které se vědci dostanou, je na úrovni přirozeného podloží, to většinou znamená kolem dvou metrů pod povrchem. Na základě poznatků ze sond budou naplánovány práce archeologů při vlastní stavbě. Podle Radka Bláhy je však už po prvních dnech této akce patrné, že letošní průzkumy  budou moci o životě na hradeckém návrší v dobách minulých ledacos napovědět.