Městské lázně

Historie:

Městské lázně na Eliščině nábřeží v Hradci Králové byly realizovány v r.1932-1933 podle projektu ak.arch.Oldřicha Lisky. Představují vrcholné dílo jeho tvorby. Objekt svým 30 m dlouhým a 12 m širokým bazénem s umělým vlnobitím se stal nejmodernějším zařízením toho druhu v republice.

Budova lázní byla součástí urbanistického souboru na labském nábřeží za muzeem. V letech 1929-30 zde byla postavena sokolovna (arch.M.Babuška), v r.1931-33 státní banka a Okresní hospodářská záložna (Ing.Dr.tech.Jan.Rejchl), čímž vzniklo nám.Osvoboditelů.

Architektura, mobiliář:

Architekt Liska svou stavbu lázní koncipoval ve funkcionalistickém stylu. Dispozice vyhověla náročným požadavkům na nejvyšší úroveň se sprchami, umyvadly, oddělenými šatnami, odpočívárnou, parními lázněmi a bazénem s progresivní technologií umělého vlnobití.

Střídmými prostředky dosáhl autor efektního účinku jak v interiéru s architektonicky působivým vestibulem nebo prosklenou stěnou bazénu obrácenou k jihu, tak v exteriéru vkusným zakomponováním na labském nábřeží.

Nábřežní budova je hmotově členěna na 3 části. Na levém nároží je na úrovni zvýšeného 1.N.P. hlavní vstup krytý včetně předloženého schodiště betonovou markýzou. Vpravo od vstupu je horizontálně členěný jednopatrový trakt s částečně zapuštěným suterénem. Na jeho střeše odsazením hmoty druhého patra vznikla vyhlídková terasa. Bazénový trakt s velkými tabulovými okny v kovových rámech, který je kolmý na nábřežní budovu, je zastřešen sedlovou střechou. Pozoruhodný je její krov vytvořený železobetonovými vazníky v podobě krovových stolic. Štít je segmentový s dvěma kruhovými okny nad sebou. Omítky jsou světle šedé břízolitové.

V letech 1997–1999 proběhla celková rekonstrukce lázní, jejíž součástí byla výrazná modernizace provozu a zatraktivnění bazénové části vložením současných zábavných zařízení (tobogány, vířivky apod.). Podstata funkcionalistické architektury budovy však byla zachována.