Hrozí nedostatek vody ve veřejných vodovodech?

Hrozí nedostatek vody Hrozba nedostatku vody pro zásobování obyvatel je zcela reálná. Nedostatek může mít  řadu příčin. Novým fenoménem je v České republice nedostatek vody způsobený upřednostňováním zájmů ochrany přírody před zásobováním obyvatel pitnou vodou z veřejných vodovodů. Česká legislativa není vůbec na déle trvající nedostatek  vody pro veřejnou potřebu připravena a neřeší jej.

ÚVOD

Zásobování obyvatel vodou není definováno jako veřejný zájem. Veřejným zájmem je podle §1 odst.2 zákona č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pouze zřizování a provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, tedy budování infrastruktury a její provozování. S tím zjevně souvisí v ČR poměrně častý názor, že zásobování obyvatel  vodou z veřejného vodovodu je stejné podnikání jako distribuce a prodej elektřiny či plynu. Základem tohoto názoru je zcela mylný předpoklad, že vodu je možno vyrobit jako elektřinu, nakoupit do zásoby na mnoho týdnů jako plyn a její nedostatek může být pouze „přechodný“. (§ 109 zákona 254/2001 Sb., o vodách) . Přechodný je chápáno jako krátkodobý, povinnost zajistit opatření k nápravě jsou v případě mnohaletého deficitu srážek  či nevratného znečištění zdrojů spíše pro trpké zasmání. Větru dešti neporučíme a klimatické změny byly, jsou a budou. Vybudování nových zdrojů (např. nádrží) a příslušných kilometrů potrubí je otázka spíše desetiletí, než let. I zákon 240/2000 Sb. o krizovém řízení zná pouze zásobování obyvatel pitnou vodou při krizích z jiných příčin, např. při evakuaci obyvatel z důvodů průmyslových havárií a pod. Jedná se o příděl  5 – 10 litrů na osobu a den.

Rozumné státy připravují adaptační strategie pro nedostatek vody. Ne tak ČR. Voda je jen jedna, ale.státní správa je v ČR roztříštěna, gesce je pod dvěma rezorty (MŽP a Mze) a ochrana přírody je upřednostňována před potřebami obyvatel. Neexistují postupy a rozhodovací pravomoci  pro případ dlouhodobého nedostatku vody ve zdrojích pro  veřejné vodovody. Je třeba si uvědomit, že ve veřejných vodovodech musí být vždy voda vyhovující legislativním požadavkům na vodu pitnou. Na pití a vaření je průměrně využito pouze cca 10% z celkové spotřeby, zbytek je na koupání, splachování záchodů, úklid a pod.. Na veřejném vodovodu je zpravidla závislé i požární zabezpečení. Přerušení dodávek vody by proto mělo dalekosáhlé důsledky, zejména pro život lidí v městských výškových domech.

 

NEDOSTATEK  VODY

Příčiny zdánlivého nedostatku vody :

Ekonomické. Záložní zdroje vody jsou zpoplatňovány stejně jako využívané zdroje, musí být placena záloha za povolené množství a přeplatek za neodebrané množství je vrácen až po ročním vyúčtování. Záložní zdroj tak provozovateli vodovodu váže nemalé prostředky. Tlak populistů nutí některé vodárenské společnosti k udržování nízké ceny vodného. To vede ke snižování povoleného množství ve všech zdrojích na nejnižší nutnou úroveň. V případě zvyšování poplatků za odběry vod bude tlak na snižování povoleného množství ještě větší. Přitom není možnost ani v krizi čerpat více, než je povolené množství. Sankce za překročení povolení (50 Kč za každý m3) nelze zrušit. Krizová legislativa řeší jen příděly vody na pití a vaření, nikoliv dodávky vody pro veřejné vodovody.

Upřednostňování ochrany přírody před zájmy obyvatel. Zdroje vody jsou ve většině případů v lokalitách, které jsou chráněny dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Při obnovování povolení k čerpání vody pak dochází ke střetu mezi zásobováním obyvatel vodou  a ochranou přírody. Přitom §1 tohoto zákona zní : „Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně  rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem  Evropských společenství v České republice soustavu NATURA 2000. Při tom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Chráněná území jsou nyní ochránci přírody pojímána jako botanické a zoologické zahrady,  které je nutno zafixovat v určité podobě (zpravidla není vůbec zdůvodněno proč právě v takové a ne jiné) a to bez ohledu na klimatické změny a náklady s tím spojené. V současné hospodářské recesi a propadu příjmů veřejných rozpočtů je více než kdy jindy nutné peníze daňových poplatníků vynakládat účelně a stanovit uvážlivě cíle ochrany přírody a jim přizpůsobit plány péče o příslušné lokality. Zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou přitom musí být bráno v úvahu. Zákon 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě přisuzuje vinu za případné změny biodiverzity pouze lidské činnosti, což v praxi znamená, že změny biodiverzity v okolí vodního zdroje budou  přičítány pouze čerpání vody a ČIŽP může provozovateli vodovodu uložit pokutu 1 – 5 milionů Kč. Provozovatel přitom není za nedostatek srážek odpovědný a nemůže je ovlivnit. Současná  legislativa neumožňuje omezení z titulu ochrany přírody zrušit ani v případě, že je vody ve zdroji z hydrologického hlediska dostatek.

Příčiny skutečného nedostatku vody :

Znečištění zdrojů. V ČR se stále zvyšuje počet znečištěných zdrojů vody. Jde o důsledek bezstarostného nakládání s chemickými látkami, přípravky a odpady v minulém i předminulém století. Tento trend bude pokračovat i proto, že jsou stále zpřísňovány požadavky na kvalitu pitné vody a rozšiřovány sledované parametry znečištění. Rozvojové dokumenty, včetně krajských plánů rozvoje vodovodů a kanalizací, to zpravidla řeší „na papíře“ připojením na vodárenské soustavy, aniž by bylo odpovědně bilancováno, zda zdroje vody jsou dostatečné a jak je zajištěno zásobování obyvatel v případě výpadku některého ze zásadních zdrojů na této soustavě. Potencionální riziko představují také hloubkové vrty pro tepelná čerpadla. Snaha zjednodušit jejich povolování pod záminkou snižování administrativní zátěže je nezodpovědná.

Dlouhodobý deficit srážek a jejich nepříznivé rozložení v čase. Některé lokality v ČR pustoší bleskové povodně, které jsou pro doplnění podzemních zdrojů vody bezvýznamné, někde se projevuje několikaletý deficit zimních srážek, pro doplňování zdrojů zásadních. V mnohých řekách jsou v letním období opakovaně nízké průtoky. Každý z nás ve škole slyšel, že jsme „střechou Evropy“, tedy v podstatě závislí na srážkách. O to je důležitější odpovědný, odborný, nezaujatý a různými zájmovými skupinami neovlivněný přístup k řešení nedostatku vody.

 

VODÁRENSKÁ SOUSTAVA VÝCHODNÍ ČECHY

Výše uvedené skutečnosti lze doložit situací na Vodárenské soustavě východní  Čechy (VSVČ). Zásobuje cca 470 tisíc obyvatel, princip je v zásobování aglomerace Hradec Králové – Pardubice (přes 300 tisíc obyvatel), kde je zdrojů kvalitní vody nedostatek, vodou z okrajových částí (Náchodsko, Chrudimsko). Průměrná spotřeba vody se v aglomeraci pohybuje kolem 90 l na osobu a den. Od roku 1989 klesla o 40%. Ztráty vody jsou v aglomeraci 13 – 15%, další snižování je ekonomicky neúnosné (za obrovských nákladů lze dosáhnout jen velmi malého zlepšení).

Na VSVČ se vyskytují všechny výše uvedené příčiny  nedostatku vody. V současné době má v ročním průměru rezervu pouze 32%, v období 21.3. – 15.7. je rezerva nulová. Ztráta rezerv v tomto období je způsobena prodloužením zákazu zaklesnutí hladiny podzemní vody pod stanovenou hodnotu ve zdrojové oblasti Litá do léta. Jedná se o omezení z hlediska ochrany přírody, nikoliv kvůli hydrologickému nedostatku vody. Hrozba nedostatku vody je na VSVČ reálná a akutní. Proto byla při Bezpečnostní radě města Hradec Králové zřízena pracovní skupina pro řešení krizové situace B 4.14. Narušení dodávek pitné vody velkého rozsahu. Rok byla analyzována legislativa a data provozovatelů i  ČHMÚ. Byly navrženy, obdobně jako je tomu u povodní, tři stupně aktivity pro případ nedostatku vody ve zdrojové oblasti Litá. Jsou vázány na hladinu podzemní vody v čerpáním neovlivněném vrtu státní monitorovací sítě. BDĚLOST  - hladina podzemní vody dosáhla 60%ní čáry překročení, POHOTOVOST – 80%, NOUZE – 90%. Tento návrh (princip) je třeba ověřit na jiných územích a zdrojích  a připravit potřebné změny legislativy. Na rozdíl od povodní se jedná o území překračující i hranice krajů, proto případné komise pro řešení sucha i pravomoci pro vyhlašování stavu nouze, případně krize, musí tuto skutečnost respektovat.

 

ZÁVĚR

Boj s klimatickými změnami nelze vyhrát. Proto je mimořádně důležité, aby ČR definovala zásobování obyvatel vodou jako veřejný zájem, bezodkladně připravila reálnou adaptační strategii a definovala cíle a postupy v ochraně přírody. Dále musí být legislativně zakotveny priority, pravomoci a odpovědnosti pro racionální a efektivní zvládání nedostatku vody.  Jednou z příčin bude dříve či později nedostatek srážek či jejich nevhodné rozložení v čase. V této souvislosti je nezodpovědné rušit územní rezervy pro případné stavby akumulace vod, které byly našimi předky prozíravě zřízeny a chráněny po dlouhá desetiletí.

Nahoru

 

Volejte: +420 495 707 111

Kontakty