Staré město dům od domu

Část XXIII. X Výňatky z publikace Z. Doubka a J. Němečka „Starý Hradec Králové“ upravil Karel Brodský. DŮM ČP. 17 Tento dům patří již do Velkého náměstí. Parcela původně s gotickou zástavbou, dům přestavěn asi v polovině 16. stol. renesančně a do dnešních dní nese tyto znaky především přízemí domu. V polovině 17. stol. byl dům částečně barokizován, průčelí domu kolem roku 1800 upraveno klasicistně, později zjednodušeno. Vstupní část je klenutá s křížovými hřebínky s přetínanými hranami. Schodiště zachováno na původním místě. V horní síni schodiště vyúsťuje a je zakončeno pozdně-renesanční či raně barokní kamennou volutovou ozdobou. Osvětlení je světlíkem zbudovaným dodatečně. V patře nad průjezdem je plochostropá chodba s jedním oknem do dvora. Dům je příkladem dochované dispozice z poloviny 16. století. Dům má hlubokou (původně gotickou) parcelu. Sklepy jsou dvoupatrové gotické. Loubí bylo zazděno v minulém století. Dům má dvě patra s třemi okenními osami, plochým průčelím, povrchová úprava novodobá s opisem pozdně klasicistního tvarosloví formou omítkové linky. Dům má sedlovou střechu s hřebenem rovnoběžným s průčelím domu. Nad střechou je nevhodná nástavba. Roku 1790 je znám majitel domu, kterým byl Jan Schubert a stejný majitel je uváděn i k roku 1806. Dědic Jana Schuberta prodal dům 31. Srpna1831 Karlu Zeinovi (Ceynovi). Magistrát vystavil 6. listopadu 1833 povolení k výčepu piva a kořalky pro nájemce Karla Reina. I tento dům vyhořel 17. září 1835. Ještě začátkem roku 1847 byl majitelem domu Karel Zein, ale již 25. června dochází k exekuční dražbě domu. Za nejvyšší podání získává dražený objekt Jakub Jílek z Hoříněvse. Jemu je listinou ze dne 4. dubna 1851 povolen výčep piva. Povolení se vztahovalo pouze na jeho osobu. Výčep byl uzavřen v r. 1858. V roce 1859 se novým majitelem stal Petr Bursa, ale již v r. 1864 je jako majitel uváděn Václav Formánek. V této době byla v domě židovská modlitebna (synagoga) pro hradecké židy. V r. 1867 se stává majitelkou vdova po Václavu Formánkovi. Ta v r. 1874 pronajala bývalý výčep smiřické firmě Malburg, která zde začala čepovat lihoviny a později také víno. V r. 1894 je jako majitel domu zapsán Albrecht Malburg. Za Malburgů byl výčep zařízen masivním dřevěným nábytkem a stěny byly obloženy dřevem. O sobotních trzích se zde vařila a podávala dršťková a gulášová polévka. Do výčepu se vstupovalo z úzké chodby, která pokračovala a ústila do dvora. V blíže neurčené době bydlel v domě pan Bitner, který byl lokajem barona Malovce, o kterém se říkalo, že je velmi lakotný. Později se Bitner stal konsistorním podúředníkem. V domě míval krámek nožíř Novotný a po něm Prokeš. Nejdéle pak po nich měl nožířství F. Vodehnal a ještě po druhé světové válce zde byl nožířský krámek. (Dokončení příště.)